194

Dvoukoleska, y, f. = dvoukolák. Bibl.
sv. cestp. II. 20.

Dvoukolesníček, čku, m., kleiner zwei-
rädriger Wagen, Phaeton. Koll. III. 305.

Dvoukolesník, u, m. = droukolák. Koll.
III. 142.

Dvoukolesný, zweiräderig. Koll. III. 185.

Dvoukolka, y, f. = dvoukolák, dvou-
kolová stříkačka. Us. Posp., Jdr., Suk.

Dvoukolní, zweiräderig. Šm.

Dvoukolnice, e, f., ein zweirädriger Wa-
gen. Šm.

Dvoukolový = dvoukolý.

Dvoukolý, zweiräderig. D. vůz, vz Dvou-
kolák; stříkačka, vz Dvoukolka. Us. Pdl.

Dvoukonní stroj, eine Maschine von 2
Pferdekräften, dvoukoňka.

Dvoukorec, rce, m., Wispel, m. Šm., Rk.

Dvoukrapek, pku, m. = dvojbodec. Šm.

Dvoukřídelní, zweiflügelig. D. okno,
dvéře. Us. Pdl.

Dvoukřídelník, a, m., lépe: dvoukřídlec.
Šm.

Dvoukřídlec, dlce, m., der Zweiflügler.
Šm.

Dvoukřídlový = dvoukřídelní. Us. Pdl.

Dvoukřídlý. D-dlí, diptera, die Zwei-
flügler. D. hmyz: 1. komárovitý (tiplice,
bedlobytky, bejlomorky, muchnice, komáři);
2. mouchovitý (ovadi, roupci, dlouhososky,
braněnky, pestřenky, mouchy, očnatky, bo-
dalky, střečkové); 3. puporodky; 4. blechy
(aphaniptera). Vz Frč. 153.—162., Schd. II.
518, Brm. IV. 464. D. vrata. Koll. I. 314.

Dvoukrytý, á^q^eqi^g, doppelt ver-
schlossen. Lpř. Sl.

Dvoukvětý, zweiblüthig. Rst. 411.

Dvoukylný — dělnými řasami žilám od-
povídajícími opatřený, zweikielig. Rst. 411.

Dvoulaloky, zweilappig. Rst. 411.

Dvouláník, a, m. = kdo má dva lány
polí, der Zweilähner. Smb. S. II. 51.

Dvouletek, tka, m. = dvouleták.

Dvouletka také = dvouletá ratolest'. Us.

Dvouletník = dvouleták.

Dvouletný = dvouletý.

Dvouletý. Sš. P. 731. D. rostliny. Vz
Kk. 16.

Dvoulící = dvoulícný. Sš. II. 79. D. zeď,
zweihäutige Mauer, eben auf beiden Seiten.
Nz.

Dvojlist pergamenový. Mus. 1880. 378.

Dvojlístek, vz Kk. 50., 66., 127.

Dvoulistí, n. D. rukopisu. Mus. 1880.
344. D. písmem hlaholským popsané. Anth.
I. 3. vd. IV.

Dvoulistník, u, m., vz Dvoulist.

Dvoulistý, zweiblätterig. Rst. 411.

Dvouloketní, zweiellig. Lpř. Totě aby
tak sv. Mikuláš uadělil dvouloketního (pa-
náka = ženicha). Us. Kšá.

Dvoulopatář, e, m. (ovce), der Zwei-
schaufler. Šm.

Dvoulopatý, zweischaufelig. Šm.

Dvoulotový, zweilöthig.

Dvouložný. D. rostliny, diclines, zwei-
lagerige Pflanzen. Nz.

Dvoulupenný, zweiblätterig a) kalich
o dvou lupenech, b) vůbec ze 2 lupenů se
skládající, liaty nejsoucích. Rst. 411.

Dvouměr, u, m. = dvouměří, ein Vers,
der zwei Metra o. vier Füsse hat, der Di-
meter. Nz.

Dvouměří, n. = dvouměr. Nz.

Dvoumetrovka, y, f. = měřítko dva
metry dlouhé, der Zweimeterstab. Šand. II.
23.

Dvoumluva, y, f., der Dialog, das Zwie-
gespräch. Rk.

Dvoumocenstvo, a, n., didynamia, třída
Linnéova 14tá, mající tyčinky dvojmocné.
Rst. 411.

Dvoumocný, zweiwerthig, zweimächtig.
D. = mající 4 tyčinky, z nichž dvě delší.
Rst. 411.

Dvoumoří, n. = mezimoří. Šm.

Dvoumužný = tyčinkami opatřený, zwei-
männig. Rst. 411. D. vrtání. NA. IV. 131.

Dvoumužstvo, a, n., diandria, třída Lin-
néova květů patrných, obojakých a dvoj-
mužných. Rst. 411.

Dvojnásobně, zweifach. Pl.

Dvojnásobný, zweifach. Slunce rozní-
cené d-bným parnem tvory pálí. Pl. I. 41.

Dvojnažka, y, f. = visutka, diachaenium,
die Doppelachäne o. die Hangfrucht, cre-
mocarpium.

Dvounožka, y, f. D. mexická n. hado-
ještěřík dvoanohý, chirotes canaliculatus,
die Handwühle. Brm. III. 274.

Dvouokový, zweieimerig. D. nádoba.
Koll. St. 692.

Dvouostník, a, m., diacanthus, brouk.
D. rudobarvý, d. aeneus, stlačený, d. im-
pressus, hedbávitý, d. holosericeus, široký,
d. latus. Kk. Br. 216.

Dvouostrý, zweischneidig. D. bodec, der
Doppelstachel. Lpř.

Dvouosý, zweiachsig. Nerost optický
d-sý. S. N. X. 157.

Dvoupalubník = dvojpalubník. Šm.

Dvoupán, a, m., der Duumvir. Šm.

Dvoupatrový = dvoupatrý. D. dům.
Us. Pdl.

Dvoupecký, zweikannig, -steinig. Rst.
411.

Dvoupečka, y, f., der Zwieback, die
Biskote. Vz Dvoupek. Šm.

Dvoupek, u, m. = dvoupečka. Šm.

Dvoupeněžný, zwei Heller betragend.
Sm.

Dvouplátečný, koruna o dvou plátcích
(u čarovníka), zweiblättrig. Rst. 412.

Dvouplaz, a, m. D-zi, amphisbaenidae,
die Doppelschleichen. Brm. III. 274. D. po-
pelavý, amphisbaena cinerea (ještěr). Schd.
II. 483.

Dvouplethrový, ůínlt&Qog, zweiplethrig.
Lpř. Vz Plethron.

Dvoupohlavec, vce, m., der Zwitter. Šm.

Dvoupohlavní rostliny, zweigeschlechtig.

Hg.

Dvoupohlavník, a, m. = dvoupohlavec.
Rk.

Dvoupolový, bipolar. Nz.

Dvoupolý, zweiflügelig. D. dvéře. Lpř.

Dvoupramenný, zweiflechtig-, -rankig,
-armig. D. houska. Šm.

Dvoupřístavý = dva přístavy mající,
zweihafig. D. mésto. Sš. Sk. 234.