223

Fičúriť, ein Stutzer sein. Slov. Bern.

Fičúrský, stutzerisch. Bern.

Fičúrství, n., die Stutzerei. Slov. Bern.

Fida, y, f., z lat., psí jm. Tč.

Fidáci, pl. m., paseky. U fidáků. U Vse-
tína. Vck. Několik domků tamtéž. PL.

Fidák, a, m., os. jm. mor. Sd.

Fidlerov, a, m., ves u Králové Dvora.

Fidli, vz Břinky.

Fidlikár, a, m., = husliar, houslař. Slov.
Ssk.

Fidlikať, fiedeln. Ssk.

Fidlikovať = fidlikať. Ssk.

Fidlovačka, das Gefiedel (na houslích).
Té. — F. Děliti se s kým o f-čku, sich mit
Jem. fiedern d. i. sich durchbläuen lassen.
Dch. — F. = hra chlapců u Něm. Brodu.
Kulaté dřívko se rozštípne, načež jeden po
druhém metá je na zem. Komu se obrátí
rovnou plochou nahoru, je císař, komu oblou,
jest kaprál, a komu nestejně, je kurva. Ka-
prál má plumsok a císař rozkazuje, kolik
ran má kaprál kurvě dáti. Potom se metá
znova. Holk. — F. = slavnost' u Prahy. Za
starodávna scházeli se u prastaré lípy blíže
nuselského mlýna (11/4, na str. 98. stojí:
14/4), nastavěli tam mladých břiz, majek, a
tančili kolem nich; hlavní zásluhou při tanci
bylo co nejvíce dupati a vyskakovati, jako
vždy o svátcích jarních. Z majek trhali
mladí i staří letorosti a zdobili se jimi. Sbtk.
Rostl. 97.-88., 107.

Fidluvka, y, f., hospoda u Těšína.

Fido = úvěr, der Kredit, kupec. Kh.

Fídrfák, a, m. = člověk potrhlý, pudivítr.
V Bohuslavsku na Mor. Neor.

Fidrholec, vz Fidrolec.

Fidrmuc, e, m. F. J. Vz Ukaz. 97.

Fidrolec, vz Vidrolec, Vydrholec (Vy-
drholec) a Drholec.

Fierant, a, m. (z it. fiera = veliký trh) =
obchodník, jenž jezdívá na veliké trhy. Kn.,
Dch.

Fiesko. Na f. hlavu si ostříhati = velmi
krátko. Slez. Tč.

Fifa, y, f. = fajfka. Pořád to fifo mosiš
měť v hobě. V Bohuslav, na Mor. Neor.

Fifadlo, a, n.= fifidlo. Hrušečkovo f.
nosí v kapci zrcadlo, na rameně hůlku,
klebety v sotůrku. Brt. v Km. 1886. 637.

Fifák, a, m. = kdo nosem mluví. U Uher.
Hrad. Tč. Vz Fifati.

Fifati = nosem mluviti, näseln. U Uher.
Hrad. Tč. — F. == pískati, pfeifen. Fifajú
na ptáky. Slez. Šd., Brt. D. 209.

Fifi. To je f. = maličké. U Klat. Rgl.

Fifidlo, a, m. = sprostý člověk, obyč.
ženská. U Nezamyslic na Mor. Bkř. — F. =
fiflena. Vz Fifidylko.

Fifidylko, a, n. = fiflena. Mazánkovo f.
dalo grécar na medylko, decke se ňém me-
dlivalo, prece černy chodívalo. Brt. v Km.
1886. 637.

Fifik-us, a, m. = chytrý, pfiffig. Tys f.!
Us. Rgl.

Fifinda, y, f. = fifidlo, fifllena. Laš. Tč.

Fifka = půl žejdlíka (vína), der Pfiff.
Mor. Tč. — F. z Vydři. Vz Sdl. Hr. 195.,
198., 341.

Fifel, flu, m., die Puppe, Docke, Slov.
Ssk.

Fiflačka, y, f., das Puppenmachen. Slov.
Ssk.

Fiflati sa = piplati se. Slov. Ssk.

Fiflenství, n., die Putzsucht. Koll. Sl. dc.

Fiflenstvo, a, n. = fiflenství. Kos. Ol.
I. 55.

Fiflování, n., der Putz. Přílišné f. Kap.
Post. I. 57.

Fiflovati, vz Fifliti.

Fiflovný, putzsüchtig. F. žena. Rokyc.
Post.

Fifra, y, m. = fifrák, piplák, kdo se
v něčem maže, der Schmierer. Laš. Tč., Brt.
D. 209.

Fifračka, y, f. = piplačka, ženská, která
se v něčem maže, die Schmiererin, Schlampe.
Vz Fifrandra. Laš. Tč. — F. = piplačka,
piplavá práce. Laš. Tč.

Fifrák, a, m., vz Fifra.

Fifranda, y, f. = ženská ufifraná, nma-
zaná, die Schlampe. Laš. Tč.

Fifrati (se) kde: v blátě, v mokré práci,
sich schmieren. Laš. Tč.

Fifravosť, i, f. = škamravosť. Slov.

Fifravý = piplavý, schmierig. F. práce.
Laš. Tč.

Figa, y, f. == fík. Ssk., Loos. Figu dělati =
palec mezi ukazovatele a prostřední prst
položiti a ukázati, die Feige zeigen. Dal
mu figu, dostati figu = nic. Laš. a slov. Tč.,
Rr. Sb.

Figel, vz Figl.

Figl, dle Ht. Sl. ml. 54. m.: pikel. Vz
Mkl. Etym. 58. — F. = šelmovský, krato-
chvilný kus, der Schabernack, klam. Něrnc.
VII. 69. Figle s kým prováděti. Laš. Té.
Ten člověk je na figlách narozený, z figlí
žije a figlami umře. Laš. Tč. Len s inšími
mládencami figle nestroj; Ty si, milý, zle
myslíš, žiadné figle nevidíš. Koll. Zp. I. 95.,
105.

Figlař, vz Figl. Hdk. C. 377. F. mamictví
provádí. Kom.

Figlářský, schelmisch. F. tvář, kousek.
Ntr. VI. 317.

Figlářstvo, a, n. = šelmovství. Němc.
VII. 200.

Figliarka, y, f. = čtveračka, die Schel-
min. Slov. Pokr. Pot. I. 345.

Figlovati, vz Figl. Než jak jsem poznala
tebe f., hned sem prestávala tebe milovati.
Koll. Zp. II. 215. (I. 105.).

Figule, pl., f. = druh hrušek fíkových.
Val. Brt., Vck. Vz Fíkuvka.

Figuli Andreas. Vz Hrnčířův.

Figura. F-ry Widmanstättenské. Vz Stě.
Zem. 255. — F. grammatické. Vz Dk. Aesth.
278., 281., Vor. St. 49., 50. — F. Ty figuro
(nadávka)! Brt.

Figuralní čísla, Stč. Alg. 45., skulptura,
vyzdobení, SP. II. 21., 22., malba. Us. Pdl.

Figurant. — F. = geometrův pomocník.
NA. V. 96.

Figurečka, y, f., vz Figura.

Fichtelit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 231.

Fijaker = fiakr.

Fijalečka, vz Fiala. Sl. ps.

Fijalka, vz Fiala. — F., sam. u Pardubic.