209

(vyhrůžka)! Přiďte k nám tetičko! No přijdu,
až enom až (až bude příhodná chvilka). Na
Zlínsku. Brt. D. 171.

Enono = hovno. Dám ti e. Us. Myslí si,
že je e. jeho strýc a ono je jeho vlastní
bratr (o pyšném). V Kunvald. Msk.

En-ový. E. přípony: -nъ, -na, -no, -ň,
-nov, -an, -án, -ana, -ána, -enъ, -ena, -enъ,
-janъ, -eno, -ínъ, -ina, -oň, -ounъ, -uně,
-yně, -bnъ, -Lna, -ьno; adj. -en, -na, -no,
-ьný, -ьná, -né, -ьní. Vz jednotlivé a Bž.
228.

Ensemble = souhra, mnohohlasá skladba,
v opeře místa, kde několik solových hlasův
i sbor zároveň zpívají. Mlt.

Enstatit, u, m., křeman horečnatý, ne-
rost. Vz Šfk. 266., Bř. N. 175

Enšpiglovo malování = plesnivina na
zdi. U N. Bydž. Kšť. Povídku o E. vz Pyp.
K. 307.

-ent přechází v jat. Vz Km. 9. -ent wird
et. Mkl. aL. 32.

Enteralgie, e, f., řec. = kolika. Slov.
zdrav.

Enteritis = zánět střeva. Vz Slov. zdrav.

Enterotomie, e, f. = otevření střeva,
střevořez. Vz Slov. zdrav.

Enthusiasmus = roznět pokrásný. Pal.
Rdh. I. 412., Jg. Slnosť. 101.

Entomologie, e, f., řec. = nauka o hmy-
zech. Vz S N.

Entozo-on, a, n. = hlísta. Vz S. N.

Entrée. — E = teplé i studené zadělá-
vané krmě z drůbeže a zvěřiny; podávají
se před hovězím masem. Hgs.

Entrepot (antrpo),= skladiště. Kh.

Entstehen, něm. Často z toho hněv vy-
chodí. Št. N. 67. Někdy z pýchy bývá,
někdy ze závisti. Ib. 116. Jak pokřik vze-
šel o této příhodě. Abr.

Enuresa, y, f. = kapání moče. Čs. lk.

-ený, -ěný. Za tuto příponu je v Lašsku:
-jany: slamany, drevany (dřevjany), hliňany,
kožany. Brt. D. 99., Tč.

Eocen, u, m. = eocenní útvar = nejdo-
lejší díl útvaru třetihorního. S. N. Krč. G.
818., 819., 842., 844., 959. Svrchní e ob-
sahuje měkčí slínité, písčité a slepencové
VRStvy; střední e. skládá se hl. z nummali-
tových vápenců, které pěkného staviva
i mramoru poskytují. Krč. G. 848. — Sté.
Zem. 717.

Eocenní, eocenový. Stč. Zem. 726. E.
útvar či starší třetihory, vz Krč. G. 214.,
KP. III. 43., pásmo (nummulithové). Bř, N.
267.

Eosin, u, m. = umělé barvivo. Vz Prm.
III. č. 18., Šfk. Poč. 562.

Eeozo-on, a, n. = první domnělý živok
pozemský patřící prý mezi prvoky (proto-
zova). Krč. G. 267., Sté. Zem. 689.

Epa, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

Epakty = rozdíl v počtu dní roku mě-
síčnino a sluneční úhel (11 dní). Vz Kram.
Slov., Stč. Zem. 222., S. N.

Epanalepsis = předozadovka (!). Utvořil
Ros.

Epanastrofa. Pallilogie oprav v: palil-
logie a přidej: Vz Palillogie.

Epanorthosa, y, f. = korrekce, sebe-
oprava, řec. Sš. Sk. 78. Cf. Vor. St. 64.,
Jg. Slnosť. 63.

Eparchie, e, f., řec. = biskupská dioe-
cese ve vých církvi. Btk.

Epický. E. šíř, Dk. Aesth. 300., klid,
Mus. 1880 363., poesie, vz Vor. P. 116. a
násl., Jg. Slnosť. 117 , 146., S. N.

Epicykloida, y, f., v math., die Epicy-
kloide. E. = zevnější čára kolná n. kolnice
zevnější, čára nákolná, nákolnice. E. pro-
dloužená, zkrácená, sfaerická. Vz Vnc. 55.,
112., NA. V. 47.

Epicykl-us, u, m., der Epicykl. Nz. Vz
S. N.

Epidemický. E. nemoci = které v ne-
určitý čas mnoho lidí najednou zachvacují
jako na př. cholera. Brt. Vz Slov. zdrav.,

S. N.

Epidemie. Vz Slov. zdrav. E. mázdřivky,
posunčiny, neštoviční, kurdějová. Čs. lk.
Epidermis = pokožka.
Epidot, u, m., nerost. Vz Bř. N. 173.,

Schd. II. 46., S. N.

Epifania = svátek (⁶/₁) na památku, že
se Kristus hvězdou zjevil mudrcům. Vz
Kram. Slov., S. N.

Epigoni, tnlyovoi t, j. potomci, v řec.
bájesloví potomci oněch vůdců, kteří ve-
dením Adrasta, krále argeiského, válečně
táhli proti Thebám, aby Polyneika, zetě
Adrastova, dosadili na trůn thebský, jejž
neprávě si osoboval Eteokles, bratr Poly-
neikův. Slova e. užívá se nyní také k ozna-
čení následníků vynikajících umělců, učen-
cův a vůbec-jakýchkoli výtečníkův. S. N.

Epigraf, u, m., řec. = nadpis, motto,
nápis. Nrd., S. N.

Epigrafika, y, f. = nauka o nápisech.
Vz S. N.

Epigramm. Vz Vor. P. 92, 103., Jg.
Slnosť. 156.

Epigrammatický, epigrammatisch. E.
průpovědi, Dk., básnictví. Nz., Šmb. S. I.
441.

Epigrammatičnosť, i, f., das Epigram-
matische. Nz.

Epigrammatik, a, m., der Epígramma-
tist, epigr. Dichter. Nz.

Epigrammista, y, m. = epigrammatik.
J. Lpř.

Epík, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

Epika, y, f. E. doby nové předbřeznové
od 1820 - 1848. vz Bačk. I. 339. E. novější
doby. Vz Bačk. I. 32. a násl. Cf. Epický,
Sbn. 25., 175., 594.

Epilog. Jg. Slnosť. 166.

Epinikie, řec. = chvalozpěvy na oslavu
vítězů při národních hrách.

Epiplexie, e, f., z řec. = ochrnutí jedné
strany těla.

Episoda. Jg. Slnosť. 119.

Episodický. E. figura. Kos.

Epištola. Jg. Slnosť. 86., 97., 113.

Epistyl. Vlšk. 6,

Episyntheta. Vz Listy filol. III. 125.

Epištolar, a, m.. Žer. Záp. I. 57.

Epištolní, Epistel-. E. strana v kostele.
Šmb. S. I. 451.

380