233

Fračisko, a, n. = fráče. Naměřil mu na
f. (vybil). Kos.

Frádlík, u, m. = kus vlny z krample.
U Rychn. Msk.

Fragmentárne, lat.,bruchstückweise. Kos.

Fraheleč, místo v Budějov. Blk. Kfsk.
657.

Fraitag Šeb., opat, 1575. Jg. H. 1. 2. vd.
554.

Fraj, adv., geradezu. Ono se f. lilo jako
z konve (silně pršelo). V Plasku. BPk. —
F., e, m. Z krčmy na f. a z fraja do báni
ist. Sl. ps. č. 27. Vz Frej.

Frajcimor, u, m. = fraucimor. Slov.
Bern.

Frajenka, y, f. = milá. Slov. a mor. Sl.
ps. ě. 54.

Frajer = milovník. Mor. a slov. Hlubocí,
hlubočí, tam sa voda točí, kdo f-ra nemá,
nech tam do ní skočí. Sš. P. 375. Nenechá-
vej že ma na Boha živieho, dokáľ si ne-
najdem f-ra inieho. Sl. ps. 100. Ani si ty,
diovča, za žial nepokládej, keď nemáš f-ra,
ani si nežiadej; Teče voda, teče z javora
do klena, v Turom poli nito nad mejho
f-ra; F. muoj, tvoje oči hrajú, ala sa já
bojím, že ma týe zklamajú; Mala som f-ra
hen trojakej krásy: rapavý, pehavý, kuče-
ravie vlasy; Ani tak nehorí svieca barbie-
rovi, ako diovča horí proti f-vi; Každý f.
pozná frajerku po hlase; Ach muojže ty
lubý frajer, nemáš koně ani majer. Koll.
Zp. I. 68., 69., 72., 77., 89., 129. Ani mi
robota neide, ani robotička, pokul já ne-
vidím mojho frajerečka. Koll. Zp. I. 84.

Frajerča, ata, u. = frajerče, frajerka,
milenka. Slov. Umrel pre švárno f-ča; Čo
že si já vystenem: či vdova či diovča, čo
mi bude f. Sl. sp. 55., Koll. Zp. I. 86. (338.).

Frajerčiti, liebkosen, verliebt sein, buh-
len. Slov. Bern.

Frajereček, čka, m., vz Frajer.

Frajerečka, y, f. = milenka. Slov. a mor.
Jdi, koničkú, jdi ode mne, šak tě kdosi na-
futruje, třebas moje f. Sš. P. 174. F-ky štyry,
hej, pre mňa sa nebite, veď vy mojou ženou,
hej, žiadna nebudete; Takú f-ku mám, sama
za mnou chodí. Nechodil som za ňou, sama
prišla za mnou, jako tá ovečka za zelenou
travou. Sl. spv. I. 32., II. 57. Mám já šumnú
f-čku. Koll. Zp. I. 60.

Frajerečkár, a, m. = frejíř. Slov. Bern.

Frajerenka, y, f. = frajerečka. Mor. a
slov. Zabili ho, on tam leží, jeho f. za ním
běží; Voděnka studená, voda bystrá, moja
f. jako jiskra. Sš. P. 170., 244. F-ko, ty
o mňa nestojíš. Sl. ps. 61.

Frajeriť, il, ení = frajerčii. Slov. Bern.

Frajerka, y, f. = frajerečka. Slov. a mor.
Sl. ps. č. 18.

Frajerkár, a, m. = frajerečkár. Slov.
Bern.

Frajerôčka, frajeruočka, y, f. = fraje-
rečka. Slov. Sl. ps. c. 159. I z hora i z dola
každý na mňa vola, akoby každému fraje-
ruočka bola; Červený klinčok, fijaluocka,
moja uprimná frajeruočka, odpadla si mi
od srdečka jako lalia od slnečka. Koll. Zp.
I. 78., 145.

Frajerský, Liebhaber-. Slov. a mor. Za
f. lásku pekne ti ďakujem. Sl. ps. 94.

Frajir, a, m. —frajer. Slov. a mor. Po-
věz, Andulko, má milá, kteréhos měla f-ra?
Sš. P. 137.

Frajíř, e, m. = frejíř, milý. V Podluží.
Brt.

Frajirečka, y, f. = frajerečka. Sl. ps.
č. 83.

Frajířka, y, f. = frajerečka. V Podluží.
Brt. Frajirka. Sl. ps. č. 67.

Frajka, y, f. = vystrojená parádnice.
U Ronova. Rgl.

Frajkoza, y, m. = vdovec po živé, der
Strohwitwer. Us. v Praze. Nrd.

Frajmačiti — frajmarčiti. Slov. Ssk.

Frajmak, u, m. = frajmark. Slov. Ssk.

Frajmarčení,n. — směňování, der Tausch.
Takové f. obojím během často se ve dsky
klade. Vš. 274.

Frajmarčiti = směňovati, tauschen, zastr.

— s čím. K tomu pmkrechtu se uručil,
a kterýmž jest s Vrncem f-čil. NB. Tč. 152.

— nač oč. Já jsem k jinému lánu nebyl
ručen než k tomu, na kterýž jsem f-čil v ne-
dochodní hřivnu. NB. Tč. 152. — čím nač.
Jedenkaždý vedlé potřeby své sobě neuži-
tečným na užitečné a potřebné jest f-číval.
Vš. Jir. 163. Vz Frejmarčiti.

Frajmark, u, m. = směna, permutatio,
der Freimarkt, Tausch. Vz Frejmark. F.
nebo směna jest, když se jeden s druhým
o zbožie, o dědictvie, o plat nebo o jakéž-
koli grunty dědičné zbožiem jiným, dědi-
ctviem, platem nebo jakýmž koli dnem (od
dno) smění, svého jinému postúpi a k sobě,
což jest jiného bylo, přijímá. Vš. Jir. 277.
F. od koupení čím se liší? Vz Cor. jur. IV.
3. 412. F. s někým učiniti. V 15. stol. Mš.
O směně či f-ku. Vz Vš. Jir. 277., 462.
Udělal jsem f. s jedniem člověkem na lán
mlýnem. NB. Tč. 132. Mezi lidmi všelikých
řádóv a obchodóv počátek kupovánie a
prodáváme od f-kóv a směn znikl jest; Při
směnách a f-ciech; Jest lépe, aby se trhem
ve dsky směny a f-ci kladli. Vš. Jir. 163.,
191., 278.

Frajovati = frejovati. Slov. Bern.

Frajunk, u, m. Za f-ků jarmarkových;
Přihodilo sě jest zde u nás o f-nku jarmar-
kovéin, že .... NB. Tč. 88., 243. Vz Fre-
junk.

Frak. Na f. nastříhati n. dáti někomu =
natlouci mu. Us. Kšť. Ne kazajka, ne ka-
bát, z města pánek má to rád (hádanka).
Km. 1886. 703.

Frakatý, befrackt. F. čeština = městská,
ne lidu. Kos. Ol. I. 191. F. vojevůdce (ne-
způsobilý). Kos. v Km. 1884. 581.

Fraknéř, e, m.= fraknář. Pč. 29.

Frakovati se = kliditi se, pryč jíti. Fra-
kuj se, schere dich. U Hranic na Mor. Vck.

Fraktura. Vz KP. I. 333. — F. = zlo-
menina.

Framarčiti = mařiti, marně udávati,
verschwenden, verschachern. U Kunovic.
Tč. Cf. Frajmarčiti.

Framboesie, e, f., framboesi.i. Nz. lk.

Frambor, a, m., vrch u Žiliny na Slov.
Č. Čt. II. 300.