215

Faëton, a, m., phaëton, vodní pták v hor-
kém pásmu. Vz Šchd. II. 474.

Fafa, y, f. = žena, která famfuľuje, od-
hovára. Slov. Gomer. Dbš., Rr. Sb.

Fafák, u, m. = veliký nos (žertovné).
Slov. Rr. Sb.

Fafara, y, f. = vysoká, jako hůl suchá
ženská, nadávka. Val. Vck. — F. = uka-
zovátko z kostice, jímž dříve žáci na slabi-
káři písmena ukazovali, Val. Vck.

Fafarňa, ě, f. = tlustá tvář, huba. Mor.
Vck.

Fafarovati se = převlékati se; přetva-
řovati se. Val. Vck.

Fafek, řka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

Fafkův mlýn u Mníška.

Fafra, y, m. = mluvka. Ty fafro! Us.
u Kr. Hrad. Kšť.

Fafrati = škrábati, mazati. Slov. Loos.

Fafravosť, i, f. = škamravosť. Slov. Bern.

Fafravý = škamravý. Slov. Bern.

Fafrculek, lka, m. = halaprtek, komr-
desátek, einen Pfifferling werth. U Litovle.
Kčr.

Fafrnek, nka, m., střeštěnec, der Wind-
beutel; malý člověk, kleiner Mensch. Slov.
Loos, Ntr. V. 288.

Fafrnka, y, f., v horn., die Hundscheibe.
Zhlk., Šp.

Fafrňkovať sa s čím: s prácú = pi-
plati, soukati se. Mor. Brt. Vz Trfniti.

Fafruoch. F-chy = šaty. Mor. Brt. Dle
Bkř. u Srbce na Hané = zbytečné šaty.

Fagan = fakán, také na Mor. Brt, Mtl.,
Tč. Z chleba kusy odlomila a fagaňa oči-
stila (děcko). Koll. Zp. I. 5.

Faganě, ěte, n. = fagan, fakaně. Us.
mor. a slov. Tč.

Faganisko, a, n., der Klachel. Slov. Ssk.

Faganský = parchantský. Slov. Bern.

Fagara, y, f., sedlnický, die Fagare, der
Sattelbaum. Šm.

Fagot. Vz KP. II. 321. Už ho má ve
f-tu; Vzal ho na fagot (o umírajícím). Us.
Opilý chodí s f-tem. Us. Točíš se jako f.
v podmáslí (o neobratném). U Král. Hrad.
Kšť. F. ve varhanech = jazýčkový hlas
8—16 stopový v manuale i pedale. Mlt.,
KP. II. 321.

Fagottino, a, n. = malý fagot. Mlt. .

Fagotto, a, n. = hudební nástroj. Vz
Mlt. 44.

Fagule, e, f. == fakule. Voskové f. míti
budou. Čes. mor. ps. 170.

Fähnrich (Praporecký) Ant., dr. a pRof.
1802.—1852. Vz Jg H. 1. 2. vd. 551, Šb.
Dj. ř. 2. vd. 239., S. N.

Fahrenheit, a, m. Vz S. N., Schd. I.
100., Stč. Zem. 496.

Fachovati, z něm. fachen = srsť dle ja-
kosti tříditi. Us. kloboučnický. Jdr.

Fairum, vz Popracná.

Faj, e, f. = veliká fajka (dýmka). Mor.
Brt. D. 329.

Faja, dle Káča = nehezká fajka (dýmka),
když kdo s nelibostí o ní mluví. Mor. Brt.
Zahodíš už tu faju! Šd.

Fajáčka, y, f. = malá fajfka. Mor. Brt.
D.

Fajala, y, f. = fiala. Slov. Ssk.

Fajalka, y, f. = fialka. Slov. Ssk.

Fajans, vz Fayenza.

Fajča, dle Káča = fajfka. Mor. Brt. D.

Fajčení, n., das Rauchen. Já jsem na f.
dohánu přivykl. Koll. IV. 170.

Fajčiar, a, m. = kuřák. Slov. Ssk.

Fajčiti, také na Mor. Brt. D. 209.

Fajfa, y. f. = válec namotaných nití,
cívka, špulka na soukenickém stavě. Val.
Vck. F. = cívka na obou stranách vyvý-
šená, aby se na ni mnoho nití, bavlny na-
vilo, die Weife. Mor. Tč. Na fajfu navije
se 120—140 loket nití. Tč.

Fajfar, a, m., os. jm. Arch. V. 529.

Fajfarka, y, f. Vezmi, Adame, píšťalku,
ty, Kubo, f-ku. Ván. kol. 181.

Fajferek, rka, m. =malý muž. U Místka.
Skd.

Fajferkule, e, f. = malá žena. U Místka.
Skd.

Fajfička = malá fajfka, maláfajfa. Mor.
Brt. D. 209.

Fajfka. Nestojí to ani za fajfku tabáku.
Us. Vz Dýmka, Šimečka, Klučka, Oderka,
Obluska, Vizovanka. — F. = hlupák. Je
to f.! Us. BPk.

Fajfla, y, f. = fajfa. U Místka. Škd.

Fajičisko, fajisko, a, n. = veliká nebo
nehezká fajfka. Mor. Brt. D. Ten má fajisko
celý den v hubě. Šd

Fajka, y, f. = fajfka. Vz Mkl. Etym. 57.
Bodaj že vás, dievky, čerti vzali, keď ste
vy mně moju fajku vzaly, veď ta f. celkom
nová bola, štyRy gROŠe ona hodná bola. Sl.
sp. 32. — F. = ovce s černou hubou a no-
sem. Val. Brt.

Fajkárka, y, f., die Pfeifenhändlerin.
Slov. Bern.

Fajkárna, ě, f., die Pfeifenfabrik. Slov.
Bern.

Fajkárství, n., die Pfeifenmacherkunst;
der Pfeifenhandel. Slov. Bern.

Fajnidlo, a, n. = vybíravá ženská; ele-
gantní člověk. U Místka. Škd.

Fajnový, vz Fein. Us.

Fajočka, y, f. = malá, milá fajfka. Slov.
Ppk. II. 108.

Fajrala, y, f. == neohrabaný člověk.
U Místka. Škd.

Fajt, u, m., fajta, y, f. = druh, odrůda,
rod, Gattung, Geschlecht, Race. Slov. Ma-
ďaři vytrúbá, že sme my Slováci len ozaj
ťaká rabovnická fajta. Ntr. V. 211. Rr. Sb.
Rozličnej fajty v krajinách nachádzajú sa
bírky. Glč. II. 195. — F., a, m. = blázen.
U Nepoměřic. Rč. Také os. jm.

Fajta, vz Fajt, Fál, Fála. Loos.

Faka, y, f. = plavý kůň, falb. Zátur.
Mám já koňa faku, čo ma dobre nosí. Koll.
Zp. II. 370., Sl. spv. II. 66. Cf. Fejko.

Fakáč, e, m., os. jm. NB. Tč. 144.

Fákanina, y, f. = špína, neřád. (Ten)
svoje f-ny chrapounské na náš národ metal.
Koll. I. 346. Cf. Fákati.

Fákati kam. Nieť horšieho vtáka nad
toho, čo do hniezda si fáka. Slov. Čkžk. II.
13.

Fakciosní, faktiös.

Fakino, a, m. (facchino, it.) = břemenář,
nosič břemen.