217

Falknov, vz Falkenov, ves u Jihlavy.
Té. — F. Dolejší a Hořejší, vsi v Litomř.
Blk. Kfsk. 53. — F., mě. v Chebsku. Vz
ib. 599.

Falko, a, m., psí jm. — F. Václ. † 1634.
Vz Jir. Ruk. I. 189.

Fall, něm., případ, příčina, věc. Auf alle
Fälle, jistě, zajisté, jistotně, ovšem, buď jak
buď, jakkoli věc dopadne. WenN das der
Fall ist, pokudž tomu tak. Im entgegen-
gesetzten Falle, jinak. Auf keinen Fall, ni-
jak, nikteRak, nikoli, nižádnou měrou, žád-
ným způsobem. K tomu žádnou měrou ne-
přistoupím. Setzen wir den Fall, dass ich
irre, ať se tedy mýlím. Im Fall der Noth
hilf ihm, v nouzi mu pomoz. Jeden Falls,
vždy. Které slovo z úst vyletí, nižádnou
měrou zase nevletí. Č. Jestliže by někdo
ty statky prodal.
Faloš = faleš. Slov. Loos.
Falousek = odnožka, stolička, der Schem-
mel. Val. Vck. — F. = pekárna. U Poděbr.
Kál. Cf. Falous.
Falsetní tony. Zv. Př. kn. II. 4.
Falsi. Regula falsi, v math., pravidlo
domnívání. Falsi-Conto = šejdířský účet.
Kh.

Falsifikat, u, m., z lat., das Verfälschte.
Falsifikator, a, m., der Verfälscher.
Falš, e, m. = faleš. Panenský f.; O tvém
falši sem nevěděl. Koll. II. 265., 268. Kdo
neví svoje srdce íalšem zakrývati; Jestli
poznáš nějaký falš v sladkej řeči kého, též
mu sladkých slov nedávej ništ nemysle zleho.
Glč. I. 25., 79. Aby toho neukazovali nija-
kým falšem. Št. Kn. š. 172.
Falšiti = falšovati.. Šm.
Falšivosť, i, f. = falešnost. Pacholek
ma v sobě tolej falšivosci, jak v jačmennem
snopě byva mnoho osći. Sš. P. 307.

Falšomluvec, vce, m. = lichomluvec, der
Lügner. Šm.
Falšopisec, sce, m., der Lügenschreiber.
Falšorodný = lživý, lügenerzeugend. Šm.
Falšovati. Nz. Kterak králóm, pánóm . .
pečeti f-li. NB. Tč. 69. F. českou minci. Vz
Zř. zem. Jir. V. 19., Sdl. Hr. IV. 198. Cf.
S. N.
Faluba, y, m., os. jm. Let. mtc.
Faluny turonské, faluns de Touraine,
mušlové vrstvy. Vz Krč. G. 887.

Falut, a, faluta, y, f., fr. filou, der Spitz-
bube. Slez. Tč.

Famfarovati = famfaRy vytRubovati. Ván.
kol. 141.

Famfidlo, a, n. = pudivítr. U N. Bydž.
Kšť.

Famfrda, y, m. = malý člověk, ve vých.
Čech. Všk.; hrdopýšek. U Žamb. Dbv.
Famfrněti se = třeštěti. Us.
Famfrnoška, y, f. = fafrnoška.
Famfulice, e, f. = famfule. Rk.
Famfulovati, vz Fafa. Slov. Rr. Sb.
Familiarně, familiäR. Šml.
Familias, a, m. = školník, z lat. Ve
vých. Čech. Jir.

Familie. — F. = domekýamiliantův. Dal
dceři ï-lii. U FRýšt. Džl. Zůstává na f-lii.
U Poličky. Kká., ZkR. — F. v kaRetní hře
škýz, mond a pagátek dohromady. Us. Zkr.

Famula, y, f. = služebnice, z lat. — Má
flu. Vz Opilý. Us. Sn.

Faň = dobře, pěkně, z něm fein. To bylo
f.; F. sme se tam měli. Laš., han. Bkř., Sd.,
Tč.

Fana, Fanka, y, f. = Františka Us. Cf.
Fanda. — F. = prapor, die Fahne. U Místka.
Škd. — F., Fanka = jídlo, krample, der
Schneeball. Slov. Bern., der Krapfen. Loos.

Faňacký = pěkný. Cf. Faň. U Něm.
Brodu, laš, u Olom. Brnt., Tč., Sd.

Fanatik = kdo usiluje jediné idei, třebas
i v sobě dobré, avšak s pošlapováním zá-
konů lidskosti a spravedlnosti, zjednati vše-
obecný průchod s výhradnou vládou. Pal.
Rdh. I. 145.

Fanatisovati, fanatisiren. — koho. Šmb.

Fanc, e, m. = hra v karty. Osv. 1885.
907. Wtr. Vz Franz.

Fancl, e, m. — svítek do polívky. Us.
Vck.

Fanda, y, f. = Fana. Us. Prk., Rč.

Fandli Jiří, farář, 1793. Vz Jg. H. 1. 2.
vyd. 551., Šb. Dj. ř. 2. vd. 239., Jir. Ruk.
I. 190.

Fanfara. — F. = píšťala. Val. Vck. —
F., y, m. a f. = nezdara, der Taugenichts.
Val. Vck.

Fanfarovati = dělati fanfary. Vz Fan-
fara. — F. = na píšťalu pískati. Val. Vck.

Fanfar-um, fanfar-on, a, n. = fučík,
fučidlo. Šm.

Faufrlík, a, m. = třeštěnec, blázen. Mřk.

Fanfrnička, y, f, ein flatterhaftes Mäd-
chen. Rk.

Fanfulok, lku, m., der Flocken. Slov.
Ssk.

Fangle, e, f., die Fahne. Maže fangli.
Vz Opilý.

Fangličkářství, n. = touha po slavno-
stech, praporech a jubilejích. Nár. listy 1885.
č. 261.

Fangura, y, f. = faňura, facka. Laš.
Brt. D. 209.

Fanjassit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 145.

Fanka, y, f., vz Fana.

Fankovník, u, m., die Küchenpfanne.
Slov. Ssk.

Fánky, pl., f., die Krappeln, moučné jídlo.
Rr. Sb.

Fanla, y, f. = zednická nabšračka. Us.

Fanny = FRantiška. Us.

Faňoura, vz Faňura.

Fanitářka, y, f., die Pfandleiherin. Rk.

Fantasie architektonická, rhythmická,
tvarebná či plastická, tonová, barvová, bá-
snická, vytvářivá, dojmová (čivá), Dk. Aesth.
552., bujná, těkavá, Us. Pdl., Roznětlivá.
Šmb. S. I. 489. Cf. Jg. Slnosť. 100.

Fantasmagorie, e, f. = obraz ve tma-
vém pokoji kouzelnou svítilnou v kouři za-
chycený, jenž téměř živým býti a pohybo-
vati se zdá. Vz KP. II 153., S. N.

Fantastický. F. básnictví, epos. Vz Jg.
Slnosť. 46., 150., 151.

Fantaz, u, m. Chytá se ho f. Us. Blk.

Fautiti se také: vztekati se, zlobili se.
F. se pro nějakou věc. Us. Sá.

Fantom = přelud, klamný výtvor obraz-
nosti. Kram. Slov.