Předchozí (216)  Strana:217  Další (218) |
|
|||
217
|
|||
|
|||
Falknov, vz Falkenov, ves u Jihlavy.
Té. — F. Dolejší a Hořejší, vsi v Litomř. Blk. Kfsk. 53. — F., mě. v Chebsku. Vz ib. 599. Falko, a, m., psí jm. — F. Václ. † 1634.
Vz Jir. Ruk. I. 189. Fall, něm., případ, příčina, věc. Auf alle
Fälle, jistě, zajisté, jistotně, ovšem, buď jak buď, jakkoli věc dopadne. WenN das der Fall ist, pokudž tomu tak. Im entgegen- gesetzten Falle, jinak. Auf keinen Fall, ni- jak, nikteRak, nikoli, nižádnou měrou, žád- ným způsobem. K tomu žádnou měrou ne- přistoupím. Setzen wir den Fall, dass ich irre, ať se tedy mýlím. Im Fall der Noth hilf ihm, v nouzi mu pomoz. Jeden Falls, vždy. Které slovo z úst vyletí, nižádnou měrou zase nevletí. Č. Jestliže by někdo ty statky prodal. Faloš = faleš. Slov. Loos. Falousek = odnožka, stolička, der Schem- mel. Val. Vck. — F. = pekárna. U Poděbr. Kál. Cf. Falous. Falsetní tony. Zv. Př. kn. II. 4. Falsi. Regula falsi, v math., pravidlo domnívání. Falsi-Conto = šejdířský účet. Kh. Falsifikat, u, m., z lat., das Verfälschte.
Falsifikator, a, m., der Verfälscher. Falš, e, m. = faleš. Panenský f.; O tvém falši sem nevěděl. Koll. II. 265., 268. Kdo neví svoje srdce íalšem zakrývati; Jestli poznáš nějaký falš v sladkej řeči kého, též mu sladkých slov nedávej ništ nemysle zleho. Glč. I. 25., 79. Aby toho neukazovali nija- kým falšem. Št. Kn. š. 172. Falšiti = falšovati.. Šm. Falšivosť, i, f. = falešnost. Pacholek ma v sobě tolej falšivosci, jak v jačmennem snopě byva mnoho osći. Sš. P. 307. Falšomluvec, vce, m. = lichomluvec, der
Lügner. Šm. Falšopisec, sce, m., der Lügenschreiber. Falšorodný = lživý, lügenerzeugend. Šm. Falšovati. Nz. Kterak králóm, pánóm . . pečeti f-li. NB. Tč. 69. F. českou minci. Vz Zř. zem. Jir. V. 19., Sdl. Hr. IV. 198. Cf. S. N. Faluba, y, m., os. jm. Let. mtc. Faluny turonské, faluns de Touraine, mušlové vrstvy. Vz Krč. G. 887. Falut, a, faluta, y, f., fr. filou, der Spitz-
bube. Slez. Tč. Famfarovati = famfaRy vytRubovati. Ván.
kol. 141. Famfidlo, a, n. = pudivítr. U N. Bydž.
Kšť. Famfrda, y, m. = malý člověk, ve vých.
Čech. Všk.; hrdopýšek. U Žamb. Dbv. Famfrněti se = třeštěti. Us. Famfrnoška, y, f. = fafrnoška. Famfulice, e, f. = famfule. Rk. Famfulovati, vz Fafa. Slov. Rr. Sb. Familiarně, familiäR. Šml. Familias, a, m. = školník, z lat. Ve vých. Čech. Jir. Familie. — F. = domekýamiliantův. Dal
dceři ï-lii. U FRýšt. Džl. Zůstává na f-lii. U Poličky. Kká., ZkR. — F. v kaRetní hře škýz, mond a pagátek dohromady. Us. Zkr. |
Famula, y, f. = služebnice, z lat. — Má
flu. Vz Opilý. Us. Sn. Faň = dobře, pěkně, z něm fein. To bylo
f.; F. sme se tam měli. Laš., han. Bkř., Sd., Tč. Fana, Fanka, y, f. = Františka Us. Cf.
Fanda. — F. = prapor, die Fahne. U Místka. Škd. — F., Fanka = jídlo, krample, der Schneeball. Slov. Bern., der Krapfen. Loos. Faňacký = pěkný. Cf. Faň. U Něm.
Brodu, laš, u Olom. Brnt., Tč., Sd. Fanatik = kdo usiluje jediné idei, třebas
i v sobě dobré, avšak s pošlapováním zá- konů lidskosti a spravedlnosti, zjednati vše- obecný průchod s výhradnou vládou. Pal. Rdh. I. 145. Fanatisovati, fanatisiren. — koho. Šmb.
Fanc, e, m. = hra v karty. Osv. 1885.
907. Wtr. Vz Franz. Fancl, e, m. — svítek do polívky. Us.
Vck. Fanda, y, f. = Fana. Us. Prk., Rč.
Fandli Jiří, farář, 1793. Vz Jg. H. 1. 2.
vyd. 551., Šb. Dj. ř. 2. vd. 239., Jir. Ruk. I. 190. Fanfara. — F. = píšťala. Val. Vck. —
F., y, m. a f. = nezdara, der Taugenichts. Val. Vck. Fanfarovati = dělati fanfary. Vz Fan-
fara. — F. = na píšťalu pískati. Val. Vck. Fanfar-um, fanfar-on, a, n. = fučík,
fučidlo. Šm. Faufrlík, a, m. = třeštěnec, blázen. Mřk.
Fanfrnička, y, f, ein flatterhaftes Mäd-
chen. Rk. Fanfulok, lku, m., der Flocken. Slov.
Ssk. Fangle, e, f., die Fahne. Maže fangli.
Vz Opilý. Fangličkářství, n. = touha po slavno-
stech, praporech a jubilejích. Nár. listy 1885. č. 261. Fangura, y, f. = faňura, facka. Laš.
Brt. D. 209. Fanjassit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 145.
Fanka, y, f., vz Fana.
Fankovník, u, m., die Küchenpfanne.
Slov. Ssk. Fánky, pl., f., die Krappeln, moučné jídlo.
Rr. Sb. Fanla, y, f. = zednická nabšračka. Us.
Fanny = FRantiška. Us.
Faňoura, vz Faňura.
Fanitářka, y, f., die Pfandleiherin. Rk.
Fantasie architektonická, rhythmická,
tvarebná či plastická, tonová, barvová, bá- snická, vytvářivá, dojmová (čivá), Dk. Aesth. 552., bujná, těkavá, Us. Pdl., Roznětlivá. Šmb. S. I. 489. Cf. Jg. Slnosť. 100. Fantasmagorie, e, f. = obraz ve tma-
vém pokoji kouzelnou svítilnou v kouři za- chycený, jenž téměř živým býti a pohybo- vati se zdá. Vz KP. II 153., S. N. Fantastický. F. básnictví, epos. Vz Jg.
Slnosť. 46., 150., 151. Fantaz, u, m. Chytá se ho f. Us. Blk.
Fautiti se také: vztekati se, zlobili se.
F. se pro nějakou věc. Us. Sá. Fantom = přelud, klamný výtvor obraz-
nosti. Kram. Slov. |
||
|
|||
Předchozí (216)  Strana:217  Další (218) |