231

Fornet Jos., 1732.—1809., kazatel. Vz Jg.
H. 1. 2. vd, 554., Jir. Ruk. I. 197. — F. Jan.
179l. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 554. Jir. Ruk. I. 196.

Fornhoby, pl., z něm. fahrende Habe.
1574. J. d. krn.

Foronomie, e, f. = hyboměrství. Vz SP.
II. 58.

Forot, u, m. = forota. F. je pán. Us.
BPk.

Forota, y, f. = zásoba, hojnosť vůbec,
z něm. Vorrath. Máme toho f-tu. Na Zlinsku.
Brt. V tom domě je všeho f. Us. Zdr. Letos
mám zboží (obilí) do f-ty = do Boha, dosť.
Laš. Tč. Kde není f., je bída a psota. Mor.
Tč. Vz Forot. — F., sam. u Skalice.

Forotiti, Vorrath machen. Laš. Tč.

Forotní, Vorraths-. F. seno. — F, ího,
m. = kdo dělá hospodářská náčiní do zásoby.
Us. ve Schwarzenberských dvorech. Jdr.

Forování, n. F-ním živnosť vede. Wtr.

Forovnictví, n. = povoznictví, das Fahr-
werk.

Forový. F. zboží =for. Us. v Praze.

Forsirovati, z něm. forcieren a to z fr.
forcer. Us. Tě.

Forst Krist., 1742., farář. Vz Jg. H. 1. 2.
vd. 554.

Forsterit, u, m., nerost. Vz Bř. N 171.

Foršňa = fošna. Laš. Tč.

Foršt Krist. Jan, farář 1750. Jir. Ruk.
I. 197.

Foršta, forštna, y, f., dickes Brett zum
Fussboden. Cf. Foršna. Slov. Bern.

Forštovati = táflovati, tabulare, spünden,
täfeln. F. podlahu. Slov. Bern.

Fortáš, e, m. Jedou f-ši od Vídně, vezou
Janoška v košině. Sš. P. 569. Cf. Fojtaš. —
F. = psí jm. Mor. Brt.

Fortel. Hubatá Zuzana se směje, je plna
jak liška f-le. Kol. ván. Všelijaké sú fortyle
ve světě u lidí, ten však najvíc fortyluje,
který sa ve zlém vidí. Glč. II. 330.

Fortelnosť. A já se vodměním, také ho
vošidím za jeho f. Sš. P. 385.

Fortelný. Lstiví a f-ní lidé. Dh. 75. Byla
jsem, milý, v kostele, modlila jsem se za
tebe, za tvoje srdce f-né; S Bohem buď,
má milá Nanynko fortelná, nespatříš mě
tady víc. Sš. P. 251., 784.

Fortifikační, Fortifikations-. F. pozemky.
Us. Pdl.

Fortius Jan (Chyba), prof., 1517.— 1590.
Vz Jg. H. 1. 2. vd. 554., Jir. Ruk. I. 197.

Fortna. Prolámány zdi a naděláno forten
z obojí strany. Kom. L. 88. — F., městské
části v Novém Strašecí, v Jičíně, v Praze
a j. Cf. Tk. II. 534.

Fortnář, vz Fortna.

Fortník, a, m. = fortnář. Hlk. S. I. 63.,
Čch. Petrkl. 7.

Fořtovati les = prořezávati, prosekávati,
aby měly stromy dosti místa.

Fortunatus Sam. 1636. Jg. H. 1. 2. vd.
554., Jir. Ruk. I. 197. — O F-vi kronika
1509. Jir. Ruk. I. 197., Pyp. K. II. 308.

Fortušek = fěrtuch. Brt. P. 153. Urval
Marijance f. červený (panenství). Sš. P. 381.

Forum. Vz KP. 124., 221., Vlšk. 493.,
Listy filol. II. 1., S. N.

Forundhab, forunhab? ona pobrala jeho
nadbyt, koně, odění i jiný forunhav, ježto
k její věnu neslušelo; Že po mého otce
smrti pobral muoj forundhab, klenoty, peníze
šatství, koně a jiný nadbyt. Půh. II. 374.,
405., 411.

Forymný = foremný. Laš. Tč.

Fosfam, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 185.

Fosfat, u, m. = kostan, das Phosphat. Nz.
lk., Krč. G. 16. Vz Fosforečnan. F. kyselý,
normalní, střední. Vz Šfk. Poč. 182.

Fosfid, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 124.

Fosfin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 175.

Fosfit, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 465.

Fosfomolybdaenan. Vz Šfk. Poč. 328.

Fosfoni-um, a, n. Vz Šfk. Poč. 177.
Fosfor, der Phosphor. F. bílý. Šp. — Cf.
Sfk. 52., MS. 321. F. bílý, boloňský, černý,
červený, Hombergův. Vz Šfk. Poč. 171.,
172., 174., 255., Schd. I. 298., KP. IV. 384.,
643., 652., S. N.

Fosforan, u, m., v lučbé, phosphoriges
Salz. Nz. Vz Šfk. 96., Šfk. Poč. 181.

Fosforečnan. Cf. Šfk. 96. F. = kostan,
das Phosphat. Nz. lk., Sl. les. F. hlinitý,
phosphorsaure Thonerde, hořečnatý, phos-
phorsaure Magnesia, Šp., dvojhořečnatoammo-
natý, phosphorsaures Ammonium-Magnesium,
Šfk. 199., sodnatoammonatý, phosphorsaures
Natrium - Ammonium, olovnatý, phosphor-
saures Bleioxyd, železitý, ph. Eisenoxyd.
Sl. les. Cf. Šfk. Poč. 253., 266., 347. F.
sodnatý, aethylnatý, vápenatý, mědnatý,
železnatý, lithnatý. Vz Šfk. Poč. 232., 242.,
259., 276., 347., 442., 182., Schd. I. 336.,
333., KP. IV. 646.

Fosforečnatý kysličník (P₂O), das Phos-
phoroxyd. Nz.

Fosforečný, Phosphor-. F. kyselina, die
Phosphorsäure (kostičná: bezvodná, sklovitá,
verglast, jednobasická či jednosytná, ein-
basisch, dvoj-, trojbasická či -sytná, zwei-,
dreibasisch), Šp., Šl. les., Mj. 38., Nz., an-
hydrat, Phosphorsäureanhydrat, Sl. les., oxy-
chlorid, Phosphoroxychlorid, Sl. les., perle,
Bř. N. 92., shnilina. KP. IV. 657.

Fosforescence, e, f. = světélkování, die
Phophorescenz. Vz NA. V. 239., MS. 167.,
S. N.

Fosforid, u, m. = kostičník, das Phos-
phormetall. F. vápenatý, das Phosphorkal-
ciura. Nz.

Fosforit, u, m. == nerost. Bř. N. 107.,
129., 241., S. N., Šfk. Poč. 260.

Fosfornatan, unterphosphorigsaures Salz,
Hypophosphit. Km., SI. les. Vz Šfk. 96.,
Poč. 180. F. vápenatý, sodnatý. Čs. lk. I.
212.

Fosfornatý. F. kyselina, unterphospho-
rige Säure. Sl. les., Mj. 38.

Fosforovina, y, f. Vz KP. IV. 661.

Fosforovodík, u, m., der Pbosphor-
wasseRstoff; PH₃. F. kapalný, pevný, plynný,
gasförmig. Sl. les. Vz Mj. 38., Šfk. 115.,
116., Bř. N. 107., Šfk. Poč. 175., Schd. I.
299., KP. IV. 645.

Fosforový. F. kyselina: PO₃, vz Mj. 38.,
játRa, die Phosphorleber, úmrť kosti, die
Phosphornekrose, Nz. lk., chlorid, das Phos-
phorchlorür. Sl. les.