199

Dymnivkovitý. D. rostliny, fumariaceae:
dymnivka, routička. Vz Rstp. 67., 211., Slb.
655., Rosc. 144.

Dymnivkový, erdrauchartig, koruna
vlastně složená ze 4 plátků dole prostých
křižmo rozpostavených, jichž hořejní větší
žlabovitý a v dutý hrb aneb ostruhu vy-
chází, ale prostřední a poboční na konci
spojené a ústroje rozplemeňovací přikrývají.
Rst. 412.

Dymnouti = udeřiti. U Místka. Škd.

Dýmný, Rauch-. D. roura, Us. Pdl., zá-
suvka, Zpr. arch. XI. 3. 26., sloup. BO. —
D., rauchend. D. země. BO.

Dymokourný, rauchend. D. smolnička.
Koll. I. 303.

Dymokuřný, rauchig. Srn.

Dymokury, dle Dolany, Dymokur, ves
u Králova Městce. Vz S. N., Tk. V. 169.,
179., Blk. Kfsk. 1302.

Dymoplod, u, m., der Windbeutel. Šm.
Šm.

Dymosopný, rauchspeiend. Dch.

Dymotrav, u, m., der Rauchverzehrungs-
apparat. Dch.

Dymotravný přístroj = dymotrav. Dch.

Dymovec, vce, m., der Arsenikkies. Šm.

Dymovka, y, f. = mlhavé počasí. U Turn.
Lg., Sá.

Dýmový. — D., rauchend. D. hvozd.
Zpr. arch. VII. 60.

Dýmů = domů. Němc. Krl. 13.

Dýň, dýně, dyně, cucumis, die Gurke-
Dýně okurka, c. sativus, d. meloun (d. žlutá ;
melo magnus, Byl. z 15. stol.), c. melo, d.
aegyptská, c. chate, japanská, c. conomon,
perská, c. dudaim, ježatá, c. anguria, chlu-
patková, c. prophetarum, d. kavon, c. citrul-
lus, kopva, c. colocynthis. Vz Rstp. 616.,
FB. 36., Odb. path. III. 732., Sal. 238., FB.
36., Čl. Kv. 164., Rst. 152., 412., S. N.,
Kram. Slov., Mllr. 38. — D. = tykev, Cucur-
bita pepo, der Kürbiss. Byl. 15. stol., Sl.
les., Slb. XLL, 490., Kk. 222. D. hruškovitá,
c. lagenaria. Holub I. 381. Oharek (okurka)
a dyňa sú velká rodina. Sš. P. 705. Huba
(houba), ryba, dyňa, svíňa potrebuje pohár
vína. Mt. S. I. 118. Čokolvěk sa skoro rodí,
velmi skoro hyně; v tom stavě sú: huby,
salát, ohárky a dyně. Glč. II. 216. Na poli
je kabélka, v té kabélce plno kabéleček;
Je chléveček plný prasáteček a nemá nikde
dvéreček (Hádanky. Dyně.). Km. 1886. 703.

Dyňa, dle Káča = tlustá ženská, ein
dickes Weib. To je d.! U Místka. Škd.

Dýna. Mezi oběma již jen písčitá d. se
táhne. Světz. 1883. 214. — D. = zadek putny.
Ktz.

Dynáčí, n., das Kürbisskraut. Mor. Šd.

Dynama, y, f. = spojení síly a momentu.
SP. II. 77.

Dynamický, dynamisch, silojevný. D.
poloměr, moment, Nz., elektřina, Sl. les.,
Mj., rovník, Stč. Zem. 670., názor, rovno-
váha, ZČ. I. 3., 273., smysly (sluch a zrak),
krásno, Dk. P. 24., Aesth. 225., přisouvání
(stupňování). Bž. 35. D. obměňování samo-
hlásek a souhlásek. Vz Šrc. 521.—525.,
544.-547.

Dynamika zvuku, Dk. Aesth. 226., těles
pevných, vz MS. 27. a násl. D. ve filosofii
vz S. N.

Dynamit, u, m., trhací látka, podobná
střelnému prachu, ale silnější, smíšenina 75%
nitroglycerínu a 25% křemenné pěny. Vz
KP. IV. 479., S. N. X. 175. D. = smíšenina
třaskavého oleje (10%) s křemenkou (30%).
Čsk. Vz Kv. 1885. 440.

Dynamitní náboj, die Dynamitpatrone.
Čsk.

Dynamitník, u, m. = kdo dynamitu užívá
zvl. k ničení lidí nebo cizího majetku.

Dynamoelektrický, dynamoelektrisch.
D. stroj. Us. Pdl.

Dynamometr, u, m. — siloměr = nástroj,
kterým se síla zvířete n. stroje při práci
ustanovuje, der Kraftmesser. Schd. I. 36.,
S. N., Slov. zdrav. ZČ. I. 76., 237. D. brzdový,
ZČ. I. 272., zpruhový. Wld.

Dynař, e, m. Tk. II. 371.

Dynastycký, dynastisch. D. politika. S.
N., Osv. I. 119.

Dyndačka, y, f. = dynda, houpačka. Rk.

Dyndati = klátiti. — čím: stromkem.
Slez. Té. — D. = klátiti se. — kdy. Hrušky
při větře dyndají. Slez. Tč. — D. = ustavičně
něčeho žádati, zébroniti. V z Zgránati. U Uher.
Hrad. Tč.

Dynice, vz Dýň.

Dynín, a, m. Sdl. Hr. III. 302.

Dynisko. — D. = dyniště.

Dyniště, ě, n., das Kürbissfeld. Šd.

Dyňka, vz Dýň.

Dýnko. Proti jeho ranám jsú naši hel-
mové jako dýnka. Dal. 155. Počkej, až d.
klapne (až na tebe dojde). V Kunv. Msk. —
D. = prkénko n. plech, kterým se trouba
zahrazuje. U Kr. Hrad. Kšť.

Dýnkovati. — D.== dno zadělati, den
Boden einmachen. Šp. — co: škatulky
(dýnky opatřiti). Us. Rgl.

Dynnij, Kürbiss-. D. zahrada. BO.

Dynom. Z jednej strany potoka hanaj d.
danom, stojí linda, rokyta, hajdinom. Sš. P.
436. Vz Danom.

Dynovačka, y, f. = pomlázka. U Ná-
choda.

Dynovati, vůbec pod Krkonš. Hk. Také
u Roudn. = obtěžovati. Špd. — D. s litem
= na smrtelnou neděli po pomlázce choditi.
Němc. Vz Dynovačka.

Dynovitý. D. kobyla = nestydatá (na-
dávka;. Sdl. Hr. I. 215.

Dýňovitý. D. rostliny, cucurbitaceae:

a) zaděráčovité, rhandirobeae: zaděráč;

b) okurkovité, cucurbiteae: divenice, dýně,
tivuk, kopalam, mohad, posed, libenka, vy-
mrštilka, momordika, tykvice, sladkojam,
spoluúdka, vlasokvět, tykev, hranodyně. Vz
Rstp. 613.-629., Kk. 220., Odb. Path. III.
732.

Dýňový, Kürbiss-. D. jádra, zelí. Us. Sd.

Dyňucha, melocactus. D. obecná, m. com-
munis. Vz Rstp. 676., Čl. 49.

Dypak = kdy pak. Us. Bž. 45.

Dyrbiť = drbiti, musiti. Slov. Ssk

Dysaemie, e, f., řec. = porušení krve.
S. N.