206

Elektropositivní, elektropositiv. E. zá-
klad n. radikal. Mj. 53., Schd. I. 360.

Elektropunktura, y, f., druh elektri-
ckého léčení, elektrický proud poušti se
tenkou kovovou jehlou do těla S. N.

Elektroskop = nástroj jímž se přítom-
nosť elektřiny v jejím napnutí zjevuje. Blř.
Vz MS. 245., KP. II. 197., 215., Schd. 1.143.

Elektrostrikce, e, f. E. isolatoru. Čes.
math. X. 223.

Elektrotherapie, vz Slov. zdrav.

Elektroton-us, u, m., vz Slov. zdrav.

Elektrovati rozkladem. Schd. I. 144. Vz
Elektřiti.

Elektrověst, a, m = elektroskop. E. ku-
ličkový, das Kugelelektroskop. Nz.

Elektrovodič, e, m., der Elektricitäts-
leiter. Nz., Mj. Špatný, dobRý e. Nz.

Elektrozvěst, a, m. = elektrovést. Sl. les.

Elektr-um, a, n. = jantar. Vz Bř. N.
204., 231., S. N. — E. = sloučenina zlata
a stříbra. Vz S. N. II. 423.

Element. Vz Kram. Slov., S. N.

Elementarní částice, ZČ. 4., pRáce, SP.
II. 55., podmínky, Osv. I. 483., ústroj, troj-
úhelník. Us. Pdl.

Elemi, n. E. východoindijské, pryskyřice.
Vz Rstp. 338., 39., 41, Šfk. 533., Ves. IV.
111.

Elemoš, e, m., amyris, der Salbenbaum,
rostl. E. obecný, a. Plumieri, balsamatý, a.
balsamifera, jedovatý, a. toxifera. Vz Rstp.
335.

Elemošovitý. E. rostliny, amyrideae
(verae): elemoš. Vz Rstp. 335.

Elena, y, f. = Helena. D. ol. VIII. 273.

Eleolith, u, m. = nerost. Bř. N. 179.

Eleonora, y, f., os. jm.

Eleopten, u, m., Elaeopten, v lučbě. Nz.,
Schd. I. 404.

Elevace, e, f., z lat. = vyvýšení. Vz S. N.

Elhejšov, a, m., Elheischow, ves u Ml.
Vožice.

Eli = jestliže. U Opav. Brt. D. 171. A eli
su hoscě, vyjdu k nim sam. Sš. P. 13.

Eliáš, e, m. Sv. E. zažinuje seno. Tč.
Kněze Eliáše přítel (začátečná písmena slova
kep) = nestyda. Bdl.

Eliášek, šku, m., ein kleiner Kaleschwagen,
Rk.

Eliášovo světlo. Vz Schd. I. 177.

Eligi-us, a, m. E. od sv. Jiří, augusti-
nian. Jir. Ruk. I. 181.

Elis, a, m. E. Fr. 1846. Vz Jg. H. 1. 2.
vd. 550.

Elise. Vz Bdl. Obr. 121. Jest neposlušen
v tom, coj' zaslíbil. Hus I. 102.

Eliščina Huť, Elisenthal. Čechy I. 16.

Eliška. — E. = sýr v mléce zhoustlý,
vším kořením rozdělaný a marjánkou po-
sypaný. Sá.

Elitní ples. Vz Elita.

Elixír. Vz Slov. zdrav.

Ellebor, u, m. E. český = hlaváček jarní,
adonis vernalis; e. černý = čemeřice černá,
helleborus niger; e. = čemeřice smrdutá,
helleborus foetidus; e. bílý = kýchavice
bílá, veratrum album. Vz Rstp. 9., 17., 18.,
1572., Mllk. 53., 110.

Ellipsa == výpustka. Cf. Bž. 116., Brt.
S. 3. vd. 187., Vor. St. 58., Bdl. Obr. 141. —
E. = schodnice, křivá čára (křivka) povstá-
vající, když se kužel na koso ku spodu pro-
řízne. Sedl. E. prostorová, sfaerická, Vnč.
84., 89., aberrační, Stč. Zem. 100., 102, se-
trvačnosti. Pk. 17., 18. Cf. Schd. I. 188.

Ellipsembr, u, m., druh křivé čáry. Vnč.
110.

Ellipsograf, u, m. = měřický nástroj
k rýsování ellipsy. NA. V. 112., Jd. Geom.

IV. 80., S. N.

Ellipsoid = těleso, které by povstalo,
kdyby ellipsa otáčela se okolo hřídele svého
stopy hnutí svého po sobě zůstavujíc. Sedl.
E. = schodničník, das Ellipsoid. Sl. les.
E. točný (zploštěný a vejčitý, das Drehungs-
ellipsoid), das gedrückte o. eiförmige E., Jrl.
420., NA. V. 71., obecný či trojosý, das drei-
axige E., Jrl. 269., Stč. Dif. 231., 339., NA.

V. 71., rotační, Stč. Dif. 252., 346., Besselův
typický, Stč. Zem 356., čočkovitý, NA. V.
71., polarisační, ZČ. III. 138.; e. nervu zra-
kového. Osv. I. 147. Cf. S. N.

Ellipsoidický, ellipsoidisch. E. tvar. Stč.
Zem. 365.

Ellipsovitý = podobu élilipsy mající,
ellipsenartig. Pek. 25. E. kotouč, Mj. 70.,
čára. NA. V. 44., Slb. XLI, Rstp. 412.

Elliptický, länglich rund. E. zrcadlo,
ZČ. III. 58., fuNkce, S. N., Stč. Dif. 5., křivka,
oblouk, Stč. Zem. 162., 355., věnec hor, e.
Bergkranz, Sl. les., klenba, Us. Pdl., hypo-
thesa. Vz S. N.

Elliptičný = elliptický. Slb. XLL, Rstp.
412.

Ellwanky, nek, pl., Ellwangen. Bž. 119.

Elmský (vl. helenský oheň = záření na
špicích věží, stěžňů a pod. věci vysokých.
Vz S. N.

Elokace, e, f., z lat. = pronájem. Kh.

Blokovati = pronajati. Kh.

Elongace, e,f., z lat. = výběh, odchýlení-se
dvou bodů pozorovaných z bodu třetího. Vz
S. N., Stč. Zem. 167.

Elongační, Elongations-. E. úhel, ZČ. I.
130., 80., S. N.

Elongovati, z lat. = prodloužiti. Kh.

El-ový. E. přípony:- l(ъ), -la, -lo, -ľ (-ljъ),
-ľa (-lja), -ala, -eli, -ela, -elь (-ělь), -olъ),
-ola, -olь, -ulja (-ile), -yla, -ýľ. Vz tyto pří-
pony a Bž. 227.

Elový. E. droždí, die Alehefe. Šp.

Elsaska, y, f., die Elsasserin.

Elsasko, vz S. N.

Elsner, a, m. E. J. Boh., senior jednoty
bratrské, 1717.—1782. Vz Jg. H. 1. 2. vd.
550., Tf. H. 1. 3. vd. 49., Šb. D. ř. 2. vd.
238., Jir. Ruk. I. 181.

Elsnic, e, m. E. z Elsnic. Vz Blk. Kfsk.
1303., Sdl. Hr. I. 140., S. N. III.. X. 179.

Elšík, a, m., os. jm. Šd., Vck.

Elška, y, f. = Eliška. D. ol. III. 38., Tk.
I. 605., II. 534.

Eludovati, z lat. = zmařiti, zklamati,
zákon obejíti.

Elukubrace, e, f., z lat. = sepsání s ve-
likou pílí a důvtipem učiněné. S. N.

Eluse, e, f., z lat. = oklamání. S. N.

Elysijský. E. pole. Pl. I. 53.