230

Fonetický. F. proměna týká se jen zvuku
hlásek. Vz Bž. 15., 56. — Gb. Hl. 131.

Fonetika, y, f., z ŕec, hlásková fysiologie.
Kvř. 15. F. = pravé a lahodné užívání hlasu,
též učení o věci té. S. N.

Fonický střed ozvěny. Vz KP. II. 277.

z Fönixfeldu, vz Ennius Šim.

Fonolith, u, m. = znělec, der Klingstein,
nerost. Vz Bř. N. 243., KP. III. 13., Sl. les.,
Krč. G. 149., 150., 329., 977.

Fontaneila, y, f., z lat. = měkké a po-
hyblivé místo na lebce novorozence; vřed
nměle udělaný a udržovaný. Vz S. N.

For, u, m. = zboží zlaté a p. z větší části
špatné, se špatnými přídavky. Vz Forový.
Us. v Praze.

Fordiš Ant., jesuita z 18. stol. Jir. Ruk.

I. 196.

Forgašiť sa = strojiti se. Val. Brt. D.
210.

Forgo, a, n. = chochol, Federbusch; der
Bausch. Slov. Ssk.

Forka, y, f., mlýn u Vodňan.

Forma = podoba. F. = vnější způsobu či
podoba oproti podstatě či hmotě (materii).
Kom. L. Architektonická f. mostu, NA. IV.
230., krystallická. Rm. 70. Formy papírové.
KP. I. 277. F. slova plná, zkrácená. Jir.
Anth. I. 3. vd. XLVIII. — F. = způsob atd.
F. státní n. vládni. Us. Pdl. Pěkné formy
společenské. Osv. I. 158. F. písně. Zv. Př. kn.

II. 27. F. hospodaření. Šp. Forma (uměle-
ckého výtvoru) plná, měkká, Šmb. S. I. 462.
F. síly, mnohosti, četnosti, velikosti. Dk.
Aesth. 36., 37. F. ve scholastické filosofii:
přistoupilá, informující. Lenz. Arthr. 107.,
108. F. nedělitelná (subsistens), utvařující
(informans), f. poznatku, f. podstatná (sub-
stantialis, essentialis), případná (accidentalis),
úvisná (inhaerens), o sobě jsoucí (subsistens).
Hlv. Poostali pod novou formou. Čr. F.
(básně) umělecká; f. vypravování. Mus. 1880.
152., 272. — F. = tvořítko, kadlub atd. F.
kandisová, die Kandispotte, lompová, Lom-
pen-; lak, barva, fermež na formy, mytí
torem, f. na homole, na obruby, obložky,
obkladky. Sp. F. melissová, na pečivo, ho-
molová, cukerní, rafinadová (v cukrovarech).
Wld. F. v ohništi zkujnovacim. Pec o jedné,
o dvou a více formách. NA. IV. 164., 163.
F. zavřená. KP. I. 339. — Cf. KP. IV. 85. —
F. = bílé vyšívání. Vz Formička. Na jiho-
vých. Mor. Brt. Vz Osv. 1884. 54.

Formace = útvar. Sl. les., Stč. Zem.
680. — F. Dal všecky faráře svolati, aby
své formaci (listy svého na kněžství ordino-
vání) okázali. Mus. 1880. 236.

Formační, Formations-. F. čára v ležení
vojenském. NA. III. 86.

Formák, u, m., der Formstein. Slov. Loos.

Formaldehit, u, m. Vz Šfk. Poč. 429.

Formalní nedostatky (v jazycích, vz Šrc.
366.), Formgebrechen, J. tr., dokonalosť
(spisu), KB. IV., stránka spisu, Mus. 1880.
474., dogmata, MH. 2., důvod víry, Hlv. 23.,
city. Dk. P. 122.

Formalnosť, i, f., die Formalität. Šm.

Formamid, u, m., v lučbé. Vz Šfk. Poč.
431.

Forman. Kam jedeš, f-ne? Do Nykyš-
burku, můj milý pane. Sš. P. 726. — F.,
sam. u Kardaš. Řečice. — F. Bartol. Albr.
(Auriga), knihtisk. 1600. Jir. Ruk. I. 196. —
F. Pavel. Blk. Kfsk. 1054.

Formánek, Nka, m. = forman. Šla ona
tam, šla tú cestú, kde nejvíce f-kové jedú.
Sš. P. 6. — F., nku, m. = železný hák na
konci oje, der Vormantel. Vz Forman. Vik,
Hrt., Pdl. — F. = v horn. místo na huntu,
na něž kahance staví. U Remíčova. Zhlk. —
F., nka, m. F. Jan Čechomil (Činoveský),
učitel, nar. 1809. Vz S. N., Jg. H. 1. 2. vd.
554., Šb. Dj. ř. 2. vd. 240. O jiných F. vz
Blk. Kfsk. 967., 1164.

Formaniti. Nejednostejnými koňmi špatně
budeš f. Reš.

Formanka, y, f., das Fuhrwerk. F-ku
platiti. U Olom. Sd. Letos nejde f. ani trochu
(koně málo vydělají). V Kunv. Msk. — F. =
cesta. F. daleká. Slov. Rb.

Formánková, é, f., os. jm. Vz Blk. Kfsk.
1045., 1121.

Formanský. F. hospoda, Nrd., hra (v karty,
cvik). Us. Rjšk.

Formanství, n. = vozotajství. Bern.

Formář, e, m., der Formmacher. Šm. Vz
Forméř.

Format archový, das Folioformat. Nz.
Kniha archového f-tu, ein Band in Folio. Nz.

Forméřský, Formschneider-. F. nástroje.
NA. III. 124.

Formička, y, f. = vzor mor. vyšívání ku
př. na růžu. Křivá f. slúpková (ozdobný
vzorec prolamovaný na mor. vyšívání). Vz
Buchtička, Cesta, Hruška, Hvězda, Jetelinka,
Očko, Panna, Rozmarinka. Cf. Forma.

Formikace, e, f., z lat. = zdřevenění údů,
jako by mravenci po těle lezli. S. N.

Formírna, y, f. = místnost ve slévárně,
kde se formy dělají. NA. III. 122.

Formka, vz Forma.

Formodatný. F. pud, mohutnosť, form-
gebend. Dk. Aesth. 332., 554.

Formovací hmota či massa. NA. III. 124.

Formování, n., das Formen. F. kovu
v minci. Kaizl 151. F. v hlíně, Lehm-,
v hmotě, Massen-. NA. III. 122. F. porcu-
lánu, cihel. Vz KP. IV. 334., 364. Přísloví
směřují k f. v nás rozumnosti a opatrnosti
při věcech života a obcování se dotýka-
jících. Km.

Formovati = život k ctnostem. Kom. L.

Formový. F. zeď, kameny, klenutí, NA.
IV. 163., 165., aesthetika. Dk.

Formule přísežná, Mus. 1880. 411., účetní,
Rechnungs-. Sl. les., F. zpovědi. Vz Sbn. 388.
— F. v lučbě, vz Šfk. 11., 715., združené.
Nevole — Rm. I. 14. F. aequivalentní, ato-
mistické, empirické, grafické, chemické, ra-
tionalní, strukturní. Vz Šfk. Poč. 604., Schd.
I. 270.

Formulování, n., die Formulirung. F.
problemu. Mus. 1880. 181.

Formulovaný; -án. a, o, formulirt. F.
návRh, zákon. Us. Pdl.

Formyl, u, m., v lučbě, Formyl. Nz., Šfk.
Poč. 429., S. N.

Formylový, Fonnyl-. F. chlorid, Formyl-
chlorid, iodid, Formyliodid, kyselina, -säure.