186

Dvoj čelný. D. kartáč (na obou koncích
zaokrouhlený). Wld.

Dvojčenec, nce, m. = dvojče. Ssk.

Dvojčeslý = rozeklaný, doppeltgespalten,
bifidus.

Dvojčet, čtu, m. == dual. Šim. 5. — D.,
argania, die Arganie, rostl. D. trnatý, a.
sideroxylum. Vz Rstp. 1016.

Dvojčetný = dvojený, zweizählig. D. listy.
Nz.

Dvojčinný, doppeltwirkend. Šp., ZČ. D.
čerpadlo, Čerm., měch, Wld., pumpa, Zpr.
arch., zavírka, NA. IV. 215., stroj vodo-
sloupový. NA. IV. 9.

Dvojčíslicový, zweizifferig. D. soustava.
Stč. Alg. 5.

Dvojčitý stroj, die Zwillingsmaschine.
Zpr. arch.

Dvojčlánkový, zweigliedrig. D. cetka.
Mus. 1880. 392.

Dvojčlenný, zweitheilig, -gliedrig, bi-
nomisch. D. čísla. Stč. Alg. 50. D. častice:
ne — quidem. Křn.

Dvojčlenový, binomisch. D. řada. Šim.
189.

Dvojčtverec, rce, m., das Biquadrat =
mocnost čtvrtého stupně: a⁴. Šim. 30.

Dvojčtvereční, Doppelquadrat-. Rk.

Dvojčtverohlas, u, m., das Doppelquartet.
Šm.

Dvojčťvrtní takt, der Zweivierteltakt.
Dk., Šm.

Dvojčtyrstěn, u, m. Čtverečný d. Bř. N.
26., NA. V. 465.

Dvojdělení, die Zweitheilung. Šm.

Dvojdělo, a, n, die Doppelkartaune. Šm.

Dvojděložnice, vz Dvouděložnice.

Dvojděložný. D. rostliny, dicotyledones,
die Dikotyledonen. Slb. XLI., Rosc. 12., 102.,
114.

Dvojděr, u, m., cremanium, rostl. D. bar-
vířský, c. tinctorium, čajový, c. theezans.
Vz Rstp. 577.

Dvojdes = deses, hud. Mus. 1850.

Dvojdesky, pl., f., die Doppeltafel, das
Diptychen. Šm.

Dvojdívadlí, n., das AmphitheateR. Světz.
1879. 58.

Dvojdnie, n., biduum. Ssk.

Dvojdobý, doppelzeitig. Dk. Poet. 208.

Dvojdomstvo, a, n., dioecia, die Zwei-
häusigkeit, třída Linnéova z Rostlin dvoj-
domých složená. Rst, 410. Vz Schd. II. 251.,
Slb. XLI., NA. V. od. II. 31.

Dvojdomý, dioieus, zweihäusig. D. Rost-
liny = mající na jednom tRsu neb keři pouze
prašníkové, na jiném pouze pestíkové květy;
květy takových rostlin slovou též d-mé. Vz
Slb. XLI., XVII., Čl. Kv. XIX., Rst. 410.
D. protež, gnaphalium dioieum, das Engel-
blümchen. Sl. les.

Dvojduch, a, m., vz Dvojduchý.

Dvojduchý. D. dveři. Sr. Jednoduchý.
Mor. Brt. D. 209. Ať se odějíc jak v dvoj-
duchým, sieut diploide. Ž. wit. 108. 29.
V Ž. Gloss.: dvojduchem.

Dvojdutý, bikonkav. D. čočka. Mj., ZČ.

Dvojdvojný, doppeltgepaart. Sl. les. D.
list = složený, jehož řapík na konci nese

dva lístky ze dvou lístečků složené, tedy
dohromady 4 lístečky. Rst. 410.

Dvojdyšník, a, n. D-ci, dipneusta. Vz
Stč. Zem. 812.

Dvojdyšný, vz Dvojdyšník. Stč. Z. 715.

Dvoje. Ešte je to na dvoje, buděm tvojou
lebo nie (pochybno). Sl. ps. 243. Do koseela
jedno a z koscela dvojo, vera to, mamočko,
obidvojo tvojo. Sl. sp. 200. Jdži, pachole,
jdži do pole, co to tam jedzě za dvoje (za
dva páni). Sš. P. 97. D. zlé. BO. I psalť
sem vám knihy dvoje. Št. Kn. š. 1.

Dvoječky, pl., vz Dvojky. Na již. Mor.

Dvojek, jku, m., kupferhältiges Bleisul-
phatokarbonat. Šm.

Dvojenádcte. Ovocě — na každý měsiec
d. ZN.

Dvojené peřený, zweizähliggefiedert. D.
p. list, jehož řapík na konci má lístky dva
peřené. Rst. 410.

Dvojení souhlásek ve psaní. Mus. 1880.
347

Dvojenka, y, f. = dvojená kůže, das
Spaltleder. Hck.

Dvojený; -en, a, o. Šim. 138. D. list,
binatus, zweizählig, ze dvou lístků na konci
řapíku sestávající jako při konopí. Slb. XII.
Cf. Rst. 508., 410.

Dvojeť, i, f. = dvojice, dva. Znáš tu d.,
jenž, když máť tě zrodí, hned jak stín se
k tobě přivleče? Sš. Snt. 75.

Dvojetko, a, n., vz Pravítko.

Dvojetník, a, m., lépe: dvojpohlavec. Šm.

Dvojetný, zweideutig. Ssk., Šm.

Dvojfatěl, e, m., der Doppelflor, Krepon.

Dvojfletna, y, f., die Doppelflöte. Šm.

Dvojhák, u, m., dvojhákovnice, der Doppel-
haken, puškám našim podobný. Na konci
pažby byly dva háky, jimiž střelec zbraň
tuto k podstavci před ním stojícímu prve
byl připevnil, než střílel. Dvojháky nabíjeli
Husité kulkami osmi-, později čtyrlotovými.
Hrš. v Km.

Dvojhákovnice, vz Dvojhák.

Dvojhláska. Vz Bž. 7., Gb. Hl. 15., 17.,
S. N. VIII. 647., Jir. Nkr. 22., Vm. 21.
O vyhýbání se jim vz také v Mkl. aL. 199.

Dvojhlasý, zweistimmig. D. zpěv. Us.

Dvojhlavec, vce, m. = dvouhlavý plod,
bicephalus.

Dvojhlaví, n. = hlavně dvojitá, v plynár.,
die Doppelmuffe. Šp.

Dvojhlavosť, i, f., die Diplokephalie.

Dvojhlavý sval, zweiköpfiger Armmuskel.
Šv. 33., 34. Tu d. fták z vysokosti letí. Trok.

91.

Dvojhledek, dku, m., der Dioptas. Šm.

Dvojhodnotný, zweiförmig, zweideutig.
D. úkon v mth. Nz.

Dvojholné železo, das Doppeleisen, auf
den Eisenhammern. Šm.

Dvojhovor, u, m., der Dialog. Šm.

Dvojhranol, u, m., das Doppelprisma.
Mj.

Dvojhraný oštěp. Msn. Or. 46.

Dvojhrazdí, das Doppelreck. Čsk.

Dvojhrbolí, n. Čechy I. 256.

Dvojhrbý, zweihöckerig. D. hora. Čechy
I. 77.