229

Fluotantalan, u, m, v lučbě. Vz Sfk.
Poč. 320.

Flus. (Souchotinář) háže flusy. Mor. Vck.
— F., vz KP. IV. 394., S. N.

Flusal, u, m. = výplivek. U Něm. Brodu.
Olv.

Flusanec, nce, m. = flusal.

Flusárna. S. N. — F., mlýn u Příbramě, j

Flusk, u, m. Slov. Zodvihol kameň a po
rybě ho v hlbeň metnul; f. vody povyliet-
nul. Wasserschwall. Phld. V. 70.

Flusovitý = flusovatý. F. prirodění je
lenivé, mnoho sprosté, ospanlivé. Glč. II.
294.

Flutek == měděný peníz. Pal. D. III. 1.
480.

Flutka, y, m. Ty, flutko, šelmo! Wtr.

Flyš, e, m., třetihorní útvar. Vz Krč. G.
819.

Flyzaenium, u, m., z řec. = veliká ne-
štovice kulatá s tmavým strupem. S. N.

Fňákati = vřeštěti, greinen. Dítě fňáká.
Mor. Šd.

Fnek, a, m.? Vem to f.! U Domažl. Rgl.

Fnučák, a, m. = fňukal Č. T. Tkč.

Fňučeti, el, ení = fňukati.

Fňučidlo, a, n. = fňukal Č. T. Tkč.

Fňučil, a, m. = fňukal. Č. T. Tkč.

Fňučka, y, f. a m. = kdo pořád fňuká,
naříká, der Raunzer, die Raunzerin. Mor.
Šd., Škd.

Fňuk, a, m. = dítě ufňukané, brečivé.
Mor. Brt. D. 210.

Fňukač, e, m. = fňukal. Us. Šd.

Fňukala, y, m. = fňukal. Us. Šd., Brt. D.

Fňukalena, y, f. = fňučka. Jdi mi, f-no
ofňukaná. Mor. Šd.

Fňukavě. Dosti nevážně a f. před soudem
se chová. Wtr.

Fňutr, a, m. = kanec, valach, volek o jed-
nom varleti (špatně vyřezaný), Eber, Hengst,
Ochs mit einem Hodenei. Val. Brt., Vck.

Focna, y, f. = huba, tlama. U N. Kdyně.
Rgl.

Fodmek, a, m., jm. psa připalistého. Kopan,
mor. Brt.

Fodra, y, f. = lem, der Garnier. Slov.
Ssk.

Fodravý = lemovaný. Vz Fodra. F. ko-
šile. Sb. sl. ps. II. 1. 80.

Foebellus, čes. bratr. Jg. H. 1. 2. vd.
554.

Foediš, e, m. F. Ant., 1763., jesuita. Vz
Jg. H. 1. 2. vd. 554.

Foekalie, pl., f. = výkaly. Zpr. arch.

Fölk Jan, kupec, 1577. Jg. H. 1. 2. vyd.
554.

Foenicit, u, m., nerost. Bř. N. 195.

Foenix = souhvězdí. Stč. Zem. 25.

Foetus, lat. = plod. Vz S. N.

Fofr = prkenný větrník ku chlazení piva
na štoku, der Fächer. Suk.

Fofrovátko, a, n. = vejíř. Ziak.

Fogoš, e, m. = tlustá hůl, v níz je za-
strčen kord. Nosívali ji zvl. fortáši. Val.
Vck., Bka., Brt. D. 21.

Foch. V čas potřeby umějí se dávati
dobrá slova pod fochem. Wtr.

Fojt. Kld. I. 44., S. N. Valaši byli lidem
volným, sami volili si představené, fojty n.

vajdy zvané. Pokr. Pot. II. 257. My f. a
konšelé z Veletín. NB. Tč. 91. (228.) Václav,
f. olomúcký. Půh. II. 439. Stal se mi kvalt,
pane fojte. Dh. 96. — F. = kycka, kytajka.
Slov. Gömer. Dbš. — F., os. jm. Vck.

Fojtaš, e, m. Přišly ke mně přesmutné
noviny, že mého milého f-ši zabili. Sš. P.
321. Čf. Fortáš.

Fojtický mlýn u Strážnice na Mor.

Fojtík, a, m. = obecný sluha. Brt.

Fojtovství, n. = fojtství, úřad fojtský,
das Richteramt. Za mého f. NB. Tč. 286. —
Půh. I. 252. — F. - statek fojtský, die Erb-
richterei. Z. d. opav.

Fojtový, Stadtvogt-, Dorfrichter-. V rej-
střích f-vých. NB. Tč. 65.

Fojtství, n. = fojtovství. Slibovali mně,
že do f. (si mě vezmeš), a včil musím do
hoferství. Brt. Ps. 83., Sš. P. 258. Jemu
mlýny vrátil a f. Půh. II. 537.

Fojtův, ova, ovo, dem Vogt gehörig. F.
syn. -NB. Tč. 72. U našeho mynařa je tam
děvče jak zařa, chodívá tam fojtov syn, je
mu jméno Vichtoryn. Sš. P. 370. Běží voda
Lindava kole dvora fojtova. Sš. P. 421.

Fojtula, y, f. = žena fojtova. Mor. Brt. D.

Fok, u, m., u tkadlce: prostup; polovice
osnovy jde vzhůru (Oberfach, Obergelese,
Obersprung), polovice dolů (Unterfach, Unter-
gelese, Untersprung). Hk.

Fokála, y, í. Křivá f. kuželové plochy
druhého stupně. Vz Vnč. 111. a násl.

Fokální křivky = excentrické křivky.
S. N. X. 245. F. kuželosečky. Vnč. 110.

Fok-as, u, na. = ohnisko. Schd. I. 114.

Fokoš = hůl se sekérkou. Vz Valaška.
Slov. Němc. VII. 73., Hdk. C. 377. Na Val.
Vck.

Folge. Přiházieť sě zlé z túlání takových.
Št. A z té lenosti dá se člověk na marné
věci. Ib.

Folie cínová, olověná. Vz Šfk. Poč. 310.,
Schd. I. 349., 350., KP. IV. 179., 189.

Folimanka, y, f., sam. u Nuslí.

Foliovati = v účetní knize obě protější
strany (levou a pravou) stejnými číslicemi
poznamenati, íoliiren. Kh.

Foliový, Blatt-.

Fölk Jan (Hansfolk). 1577. Jir. Ruk. I.
196.

Folknáře, Falkendorf, ves u Těšína.

Folkovati. Vz Mkl. Etym. 16. Ktož starší
bude míti ve dskách, tomu to zboží má f.
Půh. II. 2.

Foloryt, u, m. F. Purkyňův. Vz KP. II.
160.

Folvark, u, m., z něm. Vorwerk, poplužní
dvůr. Z. d. opav.

Folvárka, y, f., der Feldschoppen, wo
man Heu u. Getreide aufbewahrt; Feld-,
Berghütte (polvárka). Slov. Bern.

Foment-um, a, n. = teplý obkladek. Vz
S. N.

Fonautograf, u, m. Vz Mj. 218

Fond zemské káznice, záložní, Reserve-
fond, Šp., kulturní či zalesňovací, plavební,
Navigations-, pro výslužné, Pensions-, pro
lesní stavby, Forstbau-, zemědělský, Landes-
kulturfond. Sl. les. Cf. S. N.