195

Dvouproudně = dvěma proudy. Kal.
hasič. 1884. Stříkačka pracuje d. Khl. 13.

Dvouproudní, zweistrahlig. D. stříkačka.
Čerm. D. úpRava, Doppelstrahlvorrichtung.
Kal. hasič. 1885.

Dvoupůlní, zweiblätterig. D. houně.
Šm.

Dvoupůlový takt. Chlum.

Dvoupyskatě, zweilippig. Okvětí s d.
složenými cípy. Slb. 208.

Dvoupyskatý, zweilippig. Slb. 209.

Dvoupyský = ústroj trubkovitý (kalich,
koruna) poltěný na dva ušty obyč. zase
rozštípené, zweilippig. Rst. 412.

Dvouřadí, n., das Spalier, die Doppel-
reihe. Us.

Dvouřadka, y, f., glaphyria. D. leskatá,
g. nitida Vz Rstp. 608.

Dvouřadmo, doppelreihenweise. Čsk.
Pochod d., der Doppelreihenmarsch.

Dvojřadní loď, mit 2 Reihen Ruderbän-
ken übereinander. Lpř.

Dvouřadový kabát, s dvěma řadami
knoflíků. Us.

Dvouramenač, e, m. = ramenář, obo-
jetník, der Achselträger. Ü Rychn.

Dvouramenný. D. páka, kotva, lis, Us.
Pdl., tlakoměr, Mj. 110., svahoměr, die
Kanalwage. Sl. les.

Dvouřasý, doppelt gefaltet, dělohy upro-
střed dvakrát v protivném směru ohnuté.
Rst. 414.

Dvourázý, doppelt treffend. Lpř. Sl. I.
41.

Dvourénšťák, u, m., das Zweigulden-
stück. U Olom. Sd. Vz Dvourýnščák.

Dvouroček, čka, m., zweijähriges Pferd.

Dvouročka, y, f., zweijährige Kuh. Šm.

Dvourohák, u, m. = pytel jen dva rohy
mající. U Dobrušky.

Dvourohosť, i, f., die Bikornität. Nz. lk.

Dvourohoun, a, m., das Zweihorn; Di-
lemna. Šm.

Dvouroučák, u, m. = hrnec se dvěma
roučkama (nohama), ein zweifüssiger Topf.
V Bystersku. Šm.

Dvourožec, žce, m. = dvourohoun. Šm.

Dvourožka, y, f., dictis, das Doppelohr,
rostl. Slb. 250.

Dvourtí, n., dichelia. Nz. lk.

Dvouruční pila, die zweimännige Säge.
Sl. les.

Dvouručník, a, m., das Zwiemännchen.
Srn.

Dvourukovětní, mit zwei Handhaben.
D. nádoba. Koll. St. 290.

Dvouruký. D-cí (ssavci), bimana, die
Zweihänder. Nz. Jediný druh tohoto řádu
činí člověk. Vz Schd. II. 385.

Dvourýnščák, u, m., das Zweigulden-
stück, stříbrný dvourýnskový peníz. Ostrav.
Tč. Vz Dvourénšťák.

Dvousanicový, dignathus. Nz. lk.

Dvousečný jetel. Us. Pdl.

Dvousedací zweisitzig. D. kočár. Dch.

Dvousedadlový, zweisitzig. D. kočár.
Us. Pdl.

Dvousedý, zweisitzig. Šm.

Dvousemenný, zweisamig. Rst. 412.

Dvouslabičný, zweisilbig. D. ozvěna. Mj.

Dvouslabika, y, f., die Doppelsilbe. Dk.
Poet. 244.

Dvouskladný, zweifach. Šm.

Dvouslivák, u, m., euphoria, die Zwil-
lingspflaume, rostl. D. lahodný, e. Litchi,
kštičnatý, e. nephelium, malý, e. longana.
Vz Rstp. 227.

Dvousloupení, n. (chrámové). Vz Vlšk.
11., 12.

Dvousloví, n. = dvouslovnosť. Rk.

Dvouslovnosť, i, f., die Doppelzüngig-
keit. Rk., Šm.

Dvousložený, doppelt gelegt. Lpř.

Dvousměrka, y, f., albuga, die Stift-
blume, rostl. D. veliká, a. major. Vz Rstp.
1584.

Dvousměrný, zwei Richtungen habend.
Čl. Kv. XIX.

Dvousmyslnosť. Vz Jg. Slnosť 61.

Dvouspojný, zwiefach. Šm.

Dvouspolnosť, i, f., die Androgynia, v bot.
Šm.

Dvouspolný, zwitterig, zwitterblüthig.
Rostliny, u kterých jsou i tyčinky i čnělky
pospolu, jmenují se obojaké n. d-né. Slb.
XVI.

Dvouspřežení, n., das Zweigespan. Jrsk.

Dvousrdečný. D. bytosť. Koll. St. 641.

Dvoustehenný = rozpoltěný na polovičky
úzké a tenké (čnělka podbělu), zweischen-
kelig. Rst. 412.

Dvoustěnný, zweischnürig; zweiwändig.
Sl. les.

Dvoustěžník, u, m., der Zweimaster. Čsk.

Dvoustoletý, vz Dvěstěletý.

Dvoustopí, die Dipodie. Nz.

Dvoustřížka, „y, f. = dvoustřižná vlna.
Vz Dvojstřižný. Šm. Dle Šm. lépe: druho-
střižka.

Dvoustřižný. D. vlna, zweischürige Wolle,
die Wolle der zveiten Schur. Rk., Šm.

Dvoustrunný, zweisaitig. D. nástroj. Kos.

Dvousvícník, u, m., der Doppelleuchter.
Šm.

Dvousyllabý = dvouslabičný. D. stopa.
KB. 2. vd. 3.

Dvoušárý, zweireihig. Rst. 412.

Dvoušik, u, m. = dvojitý šik. Tbz.
Dvoušňůrka, y, f. = přeslice o dvojí šňůře.
Srn.

Dvoušpičák, u, m., die Kreuzspitze. D.
kamenický. Us. Pdl.

Dvouštěpý, zweispaltig. Dch.

Dvouštěrbinný = dvěma štěrbinama pu-
kající, zweiritzig. Rst. 412.

Dvouštětinný = dvěma přívěsky štěti-
novitými opatřený, zweiborstig. Rst. 412.

Dvouštítka, y, f., biscutella, die Brillen-
schote, rostl. Slb. 687.

Dvouštítý, doppelt geschirmt, D. přílbice,
ájiicpíqiakog. Lpř. Sl. I. 42.
Dvouštorka, y, f., zweischichtiger Meiler.
Šp.

Dvoutahový, zweizügig. D. úloha ša-
chová. Us. Pdl.

Dvoutaktový, zweitaktig. Zv. Př. kn.
II. 25.

Dvoutalentový, áitálavrog. Lpř.

Dvoutažka, y, f. = dvoutahová úloha
šachová. Us. Pdl.

379*