216

Fakir, a, m. = indijský kajicník; žebravý
mnich, derviš, der Fakir. Posp.

Fakla, y, f. = fakule. Slov. Bern.

Faklar, a, m., der Fackelträger. Slov.
Ssk.

Faklenec, nce, m. = dlhý, tenký kus pa-
liva. Slov. Poleno sa rozštiepa na šteliny
alebo f- nce a tieto sa porubu na triesky.
Zátur. Vz Ščelina.

Fakliť = hořeti, páliti. Slov. Ssk. —
někomu, Jem. in Gefahr bringen. Slov. Ssk.

Fako, a, m.= faka (kůň). Slov. Hdž.
Šlb. 28.

Fakolith, u, m., nerost. Vz Bř. N. 144.

Fakologická studia o operacích zákalu
čočky. Čs. lk. VII. 328.

Fakovistý = plavý. Vz Faka. Slov. Ssk.

Faktor v math. F. převodný. ZČ. I. 279.
— F , a, m. = správce a p. F. co slove?
Cor. jur. IV. 3. J. LH. F. dluhy pánu vy-
kaž. Ib. J. LIV. Komuže je lepšie ako fak-
toroví, keď mu krajcar chybä, ide ku pá-
novi. Sl. sp. 214.

Faktorial, u, m. F-ly = součiny z arith-
metických posloupností. Šim. 179.

Faktorka, y, f. (Brzina), něm. Brsina,
ves u Sedlčan.

Fakturní kniha. Vz Faktura. Us. Pdl.

Fakturovati = účtovati, fakturiren. Nz.

Fakule na slunci, vz Pochodně. Stč. Zem.
180.

Fakulta, y, f., vz Tk. III. 274

Fakultní studie, J. tr., sluha. Us. Pdl.

Fál, u, m. = fajta.

Fála, y, f. = fajta. Slov. Bern.

Faladry. Šel mysliveček do pole, nade-
šel dzěvča v tej hoře: hory horasa, f. hop-
sasa, nadešel dzěvča v tej hoře. Sš. P. 462.

Falamia, e, f. = famílie. Něch vás pán
Bôh živí s celou falamiou. Slov. Pokr. Pot.

I. 344.

Falanx. Vz Vlšk. 413., 426, 431., 435.,
S. N.

Falář, e, m. = farář. Bž. 44, 51. Us.
Až nám ten pan f. štolo ruce sváže; V tej
faře f. je; Jeďte pro f-řa, omdlívá Anička.
Sš. P. '221., 431., 585.

Falatek, tku, m. = kus, ein Stück. Slov.
F. sýra. Sb. sl. ps. II. 1. 113. Vz Falatiť.

Falatiť = na kusy krájeti. Cf. Falatek.
Slov. Zátur.

Falba, y, f. Vz Falbl (kůň). Us. Msk.

Falc země. Tk. I. 510., II. 405., VIL 102.,
179.

Falckrabě Vít, farář, 1604. Vz Jg. H. 1.

2. vd. 551., Jir. Ruk. I. 188.
Falckrabina, y, f., die Pfalzgräfin. Rk.
Falckrabství, n., die Pfalzgrafschaft. Rk.
Falco Václ., 1634. Vz Jg. IL 1. 2. vyd.

551.

Falconet, u, m. = slabé dělo. Vz S. N.

Falcovna, y, f., sam. u Horní Loučky
u Brna. Tč.

Falcovnice, e, f. = tlustá deska. Brt.
D. 209.

Falcovník, u, m. = hoblík na dělání
falců do desky, do šindelů, der Falzhobel.
Us. Tč., Vck., Brt. D. 209.

Fald, z něm. Mkl. Etym. 6. Sukně s faldy.
Us. Neměla na sebe než 3 faldy (měla málo

šatstva). Sá. Faldy na někoho roztáhnouti
(vystrčiti paní mandu). U Král. Hrad. Kšť.
Vz Krab.

Faldák, u, m. = kabátek s varhánkami.
Prm. V. č. 2. 23.

Faldistý = faldovaný, faltig. F. čepec.
Slez. Tč.

Faldovky, pl, f. = vysoké boty. Rjšk.

Faldovník, a, m., der Falter. Sm.

Faleš na listu dokázati. NB. Tč. 69. Falší
list narčen byl-liby. Vz Zř. zem. Jir. R. 8.,
O. 43. (690.). Když se komu f. mluví v ji-
ných přítomnosti, už je potupa a slúži k ve-
likej žalosti. Glč. II. 233. F. do tmy zachází,
pravda na světlo vychází. Hkš. — Mkl.
Etym. 57. Cf. o f. Cor. jur. IV. 3. 412..
S. N.

Falešně, falsch. F. svědčiti, žalovati. Mž.
86.

Falešnice. Ty falešná falešnica, falešné
oči máš, koho stretneš na ulici, za každým
sa obzeráš. Sl sp. 168.—Koll. Zp. I. 164.,
II. 371.

Falešník. Dač. I. 124. Přijdú-li k vám
f-ci (falešní proroci n. učitelé). Pass. 10.
Za f-ka zóstati. Vš. Jir. 26. Nač bych si
oči utírala, dyž ješče plakať budu? A to
proto, f-ku, že já tvoja nebudu. Sš. P. 598.
F. upálen býti má. Zř. zem. Jir. R. 8.

Falešnost. Nikdy žádnej ť-sti nepřijmej
k zvyku. Slov. Tč. Kolik je klásečků v ječ-
menném snopečku, tolik f-sti při každém
synecku; Kolik je péreček na bílé husičce,
tolik f-sti při každé panence. Sš. P. 307.
F. potajeinná jak sa ráz ukáže, tvú stateč-
nost; političnú velice zamaže. Glč. I. 35.

Falešný — nepravý. F. penieze. Pč. 48.
Ne f-ho zbožie žádejme. Hus II. 85. — F.
v mravném smyslu. F. přítel jako kočka,
z předu líže, pozadu škrábe. Hkš. — F. ==
podvodný, klamavý. F-ne un (on) oči ma,
za jinyma pohlida; F. šohaju, jako f. klíč,
neodemkneš ty mně mého srdečka víc; Pro
f-nou lásku musím umřít'; Do f-né lásky
bije hrom; Němaš tolej vlny na každym
baraně, jako falešných slův při každym ga-
laně. Sš. P. 195., 221., 231., 272., 344. F.
prorok. ZN. F. písma sv. výklad. Štr. Je
to list nepravý a f. NB. Tč. 69. F-Hý (člo-
věk) má jed v srdci a ku škodě bližního
sa chýlí. Glč. I. 79. F. pokoj. Št.Kn. š.
131. — F. = lživý. F. doličování. Št. Kn.
š. 141., svědectví. Pass. 14. stol. F. svědek
a jeho pokuta. Vz Zř. zem. Jir. S. 8., Cor.
jur. IV. 3. 412.

Falezovati koho = bíti, tlouci. U Nové
Kdyně. Rgl.

Falirovati = překážeti. Chudoba, chu-
doba, šak mi faliruješ, bohatých mládencov
odo mňa vzdaluješ. Sl. sp. 154.

Fálka, y, f. = veliké stádo ovcí (200-400),
grosse Schafherde. Val. Vck. Cf. Rákoš. F.
dobytka, když se koupí všecek, celé stádo
bez výběru. Mor. Brt. D. 209.

Falkenov, a, m., Falkenau, ves v Litomř.
Blk. Kfsk. 563.

z Falkenšteina Záviše, † 1290. Vz Jir.
Ruk. I. 188.—189., Sdl. Hr. I. 120.—121.,
II. 100., III. 21., S. N.