211

Eruptivní, Eruptions-. E. hmota, Krč.,
horniny, Mus. 1880. 376., útvar. Stě. Zem.
722.

Ervěnice, dle Budějovice, Seestadtl, mě.
u Mostu. Blk. Kfsk. 368.

Erythem — červeň Mže. Vz Slov. zdrav.

Erythraeus, vz Br. Červenka.

Erythrin, u, m. = kobaltový květ. Nz.,
Bž. N. 146., Šfk. Poč. 539., S. N.

Erythrit, u, m. Vz Šfk. Poč. 508.

Erythromannit, u, m. Vz Šfk. 596.

Erža, dle Káča = Alžběta. Vz Eržika.
Loos, Hdk. C. 377., Němc IV. 350.

Eržeti, el, ení = ržáti, řehtati. Slov.
Kůň erží. Dbš. Sl. pov. III. 83.

Eržika, y, f. -= Alžběta. Loos., Koll. Zp.
II. 210. Vz Erža.

Es německé nevynáší se ve větách bez-
podmětných: ve sklepě straší, ve mně kručí,
mně v uších zní, tudy fučí (táhne), zde je
krásně, jak je tam? Vd.

Esek, a, m., mě. Esek.

Eserin, u, m. = alkaloid z bobu kala-
barového. Vz Slov. zdrav.

Esi = jestliže. U Frenšt., Hodslavice.
Brt. D. 171., 56. Miloval jsem s černými
očima, e. ťa nedostanu, čí to bude vina?;
Počuvaj, počuvaj, co to v zemi hučí, e.
zvony zvoní, lebo jabor pučí. Sš. P. 230.,
304.

Eskarpa, y, f. = svah příkopu hradeb-
ního proti nepříteli obrácený. NA. III. 138.

Eskarpní zeď. NA. III. 150. Vz Eskarpa.

Eskimáci, die Esquimeaux. Vz KP. I.
22., 45., Vega II. 336., S. N.

Eskimácky jazyk. Vz Šrc. 366.

Eskulapka, y, f., asclepias, die Seiden-
frucht. Šru.

Eskuletin, u, m. vz Šfk. 566.

Eskulin, u, m., v lučbě, das Aeskulin.
Nz., Šfk. 566.

Esli = jestli, mor. Vz: Eli, Esi, Ežli.
U Doláků na Mor., v Podluží. Brt. D. 171.
Letěl bych k svej milej, e. ešče žije; E.
neodpoví, to ho nohú kopnú. Sš. P. 253.,
361. (528.).

Eso = osmička z vlasů na čele. U Po-
ličky. Kšá. E. fagotu. Vz KP. II. 321.

Esops, 1836., dr. lékař. Vz Jg. H. 1. 2.
vd. 550.

Esovité. Obruba hedbávím e. prošívaná.
Schlz.

Esovitý = jako S skrivený. S-förmig.
E. pestík hlízoly nachové. Rstp. 412.

Es-ový. E. přípony: -sъ., -asъ, -ous, -ys,
-sa. Vz jednotlivé a Bž. 234.

Essai (essé), fr. = zkouška. Rk.

Essence de Mirban, Schd. I. 385., per-
lová. KP. IV. 453. O e. vz Slov. zdrav.,
S. N.

Estenský rod. Pl. L 179.

Esteřák, a, m., os. jm. Vck.

Estergala M. 1835. Vz Jg. H. 1. 2. vd.
550.

Estesi-us, e, m. E. Mat., kněz. 1614. Vz
Jg. H. 1. 2. vd. 550.

Esthetický cit. Jg. Slnosť. 43.

Estragon, u, m. = pelyněk ještěrčí, ar-
temisia dracunculus, rostl. Dlj. 29., Mllr. 17.

Eš, vz Eso. — E., vz Sdl. Hr. IV. 193.-196.

Ešče = ještě. Zlínsky a j. E. sem sa málo
na světě nabyl. Brt. E. ho tak obdaroval,
aby . . . Sš. P. 28.

Eščík = ještě. Slov. Kedz som išol z Hu-
meneho, e. nebul dzeň. Sb. sl. ps. II. 1. 35.
(38.).

Ešl = jestli. U Rudikova na Mor. Brt.

Ešli = jestli. E. mě ráda máš. Sš. P.
596.

Ešolcie, e, f., escholtzia, květina. E
žlutá, e. crocea. Dlj. 40.

Eš-ový. E. přípony: -š, -še, -áš, -eš, -ouš,
-uše, -yš, -ýš. Vz jednotlivé a Bž. 234.

Ešpríš, e, m. = arcikněz, děkan, z mad.
esperes. 1591. Bartol.

Ešteraz, noch einmal. Slov. Ssk.

-et: tluket, syket, drnket, blsket, rachet,
hřmet, zastr., nyní: tlukot, sykot atd. (příp.:
-ot). Cf. Bž. 230.

Étagére (etažé) = skříň bez stěn, jen
sloupy nesená.

Etamin, u, m. = řídká látka na ženské
šaty. Us.

Etapní, Etappen-. E. stanice, kommisse,
velitel. Čsk.

Etat peněžní, Geldetat, lesní, Forst-,
užitků, Nutzungs-, hmotní, Massen-, nor-
mální, Normal-; výpočet, vyšetření etatu,
die Etatsberechnung. SI. les.

Etatní, Etats-. E. plocha, seč, předepsání,
Sl. les., odvětví. Šp.

Etc. = et caetera, a t. d., lat.

Etesius, vz Chládek.

Ethal, u, m., v lučbě. Šfk. 482.

Ether, aether halový, složený, orsellový,
octový, Šfk. 465., 468., 466., 596., Šfk. Poč.
413., 437., 447., 438., Schd. I. 94., 391., svě-
telný. KP. II. 120., ZČ. III. 2. Otravy e-rem.
Vz Plc. 336.

Etherisace (aeth ...), e, f. Vz Šfk. Poč.
438.

Etherový, aetherový, Aether-. E. lampa,
NA. V. 438., páry, částice, Mj. 144., křídla,
Čch. Petr. 12., jezero (vzduch). Kká. K sl. j.
59.

Etherský, aetherický. E. skvělosť. Pl.
L 219.

Ethik, a, m. = znalec ethiky či mravo-
uky. Kom. L.

Ethika učí, jak se má člověk chovati
sám v sobě, aby ctnostmi spořádaný byl.
Kom. D. k. 10. Cf. S. N.

Ethnograflký = národopisný.

Ethrioskop, aethrioskop, u, m.,řec, jasno-
měr (stroj k určení jasnosti oblohy), der
Aethrioskop. Nz.

Ethyl, aethyl, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
477., Schd. I. 377.

Ethyl amin, aethylamin, u, m., v lučbě.
Vz Šfk. 616.

Ethylen, aethylen, u, m., v lučbě. Vz
Šfk. 505.

Ethylnatosirkový. Kyselina e-vá, die
Weinschwefelsäure. Sl. les. Vz násl.

Ethylnatosírový. E. kyselina, Aethyl-
oxydschwefelsäure, Weinschwefelsäure. Vz
předcházející. Sl. les.

Ethylnatý, aethylnatý. E. kysličník, das
Aethyloxyd, chlorid, Chlorethyl.

380*