200

Dysfagie, e, f., řec. = obtížně polykání.
S. N., Slov. zdrav.

Dyskrasie. Vz Slov. zdrav., Čs. lk.

Dysmenorrhoea, e, f. == obtížné čmíry.
S. N., Slov. zdrav.

Dysopie, e, f., řec. = tuposť zraku. S. N.

Dyspepsie, e, f. = obtížné trávení. S. N.,
Slov. zdrav.

Dyspnoea, e, f. = dusnost. S. N., Slov.
zdrav.

Dyspnoický = dusný. S. N.

Dystokie, e, f., řec. = obtížný porod.
Vz Slov. zdrav.

Dysurie, e, f. = obtížné močení, řeřavka.
S. N., Slov. zdrav.

Dyslysin, u, m.: C₁₈H₃₆ O₆. Vz Sfk. 666.

Dyšák, u, m. = třaskavý plyn, der Bläser.
Bc. Vz Hř. 10., 17.

Dyšavý, keuchend. Slov. Ssk.

Dyšč, e, m. = déšť. Na Hané. Bkř.

Dyščovica, e, f. = deštovka, das Regen-
wasser. Na Hané. Bkř.

Dýščuvky, pl., f. = druh spodků v Bílo-
vicích na Mor. Sbtk. Krat. h. 150.

Dýšina, y, f., ves u Plzně. Tk. V. 104.,
161., Blk. Kfsk. 1188.

Dýšivo, a, n. = plyn k dýchání potřebný.
Mtc. 1. 1861. 48.

Dyškánka, y, f. = hostinec u Kralovic.
B. Prk.

Dyšnosykavka, y, f., sibilans aspirata.
Šm.

Dyšťavý = deštivý. U Olom. Sd.

Dyštěkryje = Drštěkryje.

Dýšťůvka, y, f. = dešťovka. Šm.

Dyť ty najsi z růže květ, dy je ešče chasy
celý svět. Sš. P. 211.

Dytík, a, m., oedicnemus crepitans, der
Triel, schreiende Brachvogel. Vz Frč. 346.,
Pdy.

Dyvec, vce, m. = mnohopilák drsnohlavý,
polyprion cernuum, der Wrackfisch. Prm.
III. 3. 51.

Dyveř, e, f., Diweř, sam. u Panenské
Týnice.

Dyvorec, rce, m., caucalis, die Haftdolde.
Slb. 583. D. mrkvovitý, c. daucoides. Let.
Mt. S. VII.1. 34.

Dyxa, vz Dyksa. Také = otvor u vysoké
peci. Sl. les.

Dyž. Má ceruško, nevěř tajným slovám,
on ťa má rád, dyž fa ešče nemá. Brt. L. N.
II. 72. Dyž ja umřu, tož tam budu, daj ma-
lovat zlatem truhlu. Sš. P. 183. Kup si to.
Dyž nemám peněz. Us. Brt. D.

Dz jest hláska sykavá; dz jest souhláska
jednoduchá, která smíšením dvou jiných
(d -|- z) vznikla, jest tedy smíšeninou; dz je
skoro vždycky (kromě ledzgde a podobných
případů, kde povstalo spodobou z c; ledzgde
psáno leckde) zástupcem měkkého dź, ač se
měkkosť jeho u výslovnosti mnohdy nezna-
mená na př. dialektické dzěva (dž) a hádzať
(dz). Hláska dz přichází zhusta v nářečích
na Mor. a zvl. též ve slovenštině, kdež je
střídnicí za české z (z) povstalé z dj. Znění
její je tu tvrdé (= dz), tu měkké (= dź,
dzěva). Na př. č. hráze slov. hrádza z hradja;
č. házeti slov. hádzať z hadjati; č. urozený
slov. urodzený, č. mezi slov. medzi. Gb.

Hl. 7., 20., 21., 23., 106. Cf. Mkl. aL. 251.,
Obměkčování. — Dzeň = děň, den. U St.
Hrozenkova; dzedzina = dědina, dzievka ==
dievka, zvedzeť = zvěděti, slov.; chodzati =
choditi, slez. Tč. Vz násl. až k Dž.

Dzbel, u, m. = kadlub na obilí z vy-
hloubaného kmene, jenž v komoře kolmo
stojí. Vz Kadlub (v dod.). Na Vsacku. Vck.

Dzbúchnouti = vybuchnouti, najednou
vyletěti ku př. o kouři. Val. Vck.

Dze = kde. Slov. A d. by ši tam spala ?
Sl. sp. 193. Aj tam sa škrábe, d. ho nesvrbí.
Rr. Sb. — D. = kam. Dze si, dze's barvu
dala? Sl. ps. 29.

Dzeci == děti. Slov. Cigáňové d. nebojá
sa iskier. Rr. Sb. Dome d. plačú. Sl. ps. 12.

Dzěcjatko, a, n. = děťátko. Nesla d. na
ruce. Sš. P. 19.

Dzedko, a, n. = strouhací stolice. Slov.
Rr. Sb. Vz Dzědo.

Dzědo, a, m., dzědáček, čka, m. = děd.
U mor. Březové. Brt. — D., n. = na strúhací
stolici hlava, ktorá prichytuje vec poriezom.
Rr. Sb.

Dzeduš, e, m. == děd. Slov. Sl. spv. V.
197.

Dzedzina, y, f. = dědina. Slov. Tč.

Dzeka, y, f. = díka, vděk. Keď vám d.
(líbí-li se). Slov. Rr. Sb.

Dzěkovac = děkovati. Sš. P. 280.

Dzěvjac = devět. Na jihových. Mor. Brt.
Slov. Sl. ps. 13.

Dzěvjátý = devátý. SŠ. P. 664.

Dzgán, u, m. == kra, die Eisscholle. Slov.
Ledový d. Zátur. Nápr. 114.

Dzi = si. Mkl. aL. 251.

Dziak, a, m. = žák, student. Slov. Dziaci,
dziaci, dziaci, malovane dzeci, dobre mi za
vami serco nevyleci; Ja bym ce čekala, ale
ty dziaček by ši mi ulecel do poľa, jak
ptaček. Sb. sl. ps. II. 1. 36.

Dzicjatko, a, n. = dzěcjatko. Sš. P. 37.

Dzienko, a, n. = dýnko. Slov. Rr. Sb.

Dzierzon Jan Chrisost., přední včelař
naší doby, nar. 1811. v Lovkovicích v Hor.
Slezsku. Vz S. N., Kram. Slov.

Dzierzonský úl. Vz Dzierzon, S. N.,
Kram. Slov.

Dzietky = dítky. Slov. Sl. ps. č. 30.

Dzievčato, a, n. = děvčátko. Slov. Sl.
ps. č. 175.

Dzievčenka, y, f. = dívčenka. Slov. Sl.
spv. III. 82.

Dzievjac = dzěvjac. Slov. Sl. ps. č. 10.

Dzikovská kázání. Vz Jir. Ruk. I. 179.

Dzin = den. Slez. Brt. P. 142.

Dzina, y, f. = dýně. Slov. Rr. Sb.

Dziv = div. Slez. a slov. Rr. Sb., Šd.

Dzivčatko, a, n. = děvčátko. Slov. Mt.
S. I. 24.

Dzivče, ete, n. = děvče. Slov. Sl. ps. č.
171.

Dzivka, y, f. = dívka. Slov. Sl. spv. V.
195.

Dzobák, u, m. = zobák. Slov. Lipa II.
374., Zbr. Báj. 38.

Dzobnúť = zohnouti. Slov. Zbr. Báj. 38.

Džubac = dubati. Slez. Tč.

Dzúra, y, f. = ďúra, díra. Slov. Tč.