222

Feslová, é, f., sam. u Vinohradů.

Fessel, sla, m. Mich. Jos. F. Vz Bačk.
Pís. I. 291., Rodinná kronika 1864. IV. 239.,
240.

Festivně, z lat, = slavně, festiv v hud.
Mus.

Feston, u, m., ornament ve slohu renais-
sančním; skládá se z jednotlivých menších
skupenin ovoce a listí v jistých odstavcích
na šňůře nebo tyčce vysících (při slavno-
stech). Method IX. 127., Hra.

Fešák, a, m. = fešný člověk. Us. Rjšk.
Holk., Brat.

Fetialové u Římanu = sbor nejvzác-
nějších mužů, jimž příslušelo rozhodovati
o váľce a míru, uzavírati nebo vypověděti
válku. Cimrhz. Myth. 34., Vlšk. 334, 345.,
S. N.

Fetišovec, vce, m. = modlář. Kutu.

Fetna, y, f. = krolcevnice, die Dachpfette.
Sl. les., Škd.

Feudalní soustava, Šmb. S. II. 299., zří-
zení, pán. Ib. I. 215., 405.

Feudalský = feudalní. F. pýcha. Pl. I.
269.

Feuilletoáářský. F. řemeslo. Kos. Ol
I. 17.

Feuilletonářstvo, a, n. = feuilletonisté.
Kos. 01. I. 60.

Feuilletonistický, feuilletonistisch. F.
manýra. Dk.

Feuilletonní hrdina. Kos. Ol. I. 276.

Feva, y, f. = Genovefa? D. ol. II. 492.

Fevilka, y, f., fevilea, rostl. Šm.

Fext, a, m., z fest? = silný člověk, jehož
kůže jest nezranitelna, po jeho smrti neshnije
a v níž kosti zaharaší jako v pytli, jakmile
ji někdo pozvedne. U Kr. Hrad. Kšť., Sml.,
Sbtk. Kr. h. 124.

Fez, vz Fes.

Fi! vz Šrč. 219.

Fiakr. Mládencom fijaker, panenkám
v koči, na vozy ženám, na káre babám. Sl.
sp. 71.

Fiakrský, Fiaker-. F. vůz. Us. Pal.

Fiakrství, n., die Fiakerei. St. kn. 1876.

Fiala, fialenka, fialinka, fialička, fialka,
fialečka, laš. fjalka, fjolka, viola, vz Rstp.
71., Schd. II. 292., Čl. 15., 16., Čl. Kv. 301.,
Slb. 693., 648., Sbtk. Rostl. 50, 244.-247.,
Kk. 214., Mkl. Etyni. 58., Kram. Slov. F.
zimní, cheirantus incanus, podzimní, ch. au-
tumalis, letní, ch. aNHUus, anglická, nízká,
plná, velkokvětá, pyramidní, vysoká, obrov-
ská, žlutá, hnědá, planá či pomořská, ch.
maritimus; noční, hesperis matronalis, noční
libovonná bílá, ch. tristis, Dlj. 36., 37., 59.,
vodní, buttomus umbellatus, Göm. Bartol.,
psí, viola canina, das Hudsveilchen, Sl. les.,
alpská (brambonk,cyclamen). Pdl. Vz Viola,
MUr. 31., 111., Rosc. 145. Ej klinček, klinček
(hřebíček), fialočka, odpladla's mi, milá, od
srdiečka; Zasadil som fialenku, nezešla, za-
volal som na milenku, nevyšla; Červený je
klinec, fjaločka, ostávaj tu zdráva, frajeročka.
Sl. sp. 11., 122., III. 88. Majoran pre vdovcov,
klince pre mladencov; fialku pre dievky,
růže pre frajerky. Koll. Zp. I. 148. Dala mu
perečko modrej fialenky, aby nezapomněl
svojej frajerenky; Krásna moje milá jako

rozmarýna, moja galanenka jako fialenka;
Co je po fijalce, keď mi nic nevoní, co je
po tej frajirce, keď k ní vůla néní. Sš. P.
281., 267., 782. — To bude uděláno jako
jedna f. (jako nic, snadno). Us. — F. =
kráva barvy fialové. Mor. Brt. — F., řec. =
číše. Kom. — F. = ve slohu gotickém je-
hlancovitá malá vížka, NA. I. 62., štíhlý
jehlanec na opěracím pilíři. Method VII. 59.
Vz KP. I. 150. — F. Hořejší, mlýn u Pří-
bramě. — F., y, m., os. jm. Vz S. N. — F.
Jer. Sig., kněz. 1630. Vz Jiř. Ruk. I. 193.,
Jg. H. 1. 2. vd. 563. - F. Jan, kněz, vz
ib. — F. Jan, Blk. Kfsk. 967., Jak. Ib.
979.

Fialečka, y, f., vz Fiala.

Fialenka, y, f., vz Fiala.

Fialička, y, f., vz Fiala.

Fialinka, y, f., vz Fiala.

Fialiště, vz Fiala. Pl. I. 166.

Fialka, y, f., vz Fiala. — Fialky = ranní
brambory barvy přifialové. U Počát. Jdr. —
F., sam. u Smíchova. — F., y, m., os. jm.
F. Mor., podplukovník, 1809.—1869. Vz Jg.
H. 1. 2. vyd. 553, Tf. H. 1. 3. vd. 126., Šb.
Dj. ř. 2. vd. 239., Ukaz. 97.

Fialkový losos. Ves. IV. 129.

Fialniště, ě, n. = fialiště. Pl. I. 59.

Fialný. F. kokošinka. Pl. I. 200.

Fialotemný, violenfarbig. Lpř.

Fialově, veilchenblau, violett. F. modrý,
lesklý. Kk. Br. 23,

Fialovina, vz Fijalovina.

Fialový, vz Fiala. F. kořen = kosatec,
iris germanica, Kram. Slov., Slov. zdrav.,
Slb. 209., semeno. Můj vínečku fialový, vila
sem ťa šuhajkovi, vila sem ťa helekaja, roz-
pletám ťa naříkaja. Sš. P. 440.

Fibrin, u, m. = vláknina, das Fibrin. Vz
MS. 333., Šfk. 641. F. krevní, svalojý, živo-
čišný, Šv. 124., rostlinný. Nz. Cf. Šfk. Poč.
591., Schd. I. 410., S. N.

Fibroin, u, m., das Fibroin, látka kyse-
lými roztoky z kůže dobytá. Prm. IV. 231.,
Šfk. Poč. 594., S. N.

Ficinec, nce, m. der Ficinit. Šm.

Fickár, a, m. = ředinář, Frischbiermann.
Bern.

Fickischer Václ., kněz 1710. Vz Jg. H.
1. 2. vd. 553., Jir. Ruk. I. 193.

Ficky, pl., f. = karty. Us. vojenský
v Praze. Kld

Fický Jan Nor., knihtisk., 1720. Jir. Ruk.
I. 193.

Fiele, pl., f. = druh krajek. Mor.

Ficovka, y, f., u tkadlců, die Fitzmuthe.
Šm.

Fičení, n., das Sausen. F. koulí, Čsk.,
větru. Jir.

Fičeti, — abs. Ten fičí = letí! Us. Ktk.
Voda fičí == tryskem žene. Brt. D. 209. —
odkud. Z vln průtrže strašná vichřice fičí.
Pl. I. 93. (I. 43.).

Fičifajl, fičifál, u, m. = pičumpajdum, vz
toto. U Poličky. Zkr. Jako kamenec letia
fičifále Baškirov z výšky dolů na nich. Lipa
I. 242.

Fičúr, a, m., nadávka, der Stutzer. Ty
fičúre! Slov. Dbš. Obyc. 44., Sb. sl. ps. I.
116. Vz Frčkar.



	222

	Feslová, é, f., sam. u Vinohradů. Fessel, sla, m. Mich. Jos. F. Vz Bačk. Pís. I. 291., Rodinná kronika 1864. IV. 239., 240. Festivně, z lat, = slavně, festiv v hud. Mus. Feston, u, m., ornament ve slohu renais- sančním; skládá se z jednotlivých menších skupenin ovoce a listí v jistých odstavcích na šňůře nebo tyčce vysících (při slavno- stech). Method IX. 127., Hra. Fešák, a, m. = fešný člověk. Us. Rjšk. Holk., Brat. Fetialové u Římanu = sbor nejvzác- nějších mužů, jimž příslušelo rozhodovati o váľce a míru, uzavírati nebo vypověděti válku. Cimrhz. Myth. 34., Vlšk. 334, 345., S. N. Fetišovec, vce, m. = modlář. Kutu. Fetna, y, f. = krolcevnice, die Dachpfette. Sl. les., Škd. Feudalní soustava, Šmb. S. II. 299., zří- zení, pán. Ib. I. 215., 405. Feudalský = feudalní. F. pýcha. Pl. I. 269. Feuilletoáářský. F. řemeslo. Kos. Ol I. 17. Feuilletonářstvo, a, n. = feuilletonisté. Kos. 01. I. 60. Feuilletonistický, feuilletonistisch. F. manýra. Dk. Feuilletonní hrdina. Kos. Ol. I. 276. Feva, y, f. = Genovefa? D. ol. II. 492. Fevilka, y, f., fevilea, rostl. Šm. Fext, a, m., z fest? = silný člověk, jehož kůže jest nezranitelna, po jeho smrti neshnije a v níž kosti zaharaší jako v pytli, jakmile ji někdo pozvedne. U Kr. Hrad. Kšť., Sml., Sbtk. Kr. h. 124. Fez, vz Fes. Fi! vz Šrč. 219. Fiakr. Mládencom fijaker, panenkám v koči, na vozy ženám, na káre babám. Sl. sp. 71. Fiakrský, Fiaker-. F. vůz. Us. Pal. Fiakrství, n., die Fiakerei. St. kn. 1876. Fiala, fialenka, fialinka, fialička, fialka, fialečka, laš. fjalka, fjolka, viola, vz Rstp. 71., Schd. II. 292., Čl. 15., 16., Čl. Kv. 301., Slb. 693., 648., Sbtk. Rostl. 50, 244.-247., Kk. 214., Mkl. Etyni. 58., Kram. Slov. F. zimní, cheirantus incanus, podzimní, ch. au- tumalis, letní, ch. aNHUus, anglická, nízká, plná, velkokvětá, pyramidní, vysoká, obrov- ská, žlutá, hnědá, planá či pomořská, ch. maritimus; noční, hesperis matronalis, noční libovonná bílá, ch. tristis, Dlj. 36., 37., 59., vodní, buttomus umbellatus, Göm. Bartol., psí, viola canina, das Hudsveilchen, Sl. les., alpská (brambonk,cyclamen). Pdl. Vz Viola, MUr. 31., 111., Rosc. 145. Ej klinček, klinček (hřebíček), fialočka, odpladla's mi, milá, od srdiečka; Zasadil som fialenku, nezešla, za- volal som na milenku, nevyšla; Červený je klinec, fjaločka, ostávaj tu zdráva, frajeročka. Sl. sp. 11., 122., III. 88. Majoran pre vdovcov, klince pre mladencov; fialku pre dievky, růže pre frajerky. Koll. Zp. I. 148. Dala mu perečko modrej fialenky, aby nezapomněl svojej frajerenky; Krásna moje milá jako	rozmarýna, moja galanenka jako fialenka; Co je po fijalce, keď mi nic nevoní, co je po tej frajirce, keď k ní vůla néní. Sš. P. 281., 267., 782. — To bude uděláno jako jedna f. (jako nic, snadno). Us. — F. = kráva barvy fialové. Mor. Brt. — F., řec. = číše. Kom. — F. = ve slohu gotickém je- hlancovitá malá vížka, NA. I. 62., štíhlý jehlanec na opěracím pilíři. Method VII. 59. Vz KP. I. 150. — F. Hořejší, mlýn u Pří- bramě. — F., y, m., os. jm. Vz S. N. — F. Jer. Sig., kněz. 1630. Vz Jiř. Ruk. I. 193., Jg. H. 1. 2. vd. 563. - F. Jan, kněz, vz ib. — F. Jan, Blk. Kfsk. 967., Jak. Ib. 979. Fialečka, y, f., vz Fiala. Fialenka, y, f., vz Fiala. Fialička, y, f., vz Fiala. Fialinka, y, f., vz Fiala. Fialiště, vz Fiala. Pl. I. 166. Fialka, y, f., vz Fiala. — Fialky = ranní brambory barvy přifialové. U Počát. Jdr. — F., sam. u Smíchova. — F., y, m., os. jm. F. Mor., podplukovník, 1809.—1869. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 553, Tf. H. 1. 3. vd. 126., Šb. Dj. ř. 2. vd. 239., Ukaz. 97. Fialkový losos. Ves. IV. 129. Fialniště, ě, n. = fialiště. Pl. I. 59. Fialný. F. kokošinka. Pl. I. 200. Fialotemný, violenfarbig. Lpř. Fialově, veilchenblau, violett. F. modrý, lesklý. Kk. Br. 23, Fialovina, vz Fijalovina. Fialový, vz Fiala. F. kořen = kosatec, iris germanica, Kram. Slov., Slov. zdrav., Slb. 209., semeno. Můj vínečku fialový, vila sem ťa šuhajkovi, vila sem ťa helekaja, roz- pletám ťa naříkaja. Sš. P. 440. Fibrin, u, m. = vláknina, das Fibrin. Vz MS. 333., Šfk. 641. F. krevní, svalojý, živo- čišný, Šv. 124., rostlinný. Nz. Cf. Šfk. Poč. 591., Schd. I. 410., S. N. Fibroin, u, m., das Fibroin, látka kyse- lými roztoky z kůže dobytá. Prm. IV. 231., Šfk. Poč. 594., S. N. Ficinec, nce, m. der Ficinit. Šm. Fickár, a, m. = ředinář, Frischbiermann. Bern. Fickischer Václ., kněz 1710. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 553., Jir. Ruk. I. 193. Ficky, pl., f. = karty. Us. vojenský v Praze. Kld Fický Jan Nor., knihtisk., 1720. Jir. Ruk. I. 193. Fiele, pl., f. = druh krajek. Mor. Ficovka, y, f., u tkadlců, die Fitzmuthe. Šm. Fičení, n., das Sausen. F. koulí, Čsk., větru. Jir. Fičeti, — abs. Ten fičí = letí! Us. Ktk. Voda fičí == tryskem žene. Brt. D. 209. — odkud. Z vln průtrže strašná vichřice fičí. Pl. I. 93. (I. 43.). Fičifajl, fičifál, u, m. = pičumpajdum, vz toto. U Poličky. Zkr. Jako kamenec letia fičifále Baškirov z výšky dolů na nich. Lipa I. 242. Fičúr, a, m., nadávka, der Stutzer. Ty fičúre! Slov. Dbš. Obyc. 44., Sb. sl. ps. I. 116. Vz Frčkar.