227

Flárka, y, f., die Obsthändlerin. Na Slov.
Bern.

Flárský, Obsthändler-. Na Slov. Bern.

Flárství, n., der Obsthandel. Na Slov.
Bern.

Flask, u, m. = plesk. Slov. Ssk.

Fläsknúť = plesknouti (dlaní po líci).
Slov. Let. Mtc. sl. VII. 1. 15.

Flasnúť = fläsknúť. Slov. Ssk., Phld. II.

2. 51. Trhla sa, ako čoby ju bol dakdo po
hubě flasol. Ntr. IV. 152.

Flastr. Vz Šfk. 494., 501., Sal. 238., 159.,
Schd. I. 384. F. žaludkový. Mllr. 43. Roz-
bil boty na f., roztrhal šaty na f., opilý na
f. (= zcela, úplně). Us. u Lomn., Vltavo-
týHa atd. Jdr.

Flastrika, y, f. — spojení látek velikými
stehy. U N. Kdyně. Rgl. Vz Flastrkovati.

Flastrový, Pflaster-. Šm.

Flaša, vz Flaška.

Flašár z Dolan. Sdl. Hr. I. 190., V. 292.,
298.

Flaše, vz Flaška.

Flašečka, vz Flaška.

Flašička, vz Flaška.

Flaška, flašečka, fiašička Vz Mkl. Etym.
251. Idě děvucha od Bohumína a syneček
za ňum s flašečkum vína. Sš. P. 424. Vem
ty flašku medu, dítěti koledu. Brt. Ps. 182.
Kouká jako husa do flašky = šilhá. U N.
Brodu. Rsck. — F. — forma k lití kulí.
NA. III. 126. — F. = kladka. - F., y, m.

F. Smil z Pardubic, nejvyšší písař, f 1403.
Vz Ukaz. 42., 97., Pyp. K. II. 538., Tk. III.
3., V. 41., Jg. H. 1. 2. vyd. 553., Tf. H. 1.

3. vd. 21., 22., 44., Šb. Dj. ř. 2. vd. 240.,
Jir. Ruk. I. 194., S. N.

Flašnéř. Bart. 281., Tk. II. 376., 381.

Flašnéřská ulice. Tk. II. 230.. 277.

Flaštička, vz Flaška.

Flatirovati, fr. flatter = lichotiti, schmei-
cheln. Slov. — komu. A tys tomu velmi
ráda, že tobě flatiruje. Koll. Zp. I. 350.

Flatorna (tibiae) a žaltář. BO.

Flatulence, z lat. = nadýmání.

Flauta major a minor (kopula major a
minor), třída (choř) píšťal ve varhanech. Zv.

Flautář, e, m., der Flötenmacher, -Spie-
ler. Loos.

Flautovati, flöten. Loos.

Flaxi-us, e. m. F. Bart., kanovník, 1594.
Vz Jir. Ruk. I. 195., Jg. H. 1. 2. vyd. 553.
— F. Jan, farář, 1618. Vz ib., Jir. Ruk. I.
196.

Flažolé, vz Flageolet.

Flebektasie, e, f., z řec, rozšíření žil
hl. ven. S. N.

Flebit-is, y, f., zánět venosních žil. S. N.

Flebologie, e, f., nauka o venosních ži-
lách. S. N.

Flebotomie, e, f., z řec. = sekání žíly,
pouštění krve. S. N.

Flec, e, f. Mus. 1880. 376. F. uhelná. Krč.

G. 896.

Fleciti, vz Flekati.

Flečeti, el, ení, vz Flekati.

Flegmatik spí v noci, též i ve dne, vždy
je ospanlivý. Glč. II. 294.

Flegmona, y, f. = zánět vaziva podkož-
ního. Vz Slov. zdrav.

Flek = kus. F. lesu. Půh. II. 239. — F.
havířský. — Na fleku = hned. Na f. tam
běž, Olom. Sd. Na-.fleku poď, to udělej. Us.
Vck. Na tom fleku zde.

Flekačka. — F. = pleskáč na pevnění
mlatu. U Loučimě. Psčk. — F., sam. u Písku.

Flekal, a, m., sam. u Ledče.

Flekanec, nce, m. — rána fleknutím způ-
sobená. Č. T. Tkč.

Flekár, a, m. = hejtman na hradě, z něm.
Pfleger. Sdl. Hr. III. 73.

Flekati co komu: pravdu = mluviti.
U Brušp. Mtl. — F. = rychle mluviti. Mtl.

Flekúňať, flekýnat = nadávati, auf-
heissen. Val. Brt. D., Vck.

Fleky, pl., m., Flecken, ves u Dolejšího
Nýrska.

Flekýňať, vz Flekůňať.

Flekýř, e, m. = příštipkář ? Wtr. v Osv.
1885. 898.

Fleoglucin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 566.

Fleoretin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 565.

Fleorhizin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 565.

Fleš, e, flešna, y, f. = šípovitá hradba,
die Flesche. Čsk.

Fleška, y, f., die Carreau-Karte. — F.=
udeření, der Schlag. Dostaneš flešku. U Míst-
ka. Škd. Vz násl.

Fleškovati = tlouci. Cf. Fleška. (Hráči
v karty) si trumfují, někdy i piastěmi pleš-
kují; Svoji kartu o stůl fleškuje. Mor. Šd.

Fleškyn z Auerbachu Mik. 1645. Jir. Ruk.
I. 196.

Flešna, vz Fleš.

Fletista, y, m., der Flötenspieler. Světz.

Fletna. Vz KP. II. 310., 322.-323.,
Flauta, Flouta.

Fletnista, y, f. = fletista. Mour.

Fletnový, Flöten-. F. píšťala. NA. V. 203.

Flexivní = ohýbající, flektirend. F. ja-
zyky. Lpř. Děj. I. 12, Stč. Zem. 847., S. N.
X. 193.

Fliaskať = pleskati. Slov. Ssk.

Flibustýr, a, m., der Flibustier, See-
räuber. Šm. Vz S. N.

Flíček, vz Fleck. — F., čka, m. F. Jiřík.
Blk. Kfsk. 1257.

Flíčky, pl., m. F. pečené s perníkem,
s jablky, se zelím, s uzeným masem. Hnsg.
Vz Flek.

Flíčna, y, f., das Rotzmädel (pohrdlivě).
Šm.

Fliegen. Mit einem Schlag zwei Fliegen
tödten. Cf. Nadáli se, že jedným chrtem
dva zajíce po jednou uhoní. Skl. V. 61.

Flikéř, e, m. Ustanoveno, aby se ve-
tešníci (ševci) budoucně flikéři jmenovali.
Pam. arch. 1870. 582.

Flikpvačka, y, f., das Flicken, die Flik-
kerei. Šd.

Fliksum, fliksum mezi vás. Brt. P. 186.

Flinčiti = lisknouti. Val. Brt. D. 209.

Flinetní, Flinten-. Šm.

Flink. — F. = kus špatného masa. U Rych.
Msk.

Flinkati, vz Fliňkovati.

Flinknouti, vz Flinkati. — F. sebou =
upadnouti, fallen. Flink' sebou, div se ne-
přerazil. Us. Kšť.

381*