191

Dvojušní, zweiohrig; zweihenkelig. Šm.

Dvoj vápenec, nce, m., der Doppelspath.
Šm.

Dvojvějířka, y, f., dipterix, der Deckel-
flügelbaum. Šm.

Dvojverší, n., dicolon, aus zwei Vers-
arten bestehend. D. saffické. Nz. Cf. Dk.
Poet. 427.

Dvojvětí, n. Dk.

Dvojvidění, diplopia. Nz. lk.

Dvojvidý, doppeltsehend. Oči d. Vlk.

Dvojvládný, doppelherrschend. Lpř.

Dvojvředý, doppeleuterig. D. hlíza. Msn.
Or. 27.

Dvojvrcholný, zweigipflig. Dch.

Dvojvrstevnosť, i, f., die Doppelschich-
tigkeit. NA. V. od. II. 6.

Dvojvrška, y, f. = hruška. Mor. Brt.

Dvojvidutý, bikonkav. D. čočka. S. N.
X. 42.

Dvoj vypuklý, bikonvex. D. čočka. S. N.
X. 42., Nz., Mj., ZČ.

Dvojzásaditý, zweibasig. D. radikaly.
Rm. I. 74.

Dvojzdvih, u, m., der Doppelhub = dvojí
zdvih pístě u stříkačky. Čerm.

Dvojzkřivený. D. kružidlo, der Dick-
zirkel. Šm.

Dvojzlatník, u, m. = dvouzlatník.

Dvojzlatový, zweiguldig. Ssk.

Dvojznačnost, i, f., die Doppelbezeich-
nung. Stč. Alg. 135.

Dvojznam, u, m.: +. Šim. 124. Vz Dvoj-
znaménko.

Dvojznaménko, a, n., das Doppelzei-
chen: +. Nz.

Dvojznámka, y, f. = dvojznaménko. Šim.
20.

Dvojzoborožec, žce, m., bucerus bicor-
nis. Brm. II. 296.

Dvojzpěv, u, m. = píseň pro 2 hlasy,
das Duetto. Nz.

Dvojzrak, diplopie.

Dvojzraký, doppeltsehend. D. oči. Vlk.,
Proch.

Dvojzubec, bce, m. = dvojzub, bidens,
der Zweizahn, rostl. Slb. 427., FB. 42. —
D-bci, zeuglodonta, byli kytovití ssavci ve-
likosti velryb. Vz Frč. 375.

Dvojzubka, y, f. = dvojzubec, rostl. Šm.

Dvojzvuk, u, m., der Zweiklang, hud.
Mus.

Dvojzvuký, doppellautend. Srn.

Dvojženec, nce, m. = kdo má 2 ženy,
bigamus. Lčk. CM. 60.

Dvojženstvo. — D., digynia, 2 tř. Linn.
Slb. XLI.

Dvojžesť, i, f. = dvojplech. Šm.

Dvojžezlý. D. česť. Msn. Or. 4,

Dvokotloky, míst. jm. Tk. I. 85.

Dvoošník, u, m. = dvojušák. U Prostě-
jova. Brt.

Dvor, vz Dvůr.

Dvořáci, Höfen, ves u Jihlavy; Höflern,
sam. u Něm. Brodu; Okrauhlitzer Höflern,
ves tamtéž; D. Německobrodské, Deutsch-
broder Höfler, několik domků u N. Brodu;
D. Frantalské, Frauenthaler Höfern, ves
tamtéž. PL.

Dvořáček, čka, m., das Hofmännlein.
Gr. — D., sam. u Budějovic.

Dvořáčky, Burghöfei, ves u Hostinného.

Dvořák, a, m. = svobodník. D. nemá
býti konšelem. P. Sob. 5. — D., samota
u Třeboně. — D., os. jm. Vz S. N. II. X.
— D-ci svobodní. Vz Žer. Záp. II. 183.—
D. Ant., kanovník, 1747. Vz Jg. H. 1. 2. v.
549., Jir. Ruk. I. 178. — D. Jan, naroz.
1793. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 549. — D. Jul,
1798. Jir. Ruk. I. 178. — D. Bart., Václ.,
vz Blk. Kfsk. 1192., 585.

Dvoran. D-ni, d-nia = obyvatelé jed-
noho dvora. Rr. Sb.

Dvořan. Tk. III. 21.

Dvorana, y, f. = veliký sál, der Prunk-
saal, die Halle. Dch., Mour., Osv. 1878. 893.,
Obz. 1879. Ve d-ně besedního domu. D.
knihovny Národního musea. Šml.

Dvoraník, a, m. = dvořenín. Slov. Dbš-
Sl. VI. 87.

Dvořanizna, y, f., die Kamarilla. Slov.
Ssk.

Dvořanství, n., der Hofdienst, die Hof-
manier. Mus. 1880. 94.

Dvořata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

Dvorca, pl., pole na Vsacku. Vck.

Dvorce, Dworetz, vsi u Soběslavě, u Ji-
čína, u Vimberka, u Podola u Prahy; dvůr
u Třeboně; sam. u Tábora; Na Dvorcích,
Dworetz, myslivna u Bechyně; Dworze o.
Dworetz, ves u Sedlce; D. Horní a Dolní,
Ober-, Unter-Dworze, vsi u Telče; Höfen,
ves u Jihlavy; Unterhöfen, ves u Kašper-
ských Hor; Würzen, ves u Jindř. Hradce.
PL., Tk. II. 274., III. 645., IV. 171., V. 239.,
Tf. Odp. 267., Blk. Kfsk. 1302., Sdl. Hr. I.
208.

Dvorček, rečku, m. = dvoreček. Us. Flk.

Dvorčínka, y, f. — druh jablek. Mor.
Brt. L. N. I. 179.

Dvorec == statek asi s 200 korci polí.
Pačk. Lesní d., das Forstgehöfte. Sl. les. —
D., Dworetz, vsi u Lysé, u Vodňan, u Ne-
pomuk, u Sušice; sam. u Miletína, u Su-
šice; dvory u Ml. Boleslavě, u Přibislavě
a Vodňan; Hof, mě. u Šternberka na Mor.
S. N.; Höfel, sam. u Rychnova; Würz, ves
u Lubence; Würzen, ves u Svíň. PL., Sdl.
Hr. III. 302., IV. 369. Tk. III. 645., Tk. Ž.
220., Blk. Kfsk. 1302. D. u sv. Františka,
u sv. Valentina v Praze. Tk. II. 534.

Dvorecko, a, n., Dworetzko, ves u Zbra-
slavic.

Dvorecká, Dvořecký. Vz Blk. Kfsk.
1302.

Dvorecký, Hof-. D. děvečka, Dch., úřad,
das Hofamt. Šp. —- D., ého, m., der Hof-
besorger. Dch. — D., os. jm. Mus. 1880.
106., Blk. Kfsk. 1302., Sdl. Hr. IV. 369. -
D. skála u Bráníka u Prahy. Krč.

Dvoreček, Klein-Hofel, samota u Rych-
nova; Höflings, ves u Jindř. Hradce. PL.
Cf. Blk. Kfsk. 1302.

Dvorečtí, větev rytířů z Olbramovic. Vz
S. N.

Dvorek, rku, m., Klein-Hof, dvůr u Se-
mil; Dworek, dvůr u Sedlčan a sam. u Le-
tovic; Adolphshof, dvůr u Počátek; Feld-
hof, osada u Konic; Höfel, myslivna u Hro-