219

Fasole z phaseolus, die Bohne. Cf. Mkl.
Etym. 8. Fasol obecný, ph. vulgaris (točivý,
nízký), mnohokvětý, ph. multiflorus, hlíz-
natý, ph. tuberosus, pramenatý, ph. radia-
tus, zobanitý, ph. Max, mořský, ph. mungo.
Vz Rstp. 403., Kk. 255., Rosc. 167., FB.
105., Slb. 541., Č1. 28., Č1. Kv. 387., Osv.
VI. 688., Mllr. 78., KP. III. 254., Schd. II.
308., SP. II. 108. F. zahradní, vysoký, chře-
stový, Dlj. 27., Rt., červcový, die Feuer-
bohne. Děti f-lemi šukají (žumpají), nebo
cvrkají (u Bydž.). Mý. Hry o f-le na špr-
taNca, do důlku, na sudolieho, na císaře,
na kapRála a babu, na lidušku a j. Vz Brt.
L. N. I. 66., Mto. 1879. 171.

Fasolina, y, f., das Bohnenstroh Loos.

Fasolovice, e, f. = fasolova polívka,
Fisolensuppe. U Olom. Sd.

Fasolovitý. F. rostliny, phaseoleae: so-
terek, hlíizola, fasol, soja, dlouhatec, lablab,
tylokořen, Ietkočnělka, trojkýl, obpupoš,
mestelice, šerkavičník, zarděnice, plaso. Vz
Rstp. 402.-416.

Fasolový, Bohnen-. F. pokrm, kaše, mouka,
piré, -pürré, salát, polívka (fasolovice). Šp.

Fassait, u, m. = zelený augit. Bř. N
175.

Fasse, e, f., die Fassion. P. příjmů. Vz
S. N.

Faster, stra, m. F. Kašpar. Tf. H. L. 3.
vd. 179. — F. Peter. Vz S. N.

Fasuněk. Hromy na fasuňky měří (mnoho
hRomuje, kleje). Štelc. — F. = český tanec.
Škd.

Fasunka, y, f. = košina do vozu; fa-
suňky — fasunkový vůz. Laš. Tč.

Fašan, ě, m.= fašank. Mor. Vz Děvče.

Fašančár, a, m., der Faschingsbelustiger.
V úterý masopustní chodí f-ři. Brt. L. N.
II. 147.

Fašanek, nku, m. = fašank.

Fašank. V Podluží na Mor. Brt. F-ky =
masopustní hody. Němc. III. 300. Zelenaj
sa, zelenaj, zelený krušpánku, budeš se ze-
lenať enom do f-nku. Sš. P. 407. Už sa f.
kraci, už sa něnavrací, už ty dzivky lajú,
že sa něvydajú. Sl. sp. 159. Je-li o f-kách
(masopustních dnech) mnoho hvězd viděti,
ponesou sliepky mnoho vajec.

Fašankovať, Fasching halten. Slov. Ssk.

Fašankový = masopustní. Bern.

Fašel, šlu, faštík, u, m. = povíjadlo. Slov.
Bern.

Fašení, n. = padání. F. jehličí, der Na-
delfall. Sl. les.

Fašina = proutěné pletivo. NA. III. 142.,
160.

Fašinový. F. proutí. NA. IV. 231., nůž
(postranní zbraň hasičských četařů a někte-
rých druhů vojska n. př. zákopníkův. Smek.
cen.

Fašjanky, pl., m. = fašank. Na jihových.
Mor. Brt.

Fašlovati = povíjeti, einwickeln. Slov.
Beru.

Fata morgana. Vz KP. II. 138., Schd.
I. 132.

Fatalistický, fatalistisch. F. názor. Šmb.
S. I. 433.

Fáťalový. F. šaty. Vz Doloman.

Fátěl. Přikrýval by som ťa hodbavným
f-lom. Koll. Zp. II. 294. (I. 133.). — Phld.
VI. 269.

Fatěra, y, f., sam. u Zbirova.

Fatiga, y, f., z fr. fatigue = obtíž, nesnáz.

Fatiuka, y, f. Polština je milostná f.
(liehotivá příjemná mluva). Hdž. Vět. 71.

Fatinkář, e, m. = pochlebník, podlísač.
Slov. Tč.

Fatinkovati = fatinkářit, schmeicheln,
schmarotzen. Ssk.

Fatinky. Žena muža f-kami ku zlému
přivádi. Slov. Tč. Žena t-kami chce srdca
k sobě zvábiť. U Uh. Hrad. Tč.

Fatiti se ke komu. Mor. Kmk., Knrz.

Fatka. — F., psí jm.

Fatkářiti = fatinkovati. Slov. Bern.

Fáťol = fátě/. Slov. Koll. Zp. I. 152., Ntr.
IV. 133.

Fatrál, u, m. = fatrc.

Fatras, a, m., os. jm. NB. Tč. 316.

Fatrc, fatrál = kus (veliký). Mor. Brt.
D. 209. Dnes toho máme celý í. = Na haldy.
Lpř.

Fatyga, y, f., fr. la fatigue, die Mühe,
Plage. Slez. Tč.

Fatygovati, fatykovati se s čím, sich
abplagen. Slez. Tč.

Fauknar z Faukenšteina Šeb. 1589. Vz
Jg. H. 1. 2. vd. 551., Šb. Dj. ř. 2. vd. 240,
Jir. Ruk. I. 190., S. N. III., X. 189.

Fauna pozemní, Krč. 1029., mořská. 870.
F. první či prvověká či primordialní, druhá
či dolnosilurská, třetí či hornosilurská. Stč.
Zem. 692, 702.

Fäustchen, něm. Sich ins F. lachen:
smáti se v hrsť, Plk., smáti se pod kožu.
Mor. Šd.

Favorit, a, m., z lat. = kdo v něčí přízni
žije, miláček. Us.

Favoritka, y, f. = favorka. — F-ky, pl.,
f. = licousy, der Backenbart. Slez. Tč.

Fayabith, u, m., nerost. Bř. N. 171., Šfk.
Poč. 347.

Fayenza, vz Šfk. 226., Šfk. Poč. 300.,
Schd I. 340., KP. IV. 351., 357., 359., S. N.

Fayencový. F. modř (anglická m.) =
modré vzorky na bílé půdě kartounu indy-
chem dělané. Vz S. N.

Fayl Ant. Em., sudí, 1797.-1872. Vz Jg.
H. 1. 2. vyd. 551., 770., Šb. Dj. ř. 2. vd.
239.

Fazák, u, m. = fasák Ve vých. Čech.
Jir.

Fazar, u, m., der Weinsetzling. Šm.

Faze. Ad 3. F., z řec = zovou se pravi-
delně se střídající úkazy na měsíci a ně-
kterých stálicích, které pochodí od posta-
vení jich k slunci. Fase měsíční, Venušiny
a Merkurovy. — Obrazně znamenají f. více
méně pravidelně postupující změny. S. N.
X. 189., Stč. Zem. 214., 678. Národ náš
z doly na hor sa ubierá, hlboko fase zaťaly
koreně. Trok. 133.

Fazekáš Jiří, superintend. 1784. Jir. Ruk.
I. 190.

Fází, Fasern. Erteple majú moc fázá.
V Podluží na Mor. Brt. D. 209.



	219

	Fasole z phaseolus, die Bohne. Cf. Mkl. Etym. 8. Fasol obecný, ph. vulgaris (točivý, nízký), mnohokvětý, ph. multiflorus, hlíz- natý, ph. tuberosus, pramenatý, ph. radia- tus, zobanitý, ph. Max, mořský, ph. mungo. Vz Rstp. 403., Kk. 255., Rosc. 167., FB. 105., Slb. 541., Č1. 28., Č1. Kv. 387., Osv. VI. 688., Mllr. 78., KP. III. 254., Schd. II. 308., SP. II. 108. F. zahradní, vysoký, chře- stový, Dlj. 27., Rt., červcový, die Feuer- bohne. Děti f-lemi šukají (žumpají), nebo cvrkají (u Bydž.). Mý. Hry o f-le na špr- taNca, do důlku, na sudolieho, na císaře, na kapRála a babu, na lidušku a j. Vz Brt. L. N. I. 66., Mto. 1879. 171. Fasolina, y, f., das Bohnenstroh Loos. Fasolovice, e, f. = fasolova polívka, Fisolensuppe. U Olom. Sd. Fasolovitý. F. rostliny, phaseoleae: so- terek, hlíizola, fasol, soja, dlouhatec, lablab, tylokořen, Ietkočnělka, trojkýl, obpupoš, mestelice, šerkavičník, zarděnice, plaso. Vz Rstp. 402.-416. Fasolový, Bohnen-. F. pokrm, kaše, mouka, piré, -pürré, salát, polívka (fasolovice). Šp. Fassait, u, m. = zelený augit. Bř. N 175. Fasse, e, f., die Fassion. P. příjmů. Vz S. N. Faster, stra, m. F. Kašpar. Tf. H. L. 3. vd. 179. — F. Peter. Vz S. N. Fasuněk. Hromy na fasuňky měří (mnoho hRomuje, kleje). Štelc. — F. = český tanec. Škd. Fasunka, y, f. = košina do vozu; fa- suňky — fasunkový vůz. Laš. Tč. Fašan, ě, m.= fašank. Mor. Vz Děvče. Fašančár, a, m., der Faschingsbelustiger. V úterý masopustní chodí f-ři. Brt. L. N. II. 147. Fašanek, nku, m. = fašank. Fašank. V Podluží na Mor. Brt. F-ky = masopustní hody. Němc. III. 300. Zelenaj sa, zelenaj, zelený krušpánku, budeš se ze- lenať enom do f-nku. Sš. P. 407. Už sa f. kraci, už sa něnavrací, už ty dzivky lajú, že sa něvydajú. Sl. sp. 159. Je-li o f-kách (masopustních dnech) mnoho hvězd viděti, ponesou sliepky mnoho vajec. Fašankovať, Fasching halten. Slov. Ssk. Fašankový = masopustní. Bern. Fašel, šlu, faštík, u, m. = povíjadlo. Slov. Bern. Fašení, n. = padání. F. jehličí, der Na- delfall. Sl. les. Fašina = proutěné pletivo. NA. III. 142., 160. Fašinový. F. proutí. NA. IV. 231., nůž (postranní zbraň hasičských četařů a někte- rých druhů vojska n. př. zákopníkův. Smek. cen. Fašjanky, pl., m. = fašank. Na jihových. Mor. Brt. Fašlovati = povíjeti, einwickeln. Slov. Beru. Fata morgana. Vz KP. II. 138., Schd. I. 132. Fatalistický, fatalistisch. F. názor. Šmb. S. I. 433.	Fáťalový. F. šaty. Vz Doloman. Fátěl. Přikrýval by som ťa hodbavným f-lom. Koll. Zp. II. 294. (I. 133.). — Phld. VI. 269. Fatěra, y, f., sam. u Zbirova. Fatiga, y, f., z fr. fatigue = obtíž, nesnáz. Fatiuka, y, f. Polština je milostná f. (liehotivá příjemná mluva). Hdž. Vět. 71. Fatinkář, e, m. = pochlebník, podlísač. Slov. Tč. Fatinkovati = fatinkářit, schmeicheln, schmarotzen. Ssk. Fatinky. Žena muža f-kami ku zlému přivádi. Slov. Tč. Žena t-kami chce srdca k sobě zvábiť. U Uh. Hrad. Tč. Fatiti se ke komu. Mor. Kmk., Knrz. Fatka. — F., psí jm. Fatkářiti = fatinkovati. Slov. Bern. Fáťol = fátě/. Slov. Koll. Zp. I. 152., Ntr. IV. 133. Fatrál, u, m. = fatrc. Fatras, a, m., os. jm. NB. Tč. 316. Fatrc, fatrál = kus (veliký). Mor. Brt. D. 209. Dnes toho máme celý í. = Na haldy. Lpř. Fatyga, y, f., fr. la fatigue, die Mühe, Plage. Slez. Tč. Fatygovati, fatykovati se s čím, sich abplagen. Slez. Tč. Fauknar z Faukenšteina Šeb. 1589. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 551., Šb. Dj. ř. 2. vd. 240, Jir. Ruk. I. 190., S. N. III., X. 189. Fauna pozemní, Krč. 1029., mořská. 870. F. první či prvověká či primordialní, druhá či dolnosilurská, třetí či hornosilurská. Stč. Zem. 692, 702. Fäustchen, něm. Sich ins F. lachen: smáti se v hrsť, Plk., smáti se pod kožu. Mor. Šd. Favorit, a, m., z lat. = kdo v něčí přízni žije, miláček. Us. Favoritka, y, f. = favorka. — F-ky, pl., f. = licousy, der Backenbart. Slez. Tč. Fayabith, u, m., nerost. Bř. N. 171., Šfk. Poč. 347. Fayenza, vz Šfk. 226., Šfk. Poč. 300., Schd I. 340., KP. IV. 351., 357., 359., S. N. Fayencový. F. modř (anglická m.) = modré vzorky na bílé půdě kartounu indy- chem dělané. Vz S. N. Fayl Ant. Em., sudí, 1797.-1872. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 551., 770., Šb. Dj. ř. 2. vd. 239. Fazák, u, m. = fasák Ve vých. Čech. Jir. Fazar, u, m., der Weinsetzling. Šm. Faze. Ad 3. F., z řec = zovou se pravi- delně se střídající úkazy na měsíci a ně- kterých stálicích, které pochodí od posta- vení jich k slunci. Fase měsíční, Venušiny a Merkurovy. — Obrazně znamenají f. více méně pravidelně postupující změny. S. N. X. 189., Stč. Zem. 214., 678. Národ náš z doly na hor sa ubierá, hlboko fase zaťaly koreně. Trok. 133. Fazekáš Jiří, superintend. 1784. Jir. Ruk. I. 190. Fází, Fasern. Erteple majú moc fázá. V Podluží na Mor. Brt. D. 209.