221

Vz Rstp. 727., Kk. 198., FB. 92, Schd. II.
301., Slb. 589., Čl. Kv. 341. Kram. Slov.,
Rosc. 158., S. N.

Feniklovka, y, f., der Fenschelbrantwein.
Rk.

Feniklový, Fenchel-. Rk.

Feniové, polit, strana v Anglii, die Fe-
nier. Vz Feniáni. Dch.

Fenol, u, m., ve fys. Vz MS 333., Sfk.
Poč. 533.

Fenolový. F. barva Plc. 313.

Fenyl, u, m., v lučbě, Phenyl. Nz. Vz
Šfk. 485., Šfk. Poč. 533.

Fenylacetylen, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 552.

Fenylaethylen, u, m., v lučbě. Vz Sfk.
Poč. 551.

Fenylamin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
535.

Fenylbenzoly, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
558.

Fenylmethan, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 558.

Fenylnatosirkový. F. kyselina. Phenyl-
oxydscnwefelsäure. Nz.

Fenylnatý kysličník, das Phenyloxyd. Nz.
Hydrat kysličníku f-tého, das Pheuyloxyd-
HydRat. Nz.

Fenylový. F. kyselina = kaRbolová k. S.
N. III. 55., X. 190.

Fenylrosanilin, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 561.

Feračina, peračina, y, f. = kapradí. Slov.
Phld. IV. 5., Ssk.

Ferajší = nynější. F. mládenci takú modu
mají. Slov. Sl. ps. 376.

Ferberit, u, m., neROst. Bř. N. 196.

Fercovati = přišívati, annähen, heften.
Slov. Bern.

Ferda, y, m. = Ferdinand. Us.

Ferdáček, čka, m. = Ferdinand. Us. —
Ferdinand, vz Ferda, Ferdáček, Ferdoš,
Ferdouš.

Ferdinandista, y, m. = kdo má Ferdi-
nandovu nadaci. Mus. 18C0. 4.

Ferdinandov, a, m., Ferdinandsdorf, ves
u Jaroměře; Ferdinandsthal, ves u Ryma-
řova.

Ferdiuandský. F. kollej (collegium no-
bilium). Blk. Kfsk. CXLII.

Ferdoš, e, m. = Ferdinand.

Ferdouš, e, m. = Ferdinand

Ferdýn, a, m. = Ferdinand. Mor. Brt. D.

Ferialně = všedné, ferial, v hud. Mus.

Ferialní, Ferial-. F. osada (kolonie).

Ferjenčík Sam., ev kazatel, 1793.—.1855.
Vz Jg. H. 1. 2. vd. 553., 770., Šb. Dj. ř. 2.
vd. 239.

Ferka, y, m. = ferina, chlapík. Mor. Šd.
= F. O prudkých, hněvivých ženských ří-
kává se: Ta má ferku! Napadla ji f. Us.
Kšá.

Ferman, u, m. = nařízení, písemní rozkaz
sultánův. Us.

Fermata, y, f. = dodržka, odpočívka, ko-
runa v hudbě: .* Fr. Chlum 15, Dk

Fermatova poučka. Šim. 189.

Ferment oxydační, redukční, chemický.
SP. II. 260., Šfk. Poč. 579., Schd. I. 415.

Fermentace, e, f = kvasení.

Fermentol, u, m., das Ferraentöl, druh
silice. Šfk. 515.

Fermentový. F. oleje. Vz S. N.

Fermež. Vz Prm. V. č. 2. a 3. str. 18.;
f. barvy bronzové, ib. III. č. 5. F. laková
na formy, Formenlackfirniss, m., Šp., kameno-
tiskařská (slabá, polosilná, silná), pozlačo-
vačská. Ktzr. Cf. Schd. L 404,— 405.

Fermežka, y, f. = láhvička na fermež,
die Firnissflasche. Šp.

Fermežník, a, m., der Firnisser. Šm.

Fermežovaný papír = fermeší natřený.
ZČ. I. 492.

Fermežový, Firniss-. F. barva. Wld.

Fermíž = fermež. Sal. 238.

Fernambuk Vz Rstp. 443., Schd. II. 311.,
Šfk. 587., Schd. I. 403.

Fernebok, u, m., vz Fernambuk.

Ferraf, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 343.

Ferricyan, u, m., das Ferricyan. Nz.,
Šfk. 411.

Ferricyanid, u, m., Ferricyanmetall, n.
F. železový, das Ferricyaneisen, draslový,
das Ferricyankalium. Nz. Cf. Schd. I. 346.,
KP. IV. 680., Šfk. 415.

Ferricyanovodík, u, m., der Ferricyan-
wasserstoff. Nz. Vz Šfk. Poé. 402.

Ferro. Poledník přes Kanarský ostrov
F. jdoucí. Sté. Zem. 282.

Ferrocyan, u, m., das Ferrocyan. Nz. Vz
Šfk. 411.

Ferrocyanid, u, m., das Ferrocyanmetall.
F. železičitý, das Ferrocyaneisen, drasličitý,
das FeRRocyankalium, Nz., ammonatý. Zpr.
arch. VII. 7. Cf. Šfk. 412., Šfk. Poč. 399.,
Schd. I. 345., KP. IV. 676., 681.

Ferrocyanovodík, u, m., der Ferrocyan-
wasserstoíf. Nz., Šfk. 415., Šfk. Poč. 400.,
KP. IV. 680.

Ferrocyanovodíkový. F. kyselina, Ferro-
cyanwasserstoffsäure. Nz

Ferštat. Sdl. Hr. II. 166., 167.

Ferštatový mantlík. Vz Ferštat, Feřtat.
Prm. IV. 122.

Fertal, u, m., ein Viertel. Slov.

Fěrtoch. Fěrtucha. Na Zlínsku zástěra
nedělní. Brt. F. svrchní = svrchní sukně.
Laš. Tč. Ta naša Anička na kolena padla,
by jí makověnka do fěrtúška spadla; Dala
si vyšívať na sukni zajíca, na fěrtúšek háček,
aby se jí pripjal ten Uhrůj synáček. Sš. P.
226., 663. Kúpím jí zlatú fertušku. Koll. Zp.
I. 339. (376.). Fěrtoušek se jí zkrátil; Při-
pálila si fěrtoch (pozbyla panenství). Rsck.

Fěrtošek, vz Fěrtoch.

Fěrtoušek, vz Fěrtoch.

Fěrtuch, vz Fěrtoch.

Fěrtuška, vz Fěrtoch.

Ferule, lat. ferula, bylina vysoký prut
ženoucí, jehož ku trestání dětí užívali (ple-
skačka). Kom. F = metla, die Fuchtel.
Ty týž pěsť, rafie, ferule, metla na líci, na
lebu se octla, až krvavou cedili. Kom. L.
42. Tvé náchylnosti i zvyky zdržuje ve fe-
rule. Glč. I. 85. — F. = hůl, zvané richtárské
právo. Hdk. C. 377.

Fer-us, a, m. F. Jan. Vz Jg. H. 1. 2. vd.
553., Jir. Ruk. 1. 192. — F., vz Plachý.,
Mus. 1885. 403.



	221

	Vz Rstp. 727., Kk. 198., FB. 92, Schd. II. 301., Slb. 589., Čl. Kv. 341. Kram. Slov., Rosc. 158., S. N. Feniklovka, y, f., der Fenschelbrantwein. Rk. Feniklový, Fenchel-. Rk. Feniové, polit, strana v Anglii, die Fe- nier. Vz Feniáni. Dch. Fenol, u, m., ve fys. Vz MS 333., Sfk. Poč. 533. Fenolový. F. barva Plc. 313. Fenyl, u, m., v lučbě, Phenyl. Nz. Vz Šfk. 485., Šfk. Poč. 533. Fenylacetylen, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 552. Fenylaethylen, u, m., v lučbě. Vz Sfk. Poč. 551. Fenylamin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 535. Fenylbenzoly, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 558. Fenylmethan, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 558. Fenylnatosirkový. F. kyselina. Phenyl- oxydscnwefelsäure. Nz. Fenylnatý kysličník, das Phenyloxyd. Nz. Hydrat kysličníku f-tého, das Pheuyloxyd- HydRat. Nz. Fenylový. F. kyselina = kaRbolová k. S. N. III. 55., X. 190. Fenylrosanilin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 561. Feračina, peračina, y, f. = kapradí. Slov. Phld. IV. 5., Ssk. Ferajší = nynější. F. mládenci takú modu mají. Slov. Sl. ps. 376. Ferberit, u, m., neROst. Bř. N. 196. Fercovati = přišívati, annähen, heften. Slov. Bern. Ferda, y, m. = Ferdinand. Us. Ferdáček, čka, m. = Ferdinand. Us. — Ferdinand, vz Ferda, Ferdáček, Ferdoš, Ferdouš. Ferdinandista, y, m. = kdo má Ferdi- nandovu nadaci. Mus. 18C0. 4. Ferdinandov, a, m., Ferdinandsdorf, ves u Jaroměře; Ferdinandsthal, ves u Ryma- řova. Ferdiuandský. F. kollej (collegium no- bilium). Blk. Kfsk. CXLII. Ferdoš, e, m. = Ferdinand. Ferdouš, e, m. = Ferdinand Ferdýn, a, m. = Ferdinand. Mor. Brt. D. Ferialně = všedné, ferial, v hud. Mus. Ferialní, Ferial-. F. osada (kolonie). Ferjenčík Sam., ev kazatel, 1793.—.1855. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 553., 770., Šb. Dj. ř. 2. vd. 239. Ferka, y, m. = ferina, chlapík. Mor. Šd. = F. O prudkých, hněvivých ženských ří- kává se: Ta má ferku! Napadla ji f. Us. Kšá. Ferman, u, m. = nařízení, písemní rozkaz sultánův. Us. Fermata, y, f. = dodržka, odpočívka, ko- runa v hudbě: .* Fr. Chlum 15, Dk Fermatova poučka. Šim. 189. Ferment oxydační, redukční, chemický. SP. II. 260., Šfk. Poč. 579., Schd. I. 415.	Fermentace, e, f = kvasení. Fermentol, u, m., das Ferraentöl, druh silice. Šfk. 515. Fermentový. F. oleje. Vz S. N. Fermež. Vz Prm. V. č. 2. a 3. str. 18.; f. barvy bronzové, ib. III. č. 5. F. laková na formy, Formenlackfirniss, m., Šp., kameno- tiskařská (slabá, polosilná, silná), pozlačo- vačská. Ktzr. Cf. Schd. L 404,— 405. Fermežka, y, f. = láhvička na fermež, die Firnissflasche. Šp. Fermežník, a, m., der Firnisser. Šm. Fermežovaný papír = fermeší natřený. ZČ. I. 492. Fermežový, Firniss-. F. barva. Wld. Fermíž = fermež. Sal. 238. Fernambuk Vz Rstp. 443., Schd. II. 311., Šfk. 587., Schd. I. 403. Fernebok, u, m., vz Fernambuk. Ferraf, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 343. Ferricyan, u, m., das Ferricyan. Nz., Šfk. 411. Ferricyanid, u, m., Ferricyanmetall, n. F. železový, das Ferricyaneisen, draslový, das Ferricyankalium. Nz. Cf. Schd. I. 346., KP. IV. 680., Šfk. 415. Ferricyanovodík, u, m., der Ferricyan- wasserstoff. Nz. Vz Šfk. Poé. 402. Ferro. Poledník přes Kanarský ostrov F. jdoucí. Sté. Zem. 282. Ferrocyan, u, m., das Ferrocyan. Nz. Vz Šfk. 411. Ferrocyanid, u, m., das Ferrocyanmetall. F. železičitý, das Ferrocyaneisen, drasličitý, das FeRRocyankalium, Nz., ammonatý. Zpr. arch. VII. 7. Cf. Šfk. 412., Šfk. Poč. 399., Schd. I. 345., KP. IV. 676., 681. Ferrocyanovodík, u, m., der Ferrocyan- wasserstoíf. Nz., Šfk. 415., Šfk. Poč. 400., KP. IV. 680. Ferrocyanovodíkový. F. kyselina, Ferro- cyanwasserstoffsäure. Nz Ferštat. Sdl. Hr. II. 166., 167. Ferštatový mantlík. Vz Ferštat, Feřtat. Prm. IV. 122. Fertal, u, m., ein Viertel. Slov. Fěrtoch. Fěrtucha. Na Zlínsku zástěra nedělní. Brt. F. svrchní = svrchní sukně. Laš. Tč. Ta naša Anička na kolena padla, by jí makověnka do fěrtúška spadla; Dala si vyšívať na sukni zajíca, na fěrtúšek háček, aby se jí pripjal ten Uhrůj synáček. Sš. P. 226., 663. Kúpím jí zlatú fertušku. Koll. Zp. I. 339. (376.). Fěrtoušek se jí zkrátil; Při- pálila si fěrtoch (pozbyla panenství). Rsck. Fěrtošek, vz Fěrtoch. Fěrtoušek, vz Fěrtoch. Fěrtuch, vz Fěrtoch. Fěrtuška, vz Fěrtoch. Ferule, lat. ferula, bylina vysoký prut ženoucí, jehož ku trestání dětí užívali (ple- skačka). Kom. F = metla, die Fuchtel. Ty týž pěsť, rafie, ferule, metla na líci, na lebu se octla, až krvavou cedili. Kom. L. 42. Tvé náchylnosti i zvyky zdržuje ve fe- rule. Glč. I. 85. — F. = hůl, zvané richtárské právo. Hdk. C. 377. Fer-us, a, m. F. Jan. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 553., Jir. Ruk. 1. 192. — F., vz Plachý., Mus. 1885. 403.