203

Eau de Javelle. Vz Šfk. Poč. 237. —
E. de Labarraque. Ib. 226.

Ebae-us, a, m., ebaeus, brouk. E. rudo-
štítný, e. thoracicus, všivý, e. pedicularius.
Kk. Br. 231.

Eben. Dvojok eben, brya ebenus; trojel
eben, maba ebenus; molucký šerý, bílý. Vz
Rstp. 420, 1014., Kram. Slov.

Ebenář, e, m., der Eibentischler. Šm.
Vz Ebenista.

Ebenava, y, f., Ebenau, ves v Budéjov
Blk. Kfsk. 876.

Ebenista, y, f. = truhlář umělecký, který
nejvíce ze dřev cizích a drahých pracuje.
S. N.

Ebenouš, e, m., tomel e., diospyros ebe-
naster. Vz Rstp. 1012.

Ebenovati = ebenovým dřevem vyklá-
dati nebo na ebenovo barviti. S. N.

Ebenovitý. E. rostliny, ebenaceae: to-
mel, doznice, trojel. Vz Rstp. 191., 1009.

Ebenový strom. Vz Kk. 192., S. N.

Ebeopten, u, m. Vz Šfk. 517.

Eberharčice, Ebersdorf, ves v Čásl. Blk.
Kfsk. 1098., 1099.

-ebný, přípona: chvalitebný. Prk. Přisp.
30.

Ebro, a, m., Iberus, řeka španěl. Vz S. N.

Ebullioskop, u, m. = nástroj k měření
líhu ve víně, v pivě a kořalce. Vz S. N.

-ec: strhanec, Us., podrobenec, Mus. II.
a. 17., ošklebenec, Brt., penězoměnec, Hus
I. 396., podepsanec, D., poděšenec, Pl., svě-
řenec, Sš. J. 173., pochabenec, mor. Hý.,
poddanec, Pulk. 460., poctěnec, Nz., pod-
vrženec, Příkl. k Cyr., převrácenec, Bž.,
počanec, zchovanec, BO., podholenec, 1522.,
spasenec, V., Kom., Hus, volenec, Hus 1.
462., 464., vyvolenec, Hus II. 224., 263.,
zvolenec. Ž. wit. 77. 31., ZN. Která jsou
z partc. pft. pass., mají passivní význam.
Cf. Bž. 234., Jir. Nkr. 53. Vz -ek. Tvary
v -ec objevují se později než tvary v -ce:
správce — správec. Athen. 1887. 229.

Ecclesiasti-cus, ku, m. = kniha starého
zákona, kniha Jesusa, syna Sirachova. Vz
S. N.

Eckert Adolf, řed. hosp. školy. Vz Tf.
H. 1. 3. vd. 194., 200.

Ecrasseur, vz Slov. zdrav.

Ecritures (ekritýr), fr. = veškery pí-
semnosti obchodnické: směnky, dopisy, knihy
atd. Kh.

-eč: Dubec, Lipeč, Stromeč, míst. jm Pal.
Rdh. I. 139.

Ečava, y, f., lépe: Adize, řeka, Etsch.
Vz S. N.

-eček. V Hodslavicích na Mor.: hrnéček,
kopeček. Brt. D. 85.

-ečka: hůlečka, čárečka, kůrečka. Zlinsk.
Brt. Vz Brt, D. 149., 150. Cf. -ička.

-ečko. Tedy: srdečko, slunečko, ne:
srdéčko, slunéčko. Na Mor. se tato slova
nedlouží. Brt. v Km. 1882. 198. U nás se
dlouží, že říkáme i: srdíčko, sluníčko. V Laš.:
nebečko, masečko (ač máme: nebíčko, ma-
síčko). Brt. D.

-ečná: Kletečná, Klokočná. Pal. Rdh. I.
139.

-ečno: Dubečno, Jablečno (vsi). Pal. Rdh.
I. 139.

-ěď (-jadь): čeleď m. čeleď. Touto pří-
ponou utvořeno škaredý. Bž. 231.

Eda, y, m = Eduard. Us. Tč., Kšť.

Edelbert Nimburský, kapucín, 1698. Vz
Jg. H, 1. 2. vd. 550., Jir. Ruk. I. 179

Edem = jen, jenom. Mor. E. nemět strachu
a všecko sa vám vydaří. Brt. D. Něuvidi
ptačka křepelice, e. same zimne matelice;
Na ty lúce nic není, e. kostel kamenný;
A dveří nenašel, e. okonečko, co svítilo
slunečko na dívčino líčko. Sš. P. 5., 21.,
94. (142., 347., 373., 451., 654).

Edenský, Paradies-. E. manna. O po-
znání, ty slunce edenské. Vrch. Mníš, že
edenskému pásmu soků schází? Pl. I. 176.

Edík, a, m. == Eda. Us.

Edinburk, a, m., mé. v Anglii. Vz S. N.

Editio princeps, lat. = první vydání sta-
rého spisovatele tiskem; nejúplnější a nej-
dokonalejší vydání nějakého spisu. S. N.

Edomský. E. kniežata. Anth. I. 3 v. 7.

Edrova Ves, Edersdorf, ves u Šternberka
na Mor. PL.

Eduška, y, f. Kol. ván. 164.

Edvard, a, m. = Eduard. Bž. 29.

Edýn, a, m. = Eduard. Brt. D

Eé. Dělati eé = kakati (o dětech). Us.
Tč.

Efemeridy, f. = zápisky denních udá-
lostí, hl. denníky hvězdářské, die Epheme-
riden. Nz., S. N.

Eff. = effektiv ve slohu kupec. Kh.

Etflorescence = vlastnosť některých solí,
že krystallujíce kapillaritou táhnou se až
i přes kraj nádoby ven. S. N., Kram. Slov.
— E. = kožní vyraženina, der Hautausschlag.
S. N.

Effreim Jan, f 1600. Tf. H. 1. 3. vd. 56.,
Šb. D. ř. 2. vd. 238., Jir. Ruk. I. 179.

Eforat, u, m. = úřad, hodnosť efora ve
Spartě. Lpř. D. I. 81.

Eforové ve Spartě. Vz S. N.

Efraim Jan. Vz Jg. H. I. 2. vd. 550.

Egeran, u, m , nerost. S. N., Bř. N. 173.

Egeria, e, f. = nymfa a choť Numova;
jm. 13. asteroidu. Vz. S. N.

Egoismus = ona povaha vůle, z které
vlastní toliko blaho činům svým za konečný
účel jejich vytýkáme. S. N.

Egyptský. E. chrám, sloh. KP. I. 111.,
109. E. zánět očí. Kram. Slov., S. N.

Eh = ach, och. Eh Bože, nebože! Dbš.
sl. pov. I. 231.

Ehe = ejhle. Ehe, podívej se, co já mám.
Brt. L. N. II. 43.

Ehlit, u, m., nerost. Bř. N. 161.

Ehrenberger, gra, m. E. Jos., kanovník,
1815.—1882. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 125., 186.,
200., Slavín IV., Jg. H. 1. 2. vd. 550., Šb.
D. ř. 2. vd. 238., Pyp. K. II. 410., Ukaz. 97.

Z Ehrenfeldu, vz Aretin.

Echiniti = zkamenělé zbytky hvězdýšů.

Echin-us, u, m. = vypouklá římsa, jejíž
průsek činí čtvrt kruhu, der Viertelstab,
Wulst, Echinus. F. Lehner. E. jest horní
čásť sloupu dorského podobající se obrá-
cenému bochníku chleba, K. Madiera.