187

Dvojhřebeuý = dvojnásobnému hřebenu
podobný, kammförmig. Rst. 411.

Dvojhrotec, tce, m. D. chvošťatý, dicra-
num scoparium, der Gabelzahn, druh mechu.
Sl. les., Let. Mt. S. VIII. 1. 13.

Dvojhrotenka, y, f. D. měnivá, dicra-
nella varia, mech. Let. Mt. S. VIII. 1. 13.

Dvojhrotovitý, vz Dvouhrotovitý.

Dvoj hrotý, zweispitzig. Lpř.

Dvojhvězda. Vz Sté. Zem. 140., 141.,
Schd. 1. 257., S. N.

Dvojchlop, u, m. D. mexický, argemone
mexicana, die Doppelklappen, Teufelsfeige.
Řm.

Dvojchmat, u, m., der Doppelgriff. Vz
KP. I. 477.

Dvojchop, u, m. = dvojchmat, v hud.
Mus. 1850.

Dvojchroman, u,m. D.ammonatý, chrom-
saures Ammonium, Sl. les., draselnatý. Schd.
I. 347., KP. IV. 691.

Dvojí žáci, děti, Us., osvětlení. Dk. Aesth.
172. Že sú byli v jedné komoře d. hofeři.
NB. Tč. 118. D-ho jazyka. ZN. A d. lidé
v křesťanské vieře zabluzují. Št. Kn. š. 8.

Dvojice = roztržka. Vystřiehajíce se, by
skrze ty d. obecné dobré se nedlilo. 1446.
Pal. Rdh. I. 179. — D., das Paar, Zweige-
bilde. D. sil, das Kräftepaar. Šln. I. 19.,
ZČ. I. 59., SP. IL 76., členův. Dk. Aesth.
50. D. v tělocv. Vz KP. I. 422. D. = dva
mlatci. Mlátiti ve d-ci. Přizvukuje se slovy:
Já chlap, já chlap! U Olom. Sd. D. = dva
keře vedlé sebe vsazené. RP. V. 167. D. slov.
Dk. Poet. 254. D. hvězdná (hvězdy zdvojené).
Sté. Zem. 41., 141.

Dvojíče, ete, n., das Zwitterding. Ssk.,
Šm.

Dvojíček, čka, m., der Zwilling. Šm.

Dvojičky, pl., f. = dvojnačky — dvě srostlé
slivky. Slov. Rr. Sb.

Dvojílák, u, m., bosea, der Goldruthen-
baum. Vz Rstp. 1265.

Dvojilák, u, m., diphaca, die Doppelhülse,
rostl. D. kočinčínský, d. cochinchinensis.
Rstp. 387.

Dvojinka, y, f., die Doppelflöte. Šm.

Dvojitec, tce, m. Ves. I. 98.
Dvojiti. — co. Nedvoj řeči. BO. Pojme-li
Čech Němkyni, aby děti ihned se česky
učili a nedvojily řeči. Hus L 133. — komu
= vykati. Val, laš. Brt. D. 209. — se.
I slunce se někdy dvojí. Pk. Slyšíme, že
preláti i páni se velmi dvojie, strany činie.
1416. Pal. Rdh. I. 179. — se kde. A kdež
sě dvojí naše milosť. Št. Kn. š. 68. V tom
se rozum dvojí. Hr. ruk. 77. — se oč- Pakli
by se d-li o které věci. Arch. I. 66. — se
s kým. Zle, ktož s přáteli se dvojí. Sv.
ruk. 221. — co proti komu. Aby milovali
Boha vším srdcem, celým, nedvojiec ho
proti Bohu. Št. Kn. š. 26. — co k čemu.
Vším srdcem táhnouti k Bohu, nedvojiec
jeho k zemským věcem. Št. N. 331. 34.

Dvojitý = podvojný. D-té okno, kolo
(dvoják), brána. Pdl., Lpř. — D. = dvojí,
dvojný, doppelt, zweifach. D. kontrapunkt,
Us. Pdl., kmínovka, Doppel-Kümmel, Dch.,
lom, Nz., pravítko, Sl. les., čep, NA., poměr,
Jd. Geom. I. 98., otázka, Lpř., souhláska,

Ndr., zlé, dobré, milosť (k Bohu a k bliž-
niemu), moc. Št. Kn. š. 28., 35., 44., 107.,
176. — D, zweierlei. D. měna. Kaizl. 156.
— D. = vedlé sebe položený. D. lať, ohyb,
der Doppelbug. Sl. les., kolej, das Doppel-
geleise, Bc, hedvábí. — D. = obojetný. Lidé
srdce d-ho. Kom.

Dvojjamka, y, f. D. jaterní = motolice,
hlísta jaterní, distoma hepaticum. S. N.

Dvojjazyčnosť, i, f., die Zweisprachig-
keit; der Doppelsinn. Nemiluje pravda d.
Koll. I. 231.

Dvojjazyčný, bilinguis, zweisprachig. Gh.

Dvojjazyký, bilinguis, zweisprachig D.
nápis. Koll. St. 206.

Dvojjeden, biunus. D. mysl. Hdk. C.
198.

Dvojjednota, y, f. Sldk. 348.

Dvojjehlanec, nce, m., die Dipyramide.
Ssk.

Dvojjetný, doppelgriffig. Ssk.

Dvojjezdec, zdce, m. = sedí-li dvě osoby
na koni. Mtc. 1. 1871.

Dvojka = špatná známka školní. Přišili
mu d-ku. Us. Gth. Cf. Dvojkář. — D. =
sud na 2 vědra, das Zweieimerfass. Mor.
Šd. — D. Železo prodává se v prutech
28 m. dlouhých po 2—11 kusech v jednom
svazku a, 50 kg. Dle toho slove železo dvojka,
trojka, čtverka atd. Šand. II. 62. Vz Dvojky.

Dvojkář, e, m. = žák středních škol,
který má dvojky (na obecných školách jest
dvojka známkou dobrou). Us.

Dvojkať = dvojiti. Slov. Bern.

Dvojkatý. D. vzorka. Vz Trojkatý. Slov.
Phld. IV. 475.

Dvojklad, u, m. = dvojsmyk. Šm.

Dvojkladka, y, f. = differencialní kladko-
stroj. NA. V. 147., Mj. 83.

Dvojklan, u, m. = dvojsmyk. Rk.

Dvojklanice, e, f., ligula bifida, gespal-
tenes Blättchen. Šm.

Dvojklanka, y, f., clio retusa, die Drei-
eckschnecke. D. ocasatá, c. caudata, der
Schwanzwurm. Šm.

Dvojklaný, doppeltgetheilt. D. jazyk.
Vrch. Mth. I. 216.

Dvojklapečný, zweiklappik. Rostliny
vrbovité mají d-né tobolky v jehnědách.
Slb. XXXII.

Dvojkávesník, u, m., der Doppelflügel
(v hudbě). Šm.

Dvojklonotvar, u, m., der Hemianortho-
typ, v miner. Sl. les.

Dvojkokusný, dicoceus. Vz Kokousek,
Rst. 411.

Dvojkolý, zweiräderig. D. vozík, das
Kabriolet, Sl. les., hydrofor. Černi.

Dvojkomorní soustava (státní zřízení),
das Zweikammersystem. S. N.

Dvojkontrapunkt, u, m., doppelter
Koutrapunkt. Šm.

Dvojkop, u, m. Vz KP. I. 532.

Dvojkopytník, a, m Vz Ssavec, Frč.
379.

Dvojkování, n. Dk. Poet. 234.

Dvojkový, Zweier-. Šm. D. rod, stop,
takt. Dk. Poet. 232., 233.

Dvojkřídláč, e, m., dipterocarpus, der
Zweiflügeluss. D. trojžilý, d. trinervis, vy-