205

Elastičnosť, i, f., die Elasticität. Vz KP.
IL 10., Schd. I. 30., S. N.

Elaterin, u, m., jistá velmi hořká látka.
Vz S. N.

Elaterit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 231.

Elaterometr, u, m. = prušnoměr, mě-
řidlo pružnosti uzavřené páry neb vzdu-
šiny. Vz S. N. II. 421., V. 92.

Elativ, u, m., vz Gradace, Superlatív.

Elayl, u, m.: C₄ H₄. Zpr. arch.

Elbančice, vz Lbančice.

z Elbinka, vz Placal Václ.

Eleazar, a, m., os. jm. Neb E. tolik se
die česky jako by řekl: Buoh mój pomoc-
ník. Št. Kn. š. 124.

Elečko = Elek. Slov. Hdž. Šlb. 27.

Elefantek, tku, m. = malá kamna ko-
vová. U Kr. Hrad. a Bydž. Kšť.

Elefantiasa, y, f. Vz Slov. zdrav. Čs.
lék. V. 356., S. N.

Elegán, a, m. = uhlazený člověk. Hrts.,
Džl.

Elegantní kroj, úprava, vazba knihy.
Us. Pdl.

Elegie. Vz Vor. P. 72., Jg. Slnosť. 109.

Elegi-us, a, m., bosák, 1736. Vz Jg. H.

1. 2. vd. 550.

Elektoralní vlna. Vz S. N. V. 1191.

Elektření, n., elektrování, die Elektrisi-
rung. E. rozvodem, durch Vertheilung. Nz.

Elektrický. E. sdílení a vodění, vz MS.
239., napjetí, 342., rozklad, 242., hustota, 247.,
působení do dálky, 248., kapacita, 249.,
hustič, 250., účinky, 251., úkazy ovzduší,
255., batterie (vz Batterie), 265.; působení
dvou proudův elektrických na sebe, MS.
275., působení magnetů na e. proud, 276.;
e. odpudivosť, vz KP. IL 195., přítažlivosť,
základná zkouška, 195., polarisace, 217.,
rána, 200., hodiny, 268., rozžehadlo, 202.,
ryby, 244., světlo, 131., 154., 218., 241., II.
220.. proud, 215., samohyb, 218., athmo-
sfaera, Mj. 373.; vybíječ (Lannéova láhev,
elektrischer Auslader, die Massflasche),
mračno, Sl. les., vejce, Osv. I. 282., 111.,
nervy, ib. 230., jiskra, napnutosť, světel-
kování pozemské, polarnosť, konduktor,
stav, proudění, Stč. Zem. 660., 661., 663.,
zvonidlo. S. N. X. 178.

Električina, y, f. = mluno, elektrische
Materie. Šm.

Električnosť, i, f. E. vzdušná, Stč. Zem.
659., nátěrná (působená třením), die Reibungs-
elektricität, Sl. les., dotyčná či dotýkáním,
voltovská, NA. V. 306., nerostů. Bř. N. 60.
Vz Elektřina, Schd. L, 141., Kram. Slov.

Elektrika třecí, MS. 241., s válcem,
s deskou, KP. II. 197.—198., elektroforová,
Mj. Cf. Schd. II. 148. — E. = souhvězdí.
Nz., Stč. Zem. 25.

Elektřina. Vz Schd. II. 234., MS. 239.
a násl. E. buzená třením (nátěrná, die Rei-
bungselektricität), Nz., MS. 239., KP. IL
195., kladná a záporná, MS. 240., KP. II.
195., buzená dotekem (dotečná, z dotčení,
z dotknutí, die Berührungs-, Kontaktselektri-
cität), Nz., MS. 258., KP. II. 214., vzdušná,
vzduchová, vzduchu, die Luftelektricität, Nz.,
KP. IL 205., Stč. Zem. 660., utajená, KP.

II. 200., živočišná, ib. 214. 244.. indukčná,

ib. 235., návodem, ib. 235., rozkladem, 200.,
teplem, 242., skelná, die Glaselektricität, Sl.
les., e. buzená elektřinou a magnetismem,
vz MS. 283., buzená teplem, světlem a ži-
votem organickým, ib. 290.; e. je druhem
energie, ib. 242., je pouze na povrchu vodičů
elektrovaných, 246.; účinky světelné e-ny,
277., účinky chemické e-ny, 279.; všeobecná
indukce e-ny, stroje indukční. MS. 285.-286.
Cf. Čs. lék. V. 228., IX. 149., 314. Vz Elek-
tričnosť, Schd. I. 141., 143., 150., 153., Slov.
zdrav., Ukaz. 41.

Elektřiti, il, en, ení, elektrovati, elektri-
sirén. Nz.

Elektřivo, a, n., die elektrische Materie.
Mj. 372.

Elektrobudící síla, die Elektricität er-
zeugend, elektromotorisch. S. N. XI. 6., NA.
V. 306.

E0ktrobudič, e, m. = elektromotor. Mj.,
KP. II. 214., NA. V. 306., S. N.

Elektrobudivý = elektrobudící. E. sila.
KP. IL 214., 243.

Elektrodynamometr, u, m. = nástroj
ku zkoušeni základního zákona elektro-
dynamiky. Vz S. N.

Elektroelektrický. Vz Mj. 448.

Elektroelektričnosť, i, f. Vz Mj. 447.

Elektrofor. Vz KP. II. 201., Schd. í.
144.

Elektroforový. E. elektrika. Mj. 381.

Elektrochemie, e, f., die Elektrochemie.
Vz Mj. 406., Schd. I. 359., S. N.

Elektroléčba, y, f., die Elektrotherapie.
Us. Pdl.

Elektrolučba, y, f., die Elektrolyse. Nz.
Vz Elektrolysa.

Elektrolysa, y, f., vz Elektrolučba. Vz
Sfk. 756., Mj. 406., Rm. 61., KP. II. 222.,
Šfk. Poč. 45., 221., Šchd. L 360., Slov. zdrav.,
S. N.

Elektrolysovati co kde: v trubicích
chlorid. Rm. 62.

Elektrolyt, u, m., ve fys., der Elektrolyt.
Nz. E. = látka, která se elektrickým proudem
rozložiti má. Mj., Šfk. Poč. 221.

Elektrolytický, elektrolytisch. Osv. I.
486. E. rozklad, Bř. N. 88., zákon. Šfk. Poč.
222. E. léčení narostlin zhoubných. Čs. lék.
IX. 398.

Elektromagnet, der Elektromagnet. Nz.
Vz KP. II. 234., MS. 270.

Elektromagnetický. E. přístroj otáčivý,
zvonicí; e. chronoskop, vz KP. IL 234., 269.,
S. N., hodiny. Vz S. N.

Elektromagnetičnosť. Vz KP. II. 233.,
242., Schd. L 153.

Elektromagnetism-us, u, m., vz S. N.

Elektroměr, u, m., vz Elektrometr. E. =
nástroj, jímž stupeň napnutosti elektřiny mě-
řiti lze. S. N. Vz Čes. math. III. 39., NA.
V. 298., KP. IL 199., MS. 245.

Elektrometeor, u, m. = električný po-
větroň. Vz S. N.

Elektr-on, a, n. Vz Schd. I. 141.

Elektronegativní, elektronegativ. E. zá-
klad či radikal. Mj. 53., Schd. I. 360.

Elektronoš, e, m. = elektrofor. NA. V.
301.