234

Framforec, rce, m. = strapec. Slov. Ssk.

Fráňa, dle Bača, os. jm. Arch. V. 529., Pal.
Rdh. I. 120., Tk. II. 534, V. 239. — Fraňa
baňa čapka prodávala jabka, nemohla ich
prodať, mosela ich rozdať (říkadlo na Mor.).
Km. 1886. 594.

Francie. S. N. III., X.

Francko, a, m., Franken, das Franken-
land.

Franckovice, dle Budějovice, Franzko-
witz, ves u Holešova na Mor.

Francký, fränkisch. Šm. F. říše, vína,
právo. Vz S. N.

Franci Vojt. 1819. Jg. II. 1. 2. vyd. 554.

Francliny, Franzlina, ves u Chrudimě.

Francouska, Franzauska, sam. u Staré
Libně.

Francouz. Vz Tk. 605. F. zpívá, když
má hlad. U Litomyš. Dř. — F-ze — nemoc.
Aby je f-ze snědly. Bavor. Posti. 33., 172.

Francouzovati, französeln. Šm.

Francouzský. F. dřevo = boží, svaté
dřevo, guajacum, das Quajakholz. Mllr. 52.
F. způsob strouhání pryskyřice, französische
Harzungsmethode. Sl. les. Kteříž u nás na
f-skou (Nemoc) stoní. Ler.

Francouzština, y, f., lépe: frančtina,
franština. Prk. v Pdg.

Francovka, y, f. F. vinná = kořalka,
der Franzbranntwein. Rk.

Francúhy, pl., m. = fracle. Slov. Bern.

Francina. Franština jako: čeština, pol-
ština, ruština, bulharština, srbština (Bačk.
Výzk. 72.), ale i frančina, poněvadž se št
střídá s č. Vz Šť., Prk. Přisp. 28.

Franěk, ňka, m. Bart., D. ol. I. 492.
a j., Tk. II. 276., V. 90.— 92. — F, důstoj-
ník, 1829. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 554. — F.
Václ, učitel. Tf. H. 1. 3. vd. 199. — Sdl.
Hr. 1. 146.

Franforec, rce, m. = kus, cár. Slov.
Roztrhali ju na í. Dbš. Sl. pov. I. 11.
A z milej strigy ani f. nezostaly. Er. Sl.
čít. 67.

Frank Aug. 1722. Vz Jg. H. 1. 2. vyd.
554., Jir. Ruk. I. 197.

Frankl L. A., dr. 1845. Jg. H. 1. 2. vd.
554.

Franklinit, u, m., nerost. Vz Bř. N.
198., Šfk. Poč. 343.

Franklinův. F-nova deska. Vz KP. II.
200., S. N.

Frankolin, a, m. F. holokrký, francoli-
nus nudicollis. Holub I. 483.

Frankovaný, frankirt. F. list. Vz Fran-
kovati.

Frankreich, u, m. — Francouzsko. Má
se jako pán Bůh ve F-chu (dobře). Us. Msk.

Frankštat, a, m., ves u Šumberka na
Mor. — F. = Frejnštat. S. N.

Fraňo, a, m. = František. Slov. Loos.

Franová, é, f., místní jm. na Slov.
Franština, vz Frančina.
Franta. V nouzi je staré panně i Franta
dobrý a namlouvá si ho, jen aby řemeslo
nestálo. Us. — F. = chytrák. Bdl., Mtc.
1880. 107. - F., mlýn u Zbraslavě. - F.
Václ, mistr učení praž. 1567. Jg. H. 1. 2.
vyd. 554., Jir. Ruk. I. 197. — F. Václ.,
mistr. 1575. Vz ib. — F., vz Šumavský. —

F. Ondř., řed. gymn. v Rychn., spis., nar.
1829. Tf. H. 1. 3. vd. 181.

Frantáéek, cka, m. = Frantík.

Frantál, u, m., Frauenthal, ves u Něm.
Brodu.

Frantík, a, m. = František.

Frantina, y, f. = Francka. V Kunv.
Msk.

František, Frantík. Vz S. N. Franc,
Franc reberanc, nabil kule do pistule, šel
do lesa: pác! — Franc, Franc nesl plný
ranc, nemohl ho unýst, musil trochu ujíst.

Frantíku, Frantíku, dobrá kaša na mlíku,
ešče lepší na smetaně, ale se ti nedostane. —
Franci Ďóra dřel kocóra na trávníčku při
měsíčku, Francka mu tam drží svíčku. —
Franta ras hrál na bas staré krávě pod
ocas, stará kráva byla ráda, že dostala
kamaráda. — Franta, Franta bumbrlíček,
honil kočky přes rybníček, a jedna mu na
střechu, hodil po ní varechú, a jedna mu
na hrušku, hodil po ní haluškú (šiškou,
knedlíkem). — Franta sedí na lavici, tluče
šváby rukavicí, Pepík při tom pohvizďuje,
Karel na něj pokřikuje: Chytni, Franto,
chytni švába, natáhni ho jak krocana, až
to Honza uhlídá, von se na něj podívá.
(Říkadla dětská na Mor.). Brt. v Kra. 1886.
592., 594. Franc, Franc ztratil ranc, chodil
po vsi, ztratil fousy. V Čech. Réž nejlépe
seti mezi Františkoma (Serafským a Bor-
giou 4.—10. října). Zlínsky. Brt. — F., sam.
u Sedlce. — F. Karel, arcikníže. Jg. H. 1.
2. vyd. 555.

Františkán nejmenovaný v 16. stol. Jir.
Ruk. I. 198.

Františkov, a, m., Franzdorf, ves u Hro-
tovic.

Františkový. F. Údolí, Franzensthal, huť
u Zbirova.

Františkův. F-škova Huť, ves u Sušice.
Čechy I. 112. F. most v Praze. Vz KP. I.
254. F. universita, museum, lázně, průplav.
Vz S. N.

Františky, dle Dolany, Franzensdorf, ves
u Richmburka.

Frantov, a, m., spustlá samota u Račic
ve Hradecku. Je tu jako na F-vě = nikde
nic. Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Frantova práva, zábavné čtení v 16. stol.
Jir. Ruk. I. 199.

Frantovsky, po f-sku = vesele. Dni po
f. tráviti. Sdl. Hrd. III. 19.

Frantovský, vz Franta. F. příběhy. Vz
Sdl. Hr. III. 19.-20.

Frantův Mlýn, Frantamühle, mlýn u Ma-
netína.

Frase, propověď. Jg. Cf. Vydali se na
sbírání českých propovědí. Sych. — F. =
úryvek, částka hudební myšlénky, asi jako
v řeči začatá a nedokončená věta. Zv. Př.
kn. II. 23.

Fraseologie. Listy filol. V. 66.

Frasista, y, m., pl. -sté = tlachal, žva-
nil, Phrasist.

Frasovati se, sich kränken, betrüben.
Slez. a mor. — oč. Ľs!i se ma milenka
o mne frasuje; Něfrasuj se o ně. Sš. P.
201., 351. — Brt. S. 146. — nad čím. Tč.