Předchozí (227)  Strana:228  Další (229)
228
Fliňkovati koho čím jak: pěstí přes
hlavu, po hlavě. Tč.
Flint, u, m. Vz Frč. G. 128., Šfk. Poč.
298., S. N. Původu german. Vz Mz. v List.
filol. VII. 172.
Flinta. — F. = ři. Us. Olv.
Flintář, e, m., der Büchsenmacher. Bern.
Flintári, flintárka, flintárský, flintár-
ství, flintička, flintový. Bern.
Flintový. F. sklo je sklo draselnatoolov-
naté. Km. Cf. KP. II. 150., S. N. F. oblásky.
Krč. G. 998.
Flišovitý len = který je samý pucek,
který má mnoho neodležených, uzlovitých
vláken. Slez. Šd.
Flitterwochen, něm. Vz Líbáéek, Me-
dový měsíc, Hladič, Milostinky.
Floca = hltavě jísti. U lionova. Rgl.
U Polné. Olv.
Flocek, vz Flok.
Fiogistický, phlogistisch. F. chemie, NA.
V. 435., soustava chemická. SP. II. 238.
Flosfiston, u, m. = palivina. Šfk. 727.,
NA. V. 435.
Flochnú = mrzko alebo dôtklive na
krátce pozre na dakoho. Slov. Zátur. Sršia-
cim flochla pozorom. Phld. V. 73. (VI. 254.).
Flojtna, y, f. = fletna. Pč. 2.
FJok ševcovský. Vz Nýtek. — Floky =
vlněné chlupy, odpadky při válení sukna.
Nvk. Z floku nižádný aby nedělal při tom
cechu obývající (jsoucí). Sedl. Rychn. 88.
Kterýžby kolivěk přivezl flok a jej zde
dělal. Ib. 8.
Flokatý, flockig. Šm.
Flonda, y, f., hájovna u Zbraslavic —
F. = žumpa. U Třebonína. Olv.
Flonk, a, m. = darebák. U N. Kdyně. Rgl.
Flonkovati = darebácký život vésti. U N.
Kdyně. Rgl.
Flora == květena, říše rostlin a květin.
F. kamenouhelná, Stč. Zem. 702., česká f.
hnědouhelná, alluvialní. Krč. G. 909., 1024.
Cf. Schd. I. 247. - F. = jm. feny. Škd.
Florence (florans), fr., jemná tkanina hed-
vábná dykyté podobná. Vz S. N.
Florenec, nce, m. Město F. V., Tk. II.
251., S. N.
z Florentina, vz Bydžovský z F. Marek.
Florentský lak, lacca florentina, Floren-
tinerlack. Nz lk-, S. N.
Floret, u, m. = boura, chmýří, vrchní
pavučinovatá vrstva zámotků bource moru-
šového. Kram. Slov., S. N.
Floretin, u, m., v lučbě, der Phloretin.
Nz., Šfk. Poč. 587.
Floretinový. F. kyseliHa, die Phloretin-
säure. Sl. les.
Floretový. F. hedvábí (z floretu). S. N.
Florhizin, u, m., das Phlorhizin. Sl. les.,
Šfk. Poč. 587.
Florian. Praví sv. Job: Čtyři jezte, pátý
drob; poví sv. F.: Kdo nečeká, je hrubián.
V Bělohr. Bf.
Floridriu, u, m. Čs. lk. II. 76.
Florováti = kvésti, v dobrých poměrech
žíti.
Florýn Bohuslav. Blk. Kfsk. 1035.
Flota, y, f. = rozpuštěné barvivo, die
Farbbrühe. Us. Hvl.
Flousek, ska, m. = floutek. U N. Kdyně.
Rgl.
Flouta = flauta, fletna. BPk.
Floutek. Dch., Jir., Kká. Td. 233., Wtr.
Der Geck.
Fluat, u, m. = sloučenina fluoru s kovy,
flussaures Salz, nyní: fluoran. S. N.
Flucok, cku, m., der Hanfabwurf beim
Spinnen. Slov. Ssk.
Fluchy, pl., m. = okolky. U Něm. Brodu.
Holk.
Fluidum elektrické. Vz KP. IL 196.
Fluktuace, e, f. = vlnění, pohyb. F. oby-
vatelstva. Osv. I. 51. F. cen (kolísání, ne-
stálost'). Kh.
Flundr, u, m. Nepřeje ani flundru = do-
cela nic. U. N. Bydž. Kš.
Flundra, y, f. = žena špinavá; flundry,
pl. = plundry. Brt. D. 209.
Fluor. Vz Šfk. 64., Šfk. Poč. 103., Schd.
I. 297. — F. = bílý tok.
Fluoran, u, m., vz Fluat, S. N.
Fluoranthen, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 570.
Fluoren, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
558.
Fluorescein, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 562.
Fluorescence, e, f., die Fluorescenz. Vz
MS. 166., Mj. 277., NA. V. 238., KP. IL
141., SP. IL 138.
Fluorescenční světlo. PS. II. 139.
Fluorescin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
562.
Fluoreskovati. Fluoreskující tekutina.
Mj. — čím. Roztok ten krvavě červenou
barvou fluoreskuje, fluoresciren. SP. II. 104.
Fluorhydrin, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 220.
Fluorid ammonatý, das Fluorammonium,
arsenový, Fluorarsen, křemičitý, silicium-
fluorid, methylnatý, Fluormethyl, stříbrnatý,
Fluorsilber, ethylnatý, Fluoräthyl, borový,
Fluorbor, vápenatý, Fluorcalcium, drasel-
natý, Fluorkalium. Nz. — Cf. Šfk. 64., 128.,
S. N., Krč. G. 56., Šfk. Poč. 131., 296., 167.,
256., 105., Schd. I. 297.
Fluorit, u, m. = kazivec, der Fluorit,
das Fluorcalcium. Sl. les., Bř. N. 127.
Fluoroboran, u, m., v lučbě, Fluoro-
borat. Nz.
Fluoroid, u, m. = kazotvar, das Fluo-
roid, hexaedrisches Trigonal-Ikositetraeder.
Nz.
Fluorokřeman, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 168., 263.
Fluorokřemičitan, u, m., das Fluor-
silikat. Sl. les.
Fluorokřemík, u, m., v lučbě. Vz S. N.
Fluorování, n. NA. V. 238.
Fluorovati. Fluorující látky. NA. V.
238.
Fluorovodík, u, m., v lučbě, der Fluor-
wasserstoff. Nz. Tf. Šfk. 120., Mj. 40., Šfk.
Poč. 104., Schd. I. 297., KP. IV. 591., S. N.
Fluorovodíkový. F. kyselina, Fluor-
waserstoflsäure. Nz., Čes. lek. III. 251.
Fluosilikat, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
168.
Předchozí (227)  Strana:228  Další (229)