188

seknutý, d. retusus, hladký, d. laevis, že-
bernatý, d. costatus, úzkolistý, d. angusti-
folius, křídlatý, d.alatus, čihatý, d.turbinatus.
Vz Rstp. 173.

Dvojkřídlec, dlce, m., der Zweiflügler.
Ssk., Šm.

Dvojkřížek, žku, m. == velký kříž, das
Doppelkreuz, v hudbě. Mus. 1850.

Dvojkruží, n., der Ringschwebel. Čsk.

Dvojky, pl., f. = dvojčata, die Zwillinge.
Val. Vck. Na již. Mor. Šd.

Dvojlaločný, zweilappig. Slb. XLII1.

Dvojlámavosť, i, f., doppelte Brechung.
D. paprsků. Šm.

Dvojlámavý. D. osy, Achsen der doppel-
ten Strahlenbrechung. Šm.

Dvojletý. D. rostliny. Rosc. 7.

Dvojliký = dvojatý. D. látka. Č. Růže
stol. 33., 58.

Dvojlist, u, m., das Doppelblatt. D. per-
gamenový. Mus. 1880 370.

Dvojlistec, herininium monorchis. Slb.
215.

Dvojlojan, u, m., das Bistearas, saures
stearinsaures Salz. Šm.

Dvojlom. Vz Bř. N. 63., Schd. II. 16.,
KP. II. 136.—139.

Dvojložný, když téhož rodu jeden květ
má rodidla a druhý plodidla, zweibettig. Rst.
411. Cf. S. N.

Dvojlunoolovitan, das Selenkupferblei.

Dvojme = dvojnásobně. Slov. Phld. V.
282.

Dvojměďnatý uhličitan, kohlensaures
Kupferoxyd. Sl. les.

Dvojměr, u, m., dimeter. Křn. D. tro-
chejský, iambický, daktilický, anapaestický,
-kretický, bakchijský. Dk. Poet. 267., 269.,
277., 288.

Dvojměrný, dimetrisch.

Dvojmet, u, m. = dvojskok, der Doppel-
sprung. Čsk.

Dvojmethoda, y, f. Dk. Aesth. 3.

Dvojmístnosť, i, f., die Bilokularität.
Nz. lk.

Dvojmístný, biocularis. Nz. lk.

Dvojmluva, y, f., vz Dvoumluva. Rk.

Dvojmo = dvojnásobně. D. se ozvaly
stony (se dvou stran). Vaj. T. a m. 146. —
Hdž. — D. = po dvou, zu zweien. Čsk.

Dvojmoc, i, ť. = mocnost druhého stupně.
Šim. 30.

Dvojmocenstvo, a, n., didynamia, die
Zweimächtigkeit, 14. Linn. tř. Slb. XLI.,
Schd, II. 249.

Dvojmocnění, n. = povýšení na mocninu
druhého stupně. Zpr. arch.

Dvojmocniti, il, ěn, ění = povýšiti na
mocninu druhého stupně. Zpr. arch.

Dvojmocný, zweimächtig. D. tyčinky,
jsou-li ze 4 tyčinek dvě delší, jako u py-
skatých rostlin. Čl. Kv. XIX., Slb. XXXIII.
D. prvky, atomy. Mj. 54., Km. 47., ZČ. I.
204.

Dvojmužstvo, a, n., diandria, die Zwei-
männigkeit. Vz Schd. II. 248., Slb. XLI.,
XXV.

Dvojmý = dvojný. Slov. (Meč rozlomil
se) na d-mé poly. Sldk. 206. Záhubu d-mú
kutúlajú. Ib. 132.

Dvojnačky, vz Dvojičky.

Dvojnadcet == dvanáct, zastr. Jir. exc.

Dvojnák, u, m., naregamia, die Narega-
mie, rostl. D. křídlatý, n. alata. Vz Rstp.
238.

Dvojnako = dvojnásob, na obě strany.
Slov. Sekera d. ostrá. Hol. 98.

Dvojnásobek, bku, m. = dvojnásobné,
das Zweifache. Nz.

Dvojnásobniti = dvojnásobiti. Ssk.

Dvoj násobnost, i, f. == dvojitosť. Bern.

Dvojnásobný. D. bod, der Doppelpunkt,
Jrl. 419., návrh, zvolení, J. tr., zvýšení, sní-
žení v hud., Mus. 1850., kaple. NA. I. 51.
D. vážení. Schd. I. 43.

Dvojnatý, binus, zu zwei, střičný. D. díly
na př. listy proti sobě v stejné výšce vy-
niklé a přeslínek dělající jako u šeříku. Rst.
411.

Dvojnažka, y, f. = plod dvoupouzdrý,
v obě pouzdra uzavřená jednosemenná se
rozpadávající, jako u okoličnatých, die
Doppelachäne. Rosc. 93., Čl. Kv. XIX., Kk.
58., Rst. 411., S. N.

Dvojně, zweifach. Počkaj, odplatím ja
ti to d. Sldk. 311.

Dvojnice, e, f. = mlácení ve dvou, das
Zwiegedresch. Mlátili ve d-cu Mor. Brt.,
Šd. Jinde: Mláťa do d-ce. Brt.

Dvojnoh, a, m., der Zweifüssler. Seděl
dvojnoh na trojnohu (švec na stolici). Slez.
Tč. Seděl d. na trojnohu a jedl nohu. Při-
letěl čtvernoh a uchytil dvojnohovi nohu.
D. se rozhneval a ulomil trojnohovi nohu,
hodil za čtvernohem a zlámal čtvernohovi
nohu (švec, verpánek, husí stehno, pes). Mor.
Brt. Vz Dvojnohý.

Dvojnohý. Sedí d. na trojnohém, má
před sebou jednonohé. Přišlo k němu čtver-
nohé, uchytilo jednonohé. D. vstal, chytil
trojnohé a honil čtvernohé, aby mu dalo
jednonohé (švec, verpánek, husí noha, pes).
Vz Dvojnoh, Dvojnožka. Mor. Brt. v Km.
1886. 785.

Dvojnokališný. D. číše, der Doppel-
becher.

Dvojnos, a, m. = stavěcí pes s rozdvo-
jeným nosem. Škd.

Dvojnosý, zweinasig. D. obratlovci, am-
phirhina. Stč. Zem. 811.

Dvojnota, y, f. = dvojnosť. — D., die
Zweiaktnote. Hud. Mus.

Dvojnotek, tku, m., der Zwillich. Dch.

Dvojnožka, y, f. Vojenská postel na
d-kách, das Kavallet. — D. = kozí nožka,
der Greisfuss. Čsk. V bot. die Doppelapäne.
Sl. les. — D. = dvojnoh. Prišla čtvernožka
ku trojnožke, prevrhla trojnožku; prišla na
to d., bila čtvernožku, že prevrhla trojnožku
(pes, verpánek, švec). Vz Dvojnoh, Dvoj-
nohý. Dbš. Sl. pov. I. 488.

Dvojný = dvojí. D. koflík, der Doppel-
pokal, Lpř., soli (podvojné, Doppelsalze),
vz S. N., výměna, Rm. 130., vrata, Bž. 145.,
soustava (binarní), Stč. Zem. 142., bod (dvoj-
bod), Vn. 13., paprsek. Čes. math. X. 161.
Téměř k zoufání dná mne nejistota trápí.
Koll. I. 420.

Dvojo = dvé. Kolébala d. dítek. Sš. P.
380.



	188

	seknutý, d. retusus, hladký, d. laevis, že- bernatý, d. costatus, úzkolistý, d. angusti- folius, křídlatý, d.alatus, čihatý, d.turbinatus. Vz Rstp. 173. Dvojkřídlec, dlce, m., der Zweiflügler. Ssk., Šm. Dvojkřížek, žku, m. == velký kříž, das Doppelkreuz, v hudbě. Mus. 1850. Dvojkruží, n., der Ringschwebel. Čsk. Dvojky, pl., f. = dvojčata, die Zwillinge. Val. Vck. Na již. Mor. Šd. Dvojlaločný, zweilappig. Slb. XLII1. Dvojlámavosť, i, f., doppelte Brechung. D. paprsků. Šm. Dvojlámavý. D. osy, Achsen der doppel- ten Strahlenbrechung. Šm. Dvojletý. D. rostliny. Rosc. 7. Dvojliký = dvojatý. D. látka. Č. Růže stol. 33., 58. Dvojlist, u, m., das Doppelblatt. D. per- gamenový. Mus. 1880 370. Dvojlistec, herininium monorchis. Slb. 215. Dvojlojan, u, m., das Bistearas, saures stearinsaures Salz. Šm. Dvojlom. Vz Bř. N. 63., Schd. II. 16., KP. II. 136.—139. Dvojložný, když téhož rodu jeden květ má rodidla a druhý plodidla, zweibettig. Rst. 411. Cf. S. N. Dvojlunoolovitan, das Selenkupferblei. Dvojme = dvojnásobně. Slov. Phld. V. 282. Dvojměďnatý uhličitan, kohlensaures Kupferoxyd. Sl. les. Dvojměr, u, m., dimeter. Křn. D. tro- chejský, iambický, daktilický, anapaestický, -kretický, bakchijský. Dk. Poet. 267., 269., 277., 288. Dvojměrný, dimetrisch. Dvojmet, u, m. = dvojskok, der Doppel- sprung. Čsk. Dvojmethoda, y, f. Dk. Aesth. 3. Dvojmístnosť, i, f., die Bilokularität. Nz. lk. Dvojmístný, biocularis. Nz. lk. Dvojmluva, y, f., vz Dvoumluva. Rk. Dvojmo = dvojnásobně. D. se ozvaly stony (se dvou stran). Vaj. T. a m. 146. — Hdž. — D. = po dvou, zu zweien. Čsk. Dvojmoc, i, ť. = mocnost druhého stupně. Šim. 30. Dvojmocenstvo, a, n., didynamia, die Zweimächtigkeit, 14. Linn. tř. Slb. XLI., Schd, II. 249. Dvojmocnění, n. = povýšení na mocninu druhého stupně. Zpr. arch. Dvojmocniti, il, ěn, ění = povýšiti na mocninu druhého stupně. Zpr. arch. Dvojmocný, zweimächtig. D. tyčinky, jsou-li ze 4 tyčinek dvě delší, jako u py- skatých rostlin. Čl. Kv. XIX., Slb. XXXIII. D. prvky, atomy. Mj. 54., Km. 47., ZČ. I. 204. Dvojmužstvo, a, n., diandria, die Zwei- männigkeit. Vz Schd. II. 248., Slb. XLI., XXV. Dvojmý = dvojný. Slov. (Meč rozlomil se) na d-mé poly. Sldk. 206. Záhubu d-mú kutúlajú. Ib. 132.	Dvojnačky, vz Dvojičky. Dvojnadcet == dvanáct, zastr. Jir. exc. Dvojnák, u, m., naregamia, die Narega- mie, rostl. D. křídlatý, n. alata. Vz Rstp. 238. Dvojnako = dvojnásob, na obě strany. Slov. Sekera d. ostrá. Hol. 98. Dvojnásobek, bku, m. = dvojnásobné, das Zweifache. Nz. Dvojnásobniti = dvojnásobiti. Ssk. Dvoj násobnost, i, f. == dvojitosť. Bern. Dvojnásobný. D. bod, der Doppelpunkt, Jrl. 419., návrh, zvolení, J. tr., zvýšení, sní- žení v hud., Mus. 1850., kaple. NA. I. 51. D. vážení. Schd. I. 43. Dvojnatý, binus, zu zwei, střičný. D. díly na př. listy proti sobě v stejné výšce vy- niklé a přeslínek dělající jako u šeříku. Rst. 411. Dvojnažka, y, f. = plod dvoupouzdrý, v obě pouzdra uzavřená jednosemenná se rozpadávající, jako u okoličnatých, die Doppelachäne. Rosc. 93., Čl. Kv. XIX., Kk. 58., Rst. 411., S. N. Dvojně, zweifach. Počkaj, odplatím ja ti to d. Sldk. 311. Dvojnice, e, f. = mlácení ve dvou, das Zwiegedresch. Mlátili ve d-cu Mor. Brt., Šd. Jinde: Mláťa do d-ce. Brt. Dvojnoh, a, m., der Zweifüssler. Seděl dvojnoh na trojnohu (švec na stolici). Slez. Tč. Seděl d. na trojnohu a jedl nohu. Při- letěl čtvernoh a uchytil dvojnohovi nohu. D. se rozhneval a ulomil trojnohovi nohu, hodil za čtvernohem a zlámal čtvernohovi nohu (švec, verpánek, husí stehno, pes). Mor. Brt. Vz Dvojnohý. Dvojnohý. Sedí d. na trojnohém, má před sebou jednonohé. Přišlo k němu čtver- nohé, uchytilo jednonohé. D. vstal, chytil trojnohé a honil čtvernohé, aby mu dalo jednonohé (švec, verpánek, husí noha, pes). Vz Dvojnoh, Dvojnožka. Mor. Brt. v Km. 1886. 785. Dvojnokališný. D. číše, der Doppel- becher. Dvojnos, a, m. = stavěcí pes s rozdvo- jeným nosem. Škd. Dvojnosý, zweinasig. D. obratlovci, am- phirhina. Stč. Zem. 811. Dvojnota, y, f. = dvojnosť. — D., die Zweiaktnote. Hud. Mus. Dvojnotek, tku, m., der Zwillich. Dch. Dvojnožka, y, f. Vojenská postel na d-kách, das Kavallet. — D. = kozí nožka, der Greisfuss. Čsk. V bot. die Doppelapäne. Sl. les. — D. = dvojnoh. Prišla čtvernožka ku trojnožke, prevrhla trojnožku; prišla na to d., bila čtvernožku, že prevrhla trojnožku (pes, verpánek, švec). Vz Dvojnoh, Dvoj- nohý. Dbš. Sl. pov. I. 488. Dvojný = dvojí. D. koflík, der Doppel- pokal, Lpř., soli (podvojné, Doppelsalze), vz S. N., výměna, Rm. 130., vrata, Bž. 145., soustava (binarní), Stč. Zem. 142., bod (dvoj- bod), Vn. 13., paprsek. Čes. math. X. 161. Téměř k zoufání dná mne nejistota trápí. Koll. I. 420. Dvojo = dvé. Kolébala d. dítek. Sš. P. 380.