232

Fosforyltriamid, u, m., v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 185.

Fosgen, u, m., v lučbě. Vz Sfk. Poč. 152.,
406.

Fosgenit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 317.

Fossilní = předpotopní. F. rostliny, zví-
řata, zbytky. Stč. Zem. 735.

Fošna náražná (u vrat stavidla). NA. IV.
255.

Fošnový most obloukový (oblouk), jehla,
sloupek, latě. NA. IV. 219., 231., 237.

Fotocinkografie, e, f. Vz KP. IV. 543

Fotofobíe, e, f., z řec. = světloplachosť,
štítivosť před světlem. S. N.

Fotogalvanografie, e, f. Vz KP. IV. 537.

Fotogen, u, m., řec. = čirá, lehká teku-
tina skládající se toliko z uhlíku a vodíku,
das Photogen. Cf. Šfk. 512., Schd. I. 425.,
Kram. Slov., S. N.

Fotogenový, Photogen-. F. svíčky.

Fotograf, vz Fotografie.

Fotograficky, photographisch. P. něco
zobraziti. Mus. 1880. 386.

Fotografický, photographisch. F. papír,
SP. II 152., dílna, atelier, snímek, podobizna,
Us. Pdl., umění. Vz Šfk. Poč. 285.

Fotografie. F. pro Stereoskop, vz KP.
II. 165. — Schd. I. 365., KP. IV. 512. F.
barevné, čarovné, kollodiové, uranové. Vz
ib. 543., 530., 521. Cf. S. N., Šfk. 351.

Fotochemický, photochemisch. F. účinky
světla, indukce. ZČ., PS. II. 110.

Fotolithografie, e, f. Vz KP. I. 401.,
Prm. III. č. 21., KP. IV. 542.

Fotologie, e, f., řec. = nauka o světle.
S. N. X. 195.

Fotometr, u, m. = světloměr. F. Rum-
fordův n. stínový, Ritschierův, Bunsenův,
Zengrův, differencialní, Wolfův, Weberův,
Wheatstonův, Zöllnerův stupníkový, Sie-
mensův selenový. Vz ZČ. III. 10., 12., 19.,
20., 22., KP. IL 124., S. N.

Fotometrický = světloměmý, photome-
trisch. F. měřeni. ZČ. III. 21., Stč. Zem. 36.

Fotometrie, e, f., die LichtmessuDg. Vz
ZČ. III. 9., KP. IL 123.

Fotosfaera, y, f., die Lichtsphäre. F. ==
světelná vrstva či obor ohňoplodý u slunce.
Stč. Zem. 187., 195., Schd. I. 222., S. N.

Fotosfaerický, photosphärisch. F. vrstva
u slunce. Stč. Zem. 196.

Fototyp, u, m. = rytina fotograficky zho-
tovená. Š. N.

Fototypie, e, f., řec. = umění fotografické
obrazy leptati, tak že lze je tiskem roz-
množiti, die Phototypie. S. N. X. 195., KP.
I. 377., KP. IV. 539.

Fototypování, n., vz S. N. XI. 415.

Fotozinkografie, e, f. = chemigrafie. Vz
Prm. III. c. 21. F. = kopie mědirytin, map,
rukopisů atd. bezprostředně na desku zin-
kovou přenésti a tak fotograficky rozmnožiti.
S. N. X. 195.

Foucmouk, u, m. = bramborová kaše.
F. perníkem posypaný. Sá. Kř. u pot. 30.

Fouček, čka, m. F. Václ. Vz Blk. Kfsk.
1263., 1275.

Fouk, u, m., das Gebläse. Šm.

Foukací (dechový), Blas-. F. nástroj hu-
dební. Mj., Mus. 1880. 299.

Foukanec, nce, m., vz Podkladek.

Foukání, n., das Blasen. F. skla. Vz KP.
IV. 570.

Foukaný, geblasen. F. sklo. Sl. les.

Foukati. Mkl. Etym. 58., Šrc. 122.—123.
— abs. Ventil parní fouká (propouští páru).
Us. Pdl. O záklopkách říká se, že foukají,
nedrží-li dobře silnou páru, propouštéjí-li ji.
Hrm. 36. V Boha doufej a sám foukej. Lpř.
F. == rychle běžeti. U mor. Ostrav. Mtl. —
kam. Nedal si do kaše f., ins Handwerk
reden. Dch. Kdo pre věc najmenší fúká na
každého, pod sluncem nenajde prátela žád-
ného; Kdo fúkne na hněvlivého, hned ho
hněv zapálí. Glč. I. 129., II. 205. — odkud.
Fókni, větře, z Dunaje, shoď jablečko lebo
dvě. Sš. P. 767. (434). — jak: vší silou, ze
vší síly. Us. — kudy. Fúká větr po dolině.
Sš. P. 436. - Cf. Fuknouti.

Fouknar, vz Fauknar.

Foulard (fulár), u, m., fr., látka lehká
pův. hedvábná na šaty. Vz Kram. Slov.

Fouňa = člověk pyšný a hrubý, hrdý
hulvát, aufgeblasener Flegel.

Fouňovství, n., aufgeblasene Flegelhaf-
tigkeit. Dk., PS. II. 179.

Founovský, aufgeblasen und flegelhaft.
F. chování.

Fous. Ide Maďar vedla něho, vytierá si
fúzy; Bars ti tam Francouzi prerieďá tvé
fúzy, predca ti je lepšie než doma byť v núzi.
Koll. Zp. I. 29., 361. Je to na f. (na vlas,
akkorat). Us. Slm.

Fousa, pl., n. = fousy. Jak živa jsem
neviděla, by kramářka fousa měla. Sš. P.
104. Má fousa, rostou mu f. Mor. Šd.

Fousáč, e, m. = divizna. Mllr. 110.

Fousačka, y, f. == polévka chytající se
na fousech. U Jižné. Vrů.

Fousal, a, m. = fousáč.

Fousatka, andropogon schoenanthus, das
Kameelheu. Mllr. 13.

Fousatodřípnatý, barbatofidus, rostl. Šm.

Fousatoperý, barbatopennatus, rostl. Šm.

Fousek = koniklec černý, anemone pra-
tensis, die Oster-, Windblume. Mllr. 13. —
F., sam. u. Ml. Vožice.

Fouska, y, f. = fousatá, ostnatá pšenice,
der Rauhweizen. Us. Jir., Rgl. — F., pl.
n. = fousa. Má pěkná f. Mor. Šd.

Fousoholič, e, m., der Bartscherer. Šm,

Foustka Vilém, naroz. 1836., úředník a
spisov. Šb. Dj. ř. 2. vd. 240.

Fouti, fujati — foukati. U Mor. Ostravy.
Vrch.

Foyait, u, m., nerost. Vz Krč. G. 238.

Foyer (foajé), n. (dle Pole), fr. = ohniště,
ohnisko; zahřevárna. V Národním divadle
v Praze (a i jinde, hl. ve Francii) veliko-
lepá síň určená k odpočinku a k zábavě
přede hrou a mezi akty.

Foyt Jiří. Blk. Kfsk. 1018., 1023.

Foyta Ant., 1786., farář. Jg. H. 1. 2. vd.
554., Jir. I. Ruk. 197.

Fr. = frank, kupec. Kb..

Fracle, pl, f. = francouze (nemoc). Vz
Francúhy. Slov. Bern,

Fráče, e, n. = frak. Na sobě měl černé
f. Kos.



	232

	Fosforyltriamid, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 185. Fosgen, u, m., v lučbě. Vz Sfk. Poč. 152., 406. Fosgenit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 317. Fossilní = předpotopní. F. rostliny, zví- řata, zbytky. Stč. Zem. 735. Fošna náražná (u vrat stavidla). NA. IV. 255. Fošnový most obloukový (oblouk), jehla, sloupek, latě. NA. IV. 219., 231., 237. Fotocinkografie, e, f. Vz KP. IV. 543 Fotofobíe, e, f., z řec. = světloplachosť, štítivosť před světlem. S. N. Fotogalvanografie, e, f. Vz KP. IV. 537. Fotogen, u, m., řec. = čirá, lehká teku- tina skládající se toliko z uhlíku a vodíku, das Photogen. Cf. Šfk. 512., Schd. I. 425., Kram. Slov., S. N. Fotogenový, Photogen-. F. svíčky. Fotograf, vz Fotografie. Fotograficky, photographisch. P. něco zobraziti. Mus. 1880. 386. Fotografický, photographisch. F. papír, SP. II 152., dílna, atelier, snímek, podobizna, Us. Pdl., umění. Vz Šfk. Poč. 285. Fotografie. F. pro Stereoskop, vz KP. II. 165. — Schd. I. 365., KP. IV. 512. F. barevné, čarovné, kollodiové, uranové. Vz ib. 543., 530., 521. Cf. S. N., Šfk. 351. Fotochemický, photochemisch. F. účinky světla, indukce. ZČ., PS. II. 110. Fotolithografie, e, f. Vz KP. I. 401., Prm. III. č. 21., KP. IV. 542. Fotologie, e, f., řec. = nauka o světle. S. N. X. 195. Fotometr, u, m. = světloměr. F. Rum- fordův n. stínový, Ritschierův, Bunsenův, Zengrův, differencialní, Wolfův, Weberův, Wheatstonův, Zöllnerův stupníkový, Sie- mensův selenový. Vz ZČ. III. 10., 12., 19., 20., 22., KP. IL 124., S. N. Fotometrický = světloměmý, photome- trisch. F. měřeni. ZČ. III. 21., Stč. Zem. 36. Fotometrie, e, f., die LichtmessuDg. Vz ZČ. III. 9., KP. IL 123. Fotosfaera, y, f., die Lichtsphäre. F. == světelná vrstva či obor ohňoplodý u slunce. Stč. Zem. 187., 195., Schd. I. 222., S. N. Fotosfaerický, photosphärisch. F. vrstva u slunce. Stč. Zem. 196. Fototyp, u, m. = rytina fotograficky zho- tovená. Š. N. Fototypie, e, f., řec. = umění fotografické obrazy leptati, tak že lze je tiskem roz- množiti, die Phototypie. S. N. X. 195., KP. I. 377., KP. IV. 539. Fototypování, n., vz S. N. XI. 415. Fotozinkografie, e, f. = chemigrafie. Vz Prm. III. c. 21. F. = kopie mědirytin, map, rukopisů atd. bezprostředně na desku zin- kovou přenésti a tak fotograficky rozmnožiti. S. N. X. 195. Foucmouk, u, m. = bramborová kaše. F. perníkem posypaný. Sá. Kř. u pot. 30. Fouček, čka, m. F. Václ. Vz Blk. Kfsk. 1263., 1275. Fouk, u, m., das Gebläse. Šm. Foukací (dechový), Blas-. F. nástroj hu- dební. Mj., Mus. 1880. 299.	Foukanec, nce, m., vz Podkladek. Foukání, n., das Blasen. F. skla. Vz KP. IV. 570. Foukaný, geblasen. F. sklo. Sl. les. Foukati. Mkl. Etym. 58., Šrc. 122.—123. — abs. Ventil parní fouká (propouští páru). Us. Pdl. O záklopkách říká se, že foukají, nedrží-li dobře silnou páru, propouštéjí-li ji. Hrm. 36. V Boha doufej a sám foukej. Lpř. F. == rychle běžeti. U mor. Ostrav. Mtl. — kam. Nedal si do kaše f., ins Handwerk reden. Dch. Kdo pre věc najmenší fúká na každého, pod sluncem nenajde prátela žád- ného; Kdo fúkne na hněvlivého, hned ho hněv zapálí. Glč. I. 129., II. 205. — odkud. Fókni, větře, z Dunaje, shoď jablečko lebo dvě. Sš. P. 767. (434). — jak: vší silou, ze vší síly. Us. — kudy. Fúká větr po dolině. Sš. P. 436. - Cf. Fuknouti. Fouknar, vz Fauknar. Foulard (fulár), u, m., fr., látka lehká pův. hedvábná na šaty. Vz Kram. Slov. Fouňa = člověk pyšný a hrubý, hrdý hulvát, aufgeblasener Flegel. Fouňovství, n., aufgeblasene Flegelhaf- tigkeit. Dk., PS. II. 179. Founovský, aufgeblasen und flegelhaft. F. chování. Fous. Ide Maďar vedla něho, vytierá si fúzy; Bars ti tam Francouzi prerieďá tvé fúzy, predca ti je lepšie než doma byť v núzi. Koll. Zp. I. 29., 361. Je to na f. (na vlas, akkorat). Us. Slm. Fousa, pl., n. = fousy. Jak živa jsem neviděla, by kramářka fousa měla. Sš. P. 104. Má fousa, rostou mu f. Mor. Šd. Fousáč, e, m. = divizna. Mllr. 110. Fousačka, y, f. == polévka chytající se na fousech. U Jižné. Vrů. Fousal, a, m. = fousáč. Fousatka, andropogon schoenanthus, das Kameelheu. Mllr. 13. Fousatodřípnatý, barbatofidus, rostl. Šm. Fousatoperý, barbatopennatus, rostl. Šm. Fousek = koniklec černý, anemone pra- tensis, die Oster-, Windblume. Mllr. 13. — F., sam. u. Ml. Vožice. Fouska, y, f. = fousatá, ostnatá pšenice, der Rauhweizen. Us. Jir., Rgl. — F., pl. n. = fousa. Má pěkná f. Mor. Šd. Fousoholič, e, m., der Bartscherer. Šm, Foustka Vilém, naroz. 1836., úředník a spisov. Šb. Dj. ř. 2. vd. 240. Fouti, fujati — foukati. U Mor. Ostravy. Vrch. Foyait, u, m., nerost. Vz Krč. G. 238. Foyer (foajé), n. (dle Pole), fr. = ohniště, ohnisko; zahřevárna. V Národním divadle v Praze (a i jinde, hl. ve Francii) veliko- lepá síň určená k odpočinku a k zábavě přede hrou a mezi akty. Foyt Jiří. Blk. Kfsk. 1018., 1023. Foyta Ant., 1786., farář. Jg. H. 1. 2. vd. 554., Jir. I. Ruk. 197. Fr. = frank, kupec. Kb.. Fracle, pl, f. = francouze (nemoc). Vz Francúhy. Slov. Bern, Fráče, e, n. = frak. Na sobě měl černé f. Kos.