Předchozí (227)  Strana:228  Dalí (229) |
|
|||
228
|
|||
|
|||
Fliňkovati koho čím jak: pěstí přes
hlavu, po hlavě. Tč.
Flint, u, m. Vz Frč. G. 128., fk. Poč.
298., S. N. Původu german. Vz Mz. v List. filol. VII. 172. Flinta. F. = ři. Us. Olv.
Flintář, e, m., der Büchsenmacher. Bern.
Flintári, flintárka, flintárský, flintár-
ství, flintička, flintový. Bern. Flintový. F. sklo je sklo draselnatoolov-
naté. Km. Cf. KP. II. 150., S. N. F. oblásky. Krč. G. 998. Fliovitý len = který je samý pucek,
který má mnoho neodleených, uzlovitých vláken. Slez. d. Flitterwochen, něm. Vz Líbáéek, Me-
dový měsíc, Hladič, Milostinky. Floca = hltavě jísti. U lionova. Rgl.
U Polné. Olv. Flocek, vz Flok.
Fiogistický, phlogistisch. F. chemie, NA.
V. 435., soustava chemická. SP. II. 238. Flosfiston, u, m. = palivina. fk. 727.,
NA. V. 435. Flochnú = mrzko alebo dôtklive na
krátce pozre na dakoho. Slov. Zátur. Sria- cim flochla pozorom. Phld. V. 73. (VI. 254.). Flojtna, y, f. = fletna. Pč. 2.
FJok evcovský. Vz Nýtek. Floky =
vlněné chlupy, odpadky při válení sukna. Nvk. Z floku niádný aby nedělal při tom cechu obývající (jsoucí). Sedl. Rychn. 88. Kterýby kolivěk přivezl flok a jej zde dělal. Ib. 8. Flokatý, flockig. m.
Flonda, y, f., hájovna u Zbraslavic
F. = umpa. U Třebonína. Olv. Flonk, a, m. = darebák. U N. Kdyně. Rgl.
Flonkovati = darebácký ivot vésti. U N.
Kdyně. Rgl. Flora == květena, říe rostlin a květin.
F. kamenouhelná, Stč. Zem. 702., česká f. hnědouhelná, alluvialní. Krč. G. 909., 1024. Cf. Schd. I. 247. - F. = jm. feny. kd. Florence (florans), fr., jemná tkanina hed-
vábná dykyté podobná. Vz S. N. Florenec, nce, m. Město F. V., Tk. II.
251., S. N. z Florentina, vz Bydovský z F. Marek.
Florentský lak, lacca florentina, Floren-
tinerlack. Nz lk-, S. N. Floret, u, m. = boura, chmýří, vrchní
pavučinovatá vrstva zámotků bource moru- ového. Kram. Slov., S. N. Floretin, u, m., v lučbě, der Phloretin.
Nz., fk. Poč. 587. Floretinový. F. kyseliHa, die Phloretin-
säure. Sl. les. Floretový. F. hedvábí (z floretu). S. N.
Florhizin, u, m., das Phlorhizin. Sl. les.,
fk. Poč. 587. Florian. Praví sv. Job: Čtyři jezte, pátý
drob; poví sv. F.: Kdo nečeká, je hrubián. V Bělohr. Bf. Floridriu, u, m. Čs. lk. II. 76. Florováti = kvésti, v dobrých poměrech íti. Florýn Bohuslav. Blk. Kfsk. 1035. Flota, y, f. = rozputěné barvivo, die Farbbrühe. Us. Hvl. |
Flousek, ska, m. = floutek. U N. Kdyně.
Rgl. Flouta = flauta, fletna. BPk.
Floutek. Dch., Jir., Kká. Td. 233., Wtr.
Der Geck. Fluat, u, m. = sloučenina fluoru s kovy,
flussaures Salz, nyní: fluoran. S. N. Flucok, cku, m., der Hanfabwurf beim
Spinnen. Slov. Ssk. Fluchy, pl., m. = okolky. U Něm. Brodu.
Holk. Fluidum elektrické. Vz KP. IL 196.
Fluktuace, e, f. = vlnění, pohyb. F. oby-
vatelstva. Osv. I. 51. F. cen (kolísání, ne- stálost'). Kh. Flundr, u, m. Nepřeje ani flundru = do-
cela nic. U. N. Byd. K. Flundra, y, f. = ena pinavá; flundry,
pl. = plundry. Brt. D. 209. Fluor. Vz fk. 64., fk. Poč. 103., Schd.
I. 297. F. = bílý tok. Fluoran, u, m., vz Fluat, S. N.
Fluoranthen, u, m., v lučbě. Vz fk.
Poč. 570. Fluoren, u, m., v lučbě. Vz fk. Poč.
558. Fluorescein, u, m., v lučbě. Vz fk.
Poč. 562. Fluorescence, e, f., die Fluorescenz. Vz
MS. 166., Mj. 277., NA. V. 238., KP. IL 141., SP. IL 138. Fluorescenční světlo. PS. II. 139.
Fluorescin, u, m., v lučbě. Vz fk. Poč.
562. Fluoreskovati. Fluoreskující tekutina.
Mj. čím. Roztok ten krvavě červenou barvou fluoreskuje, fluoresciren. SP. II. 104. Fluorhydrin, u, m., v lučbě. Vz fk.
Poč. 220. Fluorid ammonatý, das Fluorammonium,
arsenový, Fluorarsen, křemičitý, silicium- fluorid, methylnatý, Fluormethyl, stříbrnatý, Fluorsilber, ethylnatý, Fluoräthyl, borový, Fluorbor, vápenatý, Fluorcalcium, drasel- natý, Fluorkalium. Nz. Cf. fk. 64., 128., S. N., Krč. G. 56., fk. Poč. 131., 296., 167., 256., 105., Schd. I. 297. Fluorit, u, m. = kazivec, der Fluorit,
das Fluorcalcium. Sl. les., Bř. N. 127. Fluoroboran, u, m., v lučbě, Fluoro-
borat. Nz. Fluoroid, u, m. = kazotvar, das Fluo-
roid, hexaedrisches Trigonal-Ikositetraeder. Nz. Fluorokřeman, u, m., v lučbě. Vz fk.
Poč. 168., 263. Fluorokřemičitan, u, m., das Fluor-
silikat. Sl. les. Fluorokřemík, u, m., v lučbě. Vz S. N.
Fluorování, n. NA. V. 238.
Fluorovati. Fluorující látky. NA. V.
238. Fluorovodík, u, m., v lučbě, der Fluor-
wasserstoff. Nz. Tf. fk. 120., Mj. 40., fk. Poč. 104., Schd. I. 297., KP. IV. 591., S. N. Fluorovodíkový. F. kyselina, Fluor-
waserstoflsäure. Nz., Čes. lek. III. 251. Fluosilikat, u, m., v lučbě. Vz fk. Poč.
168. |
||
|
|||
Předchozí (227)  Strana:228  Dalí (229) |