207

Elysium. Býti v elisiu = opilým. Us.
Kšť.

Elytrit-is, y, f., z řec. = zánět pošvy.
S. N.

Elytrokele, y, f. = přepadení (výhřez)
pošvy. S. N.

Elytrorrhafie, e, f., z řec, chirurgická
operace, kterou se zúžení pochvy docíliti má.
S. N. XI. 398.

Elytrorrhagie, e, f., z řec, krvácení
z pošvy. S. N.

Elžka, y, f., os. jm. Dal. 163., 173.

-em mění se v -ym: v zymi (v zemi),
zlatym, střibrym, za kopcym, dubym, synym,
sedym, sym — jsem, vym — vematel. Laš.
Vz Brt. D. 102.

-ěma: dvěma, oběma, laš.: dvima, obima.
Té.

Emacerace, e, f., z lat. = vychudlosť,
souchotiny. S. N.

Email jest sklo mlékovité neprůhledné.
Šfk. Poč. 298., Schd. I. 330., KP. IV. 583.,
Kram. Slov. E. = snadno rozpustitelná skla,
jež kovovým věcem jsou ozdobou aneb
ochranou proti okysličení. S. N. E. zubní.
Slov. zdrav.

Emailleur, a, m. = malíř smaltu.

Eman, a, m. Emane, chleba nemáme,
koláčů ti nedáme. Us. Msk.

Emanace, e, f., z lat. = vyplývání, výron.
Vz S. N.

Emanační, Emanations-. E. theorie New-
tonova. ZČ. III. 1., KP. II. 118., S. N.

Emancipování, n., die Emancipirung. E.
veřejného vyučování od jesuitů. Ml. E. syna
u Římanů. Vlšk. 247., Kram. Slov., S. N.
Emancipovaný, emancipirt. E. otrok,
Šmb., dáma. Us. Pdl.

Emanul, a, m., os. jm. Cf. Eman, S. N.

Emausy v Praze. Blk. Kfsk. 715., S. N.

Embargo, špan. == zadržení cizí lodi ve
vlastních vodách. K. Adámek.

Emblem. Jg. Slnosť. 159., S. N.

Enibolie, e, f. = zátvor, zácpa některé
tepny. Čs. lk. I. 50., 191., 115., 148., 171.,
199., 146., VI. 153., 243., IX. 146., S. N.

Embryo, vz S. N.

Embryologický, embryologisch. E. nauka,
Us., zákon, studie. S. N. X. 179.

Embryologie, e, f., z řec = nauka o vý-
voji těla člověka i jiných živočichův. Stff.
v Enc. p. I. 272., Slov. zdrav., S. N. X. 179.

Embryonalní = zárodkový. E. život,
S. N., vývoj, vz S. N. X. 183.

Embryotomie, e, f. = rozkouskování dítěte
před porodem. Vz Slov. zdrav., S. N.

Emda, y, m. = Emil. Prk.

Emendace, e, f., z lat. = oprava.

Emeri-cus, ka, m., Karmelita 1749. Vz Jg.
H. 1. 2. vd. 550., Jir. Ruk. I. 182.

Emerse, e, f., z lat. = vynoření, vyply-
nutí. E. = výstup měsíce ze stínu, jejž země
vrhá. Sté. Zem. 220.

Emeti-cum, ka, n., lat. = dávivo. S. N.

Emetin, u, m. = látka, která v kořenu
ipekakuany činí základ vlastnosti dávení
způsobující. Purkyně, S. N.

Emfasis. Jg. Slnosť. 82.

Emfysem == rozedma, zpuchlina, nápuch.
Slov. zdrav., S. N.

Emgalo, a, n., phacochoerus althiopicus,
vepř. Vz Frč. 377.

Emigrační, Emigrations-. E. zákon. Pdl.

Emigrovati, z lat. = vystěhovati se. Mus.
1880. 260.

Emilianka, y, f., sam. u Dobříše.

Emilie, e, Emilka, y, f., žen.jm. O Emilii
kronika. 1565. Jir. Ruk. I. 182.

Eminentista, y, m. == žák, který má
eminence (výborné známky). Us.

Eminentně, eminent. E. národní podnik.
Us. Pdl.

Emir, a, m.= kníže; velitel. Rk. Vz S. N.

Emirat, u, m. = panství emirů. E. kor-
dovský. Šmb. S. I. 124.

Emier Jos., dr., archivář mě. Prahy a
univer. prof., nar. 1836 Vz Tf. H. 1. 3. vd.
57., 159., Šb. D. ř. 2. vd. 238., S. N. X.
180., Pyp. K. 295., 428., 429.— 430., Ukaz.
97., Mus. 1886. 619.— 627. — E. Jan, knih-
tiskař praž. 1780.—1790.

Emma, y, f., os. jm.

Emmanuel, a, m. == Emanuel.

Emmenthalský sýr z bernského kantonu
ve Švýcařích. S. N.

Em-ový. E. přípony: -mъ,-ma,-mo,-men
(-mě), -mno, -im, -ím. Vz jednotlivé a Bž.
232.

Empirický. E. vzorec, ZČ. 9., vzorec
chemický, rovnice. Ib. I. 204., 230.

Empirismus. Šrc. 294., Slov. zdrav., S. N.

Empiristický. E. nauka. Dk. P. 71.

Emplacement (anplasmá) == služba, die
Anstellung, Bedienstung. Kh.

Etnplastr-um, a, n., lat. == náplasť (flastr).

Emplektit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 214.

Empora, y, f. = druh kruchty. NA. I.
49.

Empori-um, a, n., řec. = tržiště, der
Marktort, Stappelplatz. Kh.

Empyem = hnisavý zánět hl. pohrudnice.
Vz Slov. zdrav.

Emu novohollandské, dromaeus Novae
Hollandiae, druh kasuara. Vž Frč. 348.

Emulsin, u, m., v lučbě, das Emulsin.
Nz. Vz Šfk. 653., Slov. zdrav., S. N., Šfk.
Poč. 520., 587.

Emulse, e, f., z lat, v lučbě, die Emulsion.
Nz., Schd. L 383., Slov. zdrav., S N.

Emulsovina, y, f., emulsinum. Rstp. 33.,
412.

Em-us, a, m., emus, brouk. E. chlupatý,
e. hirtus. Kk. Br. 92.

-en. Vz Jir. Nkr. 63. —en se mění v -yn:
plamyň, kamyň, prstyň, dynko, okynko, ohyň,
gt. ohňa, jeliň; syn, gt. sna (sen), pět okyn atd.
Laš. Vz Brt. D. 102.—103.

En = hovno. Dostaneš en, co chodí ven.
Us. Rjšk.

-ěn se mění na Lašsku v -in: ćinky (těnky,
tenký), utřiny, upečiny, dovoliny atd. Vz
Brt. D. 103.

-ena, na Lašsku: -ina: kačina, halina.
Tč. Od příjmene mužského odvozuje se
v Podluží příjmení ženské příponami -ka,
-ena znamenajíc nejen ženu, jako jinde na
Mor., ale i dceru: Šesták — Šestačka, Zkusil —
Zkusilka, Šalajka, Šalajčeua, Hřebačka, Hře-
bačena. Brt.