220

Fazka, y, f. = fazák. U Rakovn.

Fazolina, y, f. — fazolovina, sláma fazo-
lová. Sd.

FazDlovica, e, f. = polínka z fazolí.
Zlínsky. Brt. Na Strážnicku. Šd. ,

Fazolovina, y, f. = fazolina. Šd.

Fazolovisko, vz Fazulniščo.

Fazule, e, f. = fasole.

Fazulniščo, a, n. = fazolovisko, fazolina,
sláma fazolová. Slov. Rr. Sb.

Fco = franko. Us. Kh.

Fd'or = FRiedľichsd'or. Kh.

Federweiss, vz Záběl.

Fědora, y, m., os. jm. Vck.

Fedrování, n. Aby pro obecné dobré a
f. jak Hor tak nákladiaku. Nar. o h. a k.
F. zlých lidí. Cor. jur. IV. 3. 412.

Fedrovati koho. Pub. II 120. — v čem.
Kverky ve všem f. NaR. o h. a k. — čím
kam. Ten aby ničím k řemeslu fedrován
nebyl. Sedl. Rychn. 38. 19. — kde. V neřád-
ném způsobu Někoho f. 1573. — jak. Mají
handl soli vedlé najvyšší možnosti f. Nar.
o h. a k. Láska v úzkosti srdečně blížného
lutuje a jak može, bez posměchu skutečně
fedruje. Slov. Tč. Abychom se podlé toho
f. (spravovati) mohli. NB. Tč. 257. — se =
činiti se, pospíchati. Fedruje se. U Náchoda.
Hrš.

Fědrovati = pozorovati, munkeln. U Míst-
ka. Škd.

Fedrovní list. Vz Zř. zem. Jir. 690.

Fedrovník, a, m. F-ci zločinců, loupež-
níků, odpovědníků, odbojníků, vrahův. Vz
Zř. zm. Jir. U. 29., A. 24., C. 29., R. 34.,
693.

Feflati = nesrozumitelně brebtati. Ožralec
fefle a beble. Mor. Brt. D. 209.

Fefry, dle Dolany, Pfefferschlag, ves
u Prachatic.

Fehlen, das Fehlende, der Fehler, něm.,
vz Km. II. nový běh 134., 135.

Fecht, u, m. Choditi rechtem = žebrotou.
Sd.

Fechtovati = žebrotou choditi. Us.

Feieš, e, m. F. Jan, inspektor, 1808. Vz
Jg. II. 1. 2. vyd. 552.

Feigerle, a, m. F. Ign., Dr., prof. a rektor,
nar. 1795. Vz Jg. H. 1. 2 vd. 551., Šb. Dj.
ř. 2. vd. 239.

Feistmantel Kar., pen. ředitel hutí. Vz
Tf. H. 1. 3. vd. 195. — F. Otak., dr. med.
a prof. v Praze. Vz ib. 193.

Fejedelemka, y, f., die Klosteroberin,
z maď. Koll. Zp. 1. 67.

Fejerpataky (Bělopotocký) Kašp., spis,
1794.-1870. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 551, Šb.
Dj. ř. 2. vd. 239., S. N., Ukaz. 97., Pyp. K.
II. 470.

Fejfalík Jul. Ferd., 1833.-1864. Vz Šb.
Dj. ř. 2. vd. 239., S. N., Pyp. K. II. 538.

Fejfar Matěj. Blk. Kfsk. 1121.

Fejfara, y, f. = píšťala. Mor. Škd., Kčk.
Kčr.

Fejfarová Majd., Anna. Blk. Kfsk. 995.

Fejfnouti = prchnouti, entwischen. Olom.
Sd.

Fejko, a, m. = fako, kůn do bieda žlutavý.
Mor. (kopan.). Brt.

Fejl, u, m. Voda jde fejlem = valí se,
v horn. Zhlk.

Fejr, u, m. Dělati fejry = milosti, s něčím
drahotu. U Sebranic na Mor. Ktk.

Feks, z něm. fest. Ve vých. Čech. Jir.

Feláb, u, m. — vojenská dovolená, der
Urlaub. Us. Vck.

Felba. Sdl. Hr. II. 167.

Felbabka, y, f., ves u Hořovic.

Felčar. Všeckých pět prstů si požala:
Moja panimamo, felčara! felčara mladého,
to každú hodinu jiného. Sš. P. 605. Rychtář
ke mně přistupuje, do míry ňa připravuje
a z míry zas k f-vi, je-li to mé tělo zdravy.
Brt. Ps. 89.

Felčařiti = felčarem býti. Tč., Kos. —
kde: na jazyku našem. Kos. 01. I. 42.

Felčarka, y, f. = felčarova choť. — F.,
sam. u Prachatic.

Felčarský, Feldscherer-. F. dílo, Ntr.
VI. 339., řemeslo. Tč.

Feldkirchy, Feldkinchen. Bž. 119.

Felín Jan, 1555., bratr. Vz Šb. Dj. ř. 2.
vd. 239., Jir. Ruk. I. 190.

Felix. Svítí-li slunce na Felixe, bývá vína
ještě více. Kld.

Fellah, a, m. = arabský rolník. Brt.

Felloplastika, y, i. = řezby z korku. Vz
S. N.

Felsit, u, m., hornina. Vz Bř. N. 244.,
Mus. 1880. 376., S. N.

Felsitový porfyr, Stč. Zem. 699., smolek,
Felsitpechstein. Vz Krč. G. 152.

Feltel, tla, m. F. Frant,, kněz, 1783. Vz
Jg. H. 1 2. vd. 552.

Feltrám, u, m., šp. m. = rakosni trám.

Felura, y, f. = cedulka, kterou se v obci
něco oznamuje. U Místka. Škd.

Felvice, dle Budějovice, Pfählwies, ves
u Šumberka na Mor.

Fema, Femka, Eufemka, y, f. = Eufemie.
Šd.

Femflovati = feflovati. Šm.

Fena. Kočka a f. se honí, je nahoněná
či skotná, okotila se. Brt. D. 325. — F., os.
jm. D. ol. IV. 501.

Fenakit, u, m., druh beryliu, nerost. Vz
Bř. N. 187., Šfk. 213., Šfk. Poč. 267.

Fenanthren, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
567.

Fenanthrenchinon, u, m., v lučbě. Vz
Šfk. Poč. 567.

Fencalík, a, m., os. jm. Vz Sdl. Hr. IV.
288.

Fenek = liška velkouchá, megalotis, der
Grossohrfuchs. Brm. I. 715.

Feněk, ňku, m., Pfennig. Slov. Keď som
išou od muziky, a muoj měšťok šiky miky;
a muoj měšťok šekemek, nemau (neměl) som
v ňom len f. Koll. Zp. II. 88.

Fengit, u, m., nerost. Vz Krč. G. 181.,
Bř. N. 157.

Feniáni = tajný spolek Irčanů, který
chce Irsko od Anglie odděliti. Vz S. N. X.
190.

Fénicie, vz S. N.

Fenický sloh. Vz KP. I. 114.

Fenikl, foeniculum, der Fenchel, rostl.
F. obecný, f. vulgare, sladký, f. dulce, pe-
prný, f. piperitum, indijský, f. panmorium.



	220

	Fazka, y, f. = fazák. U Rakovn. Fazolina, y, f. — fazolovina, sláma fazo- lová. Sd. FazDlovica, e, f. = polínka z fazolí. Zlínsky. Brt. Na Strážnicku. Šd. , Fazolovina, y, f. = fazolina. Šd. Fazolovisko, vz Fazulniščo. Fazule, e, f. = fasole. Fazulniščo, a, n. = fazolovisko, fazolina, sláma fazolová. Slov. Rr. Sb. Fco = franko. Us. Kh. Fd'or = FRiedľichsd'or. Kh. Federweiss, vz Záběl. Fědora, y, m., os. jm. Vck. Fedrování, n. Aby pro obecné dobré a f. jak Hor tak nákladiaku. Nar. o h. a k. F. zlých lidí. Cor. jur. IV. 3. 412. Fedrovati koho. Pub. II 120. — v čem. Kverky ve všem f. NaR. o h. a k. — čím kam. Ten aby ničím k řemeslu fedrován nebyl. Sedl. Rychn. 38. 19. — kde. V neřád- ném způsobu Někoho f. 1573. — jak. Mají handl soli vedlé najvyšší možnosti f. Nar. o h. a k. Láska v úzkosti srdečně blížného lutuje a jak može, bez posměchu skutečně fedruje. Slov. Tč. Abychom se podlé toho f. (spravovati) mohli. NB. Tč. 257. — se = činiti se, pospíchati. Fedruje se. U Náchoda. Hrš. Fědrovati = pozorovati, munkeln. U Míst- ka. Škd. Fedrovní list. Vz Zř. zem. Jir. 690. Fedrovník, a, m. F-ci zločinců, loupež- níků, odpovědníků, odbojníků, vrahův. Vz Zř. zm. Jir. U. 29., A. 24., C. 29., R. 34., 693. Feflati = nesrozumitelně brebtati. Ožralec fefle a beble. Mor. Brt. D. 209. Fefry, dle Dolany, Pfefferschlag, ves u Prachatic. Fehlen, das Fehlende, der Fehler, něm., vz Km. II. nový běh 134., 135. Fecht, u, m. Choditi rechtem = žebrotou. Sd. Fechtovati = žebrotou choditi. Us. Feieš, e, m. F. Jan, inspektor, 1808. Vz Jg. II. 1. 2. vyd. 552. Feigerle, a, m. F. Ign., Dr., prof. a rektor, nar. 1795. Vz Jg. H. 1. 2 vd. 551., Šb. Dj. ř. 2. vd. 239. Feistmantel Kar., pen. ředitel hutí. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 195. — F. Otak., dr. med. a prof. v Praze. Vz ib. 193. Fejedelemka, y, f., die Klosteroberin, z maď. Koll. Zp. 1. 67. Fejerpataky (Bělopotocký) Kašp., spis, 1794.-1870. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 551, Šb. Dj. ř. 2. vd. 239., S. N., Ukaz. 97., Pyp. K. II. 470. Fejfalík Jul. Ferd., 1833.-1864. Vz Šb. Dj. ř. 2. vd. 239., S. N., Pyp. K. II. 538. Fejfar Matěj. Blk. Kfsk. 1121. Fejfara, y, f. = píšťala. Mor. Škd., Kčk. Kčr. Fejfarová Majd., Anna. Blk. Kfsk. 995. Fejfnouti = prchnouti, entwischen. Olom. Sd. Fejko, a, m. = fako, kůn do bieda žlutavý. Mor. (kopan.). Brt.	Fejl, u, m. Voda jde fejlem = valí se, v horn. Zhlk. Fejr, u, m. Dělati fejry = milosti, s něčím drahotu. U Sebranic na Mor. Ktk. Feks, z něm. fest. Ve vých. Čech. Jir. Feláb, u, m. — vojenská dovolená, der Urlaub. Us. Vck. Felba. Sdl. Hr. II. 167. Felbabka, y, f., ves u Hořovic. Felčar. Všeckých pět prstů si požala: Moja panimamo, felčara! felčara mladého, to každú hodinu jiného. Sš. P. 605. Rychtář ke mně přistupuje, do míry ňa připravuje a z míry zas k f-vi, je-li to mé tělo zdravy. Brt. Ps. 89. Felčařiti = felčarem býti. Tč., Kos. — kde: na jazyku našem. Kos. 01. I. 42. Felčarka, y, f. = felčarova choť. — F., sam. u Prachatic. Felčarský, Feldscherer-. F. dílo, Ntr. VI. 339., řemeslo. Tč. Feldkirchy, Feldkinchen. Bž. 119. Felín Jan, 1555., bratr. Vz Šb. Dj. ř. 2. vd. 239., Jir. Ruk. I. 190. Felix. Svítí-li slunce na Felixe, bývá vína ještě více. Kld. Fellah, a, m. = arabský rolník. Brt. Felloplastika, y, i. = řezby z korku. Vz S. N. Felsit, u, m., hornina. Vz Bř. N. 244., Mus. 1880. 376., S. N. Felsitový porfyr, Stč. Zem. 699., smolek, Felsitpechstein. Vz Krč. G. 152. Feltel, tla, m. F. Frant,, kněz, 1783. Vz Jg. H. 1 2. vd. 552. Feltrám, u, m., šp. m. = rakosni trám. Felura, y, f. = cedulka, kterou se v obci něco oznamuje. U Místka. Škd. Felvice, dle Budějovice, Pfählwies, ves u Šumberka na Mor. Fema, Femka, Eufemka, y, f. = Eufemie. Šd. Femflovati = feflovati. Šm. Fena. Kočka a f. se honí, je nahoněná či skotná, okotila se. Brt. D. 325. — F., os. jm. D. ol. IV. 501. Fenakit, u, m., druh beryliu, nerost. Vz Bř. N. 187., Šfk. 213., Šfk. Poč. 267. Fenanthren, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 567. Fenanthrenchinon, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 567. Fencalík, a, m., os. jm. Vz Sdl. Hr. IV. 288. Fenek = liška velkouchá, megalotis, der Grossohrfuchs. Brm. I. 715. Feněk, ňku, m., Pfennig. Slov. Keď som išou od muziky, a muoj měšťok šiky miky; a muoj měšťok šekemek, nemau (neměl) som v ňom len f. Koll. Zp. II. 88. Fengit, u, m., nerost. Vz Krč. G. 181., Bř. N. 157. Feniáni = tajný spolek Irčanů, který chce Irsko od Anglie odděliti. Vz S. N. X. 190. Fénicie, vz S. N. Fenický sloh. Vz KP. I. 114. Fenikl, foeniculum, der Fenchel, rostl. F. obecný, f. vulgare, sladký, f. dulce, pe- prný, f. piperitum, indijský, f. panmorium.