235

Frasovitosť, i, f., die Phrasenhaftigkeit.
Šml., Osv. I. 367.

Frasovitý = plný frasí. Mus. 1880. 427.
F. omluva. Hrts.

Frastický, phrastisch. F. stránka (řeči).
Kos. Ol. I. 84.

Fraš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.

Fraška u Římanů. Vz Vlšk. 381. — Cf.
Jg. Slnosť. 141., S. N.

Fraškářský, Possen-. F. způsob. Kos.
Ol. 1.

Fraškovitosť, i, f., die Possenhaftigkeit.
Šm.

Frašně, possenhaft, komisch. Loos. V květu
vonném lehký větřík f. hraje. Pl. I. 48.
(I. 69.).

Frašný, possenhaft, komisch. Loos, Mš.
Větřík v žitu šustem frašným honí vlny;
Volci frašným skokem kolem chalupníka
třeští. Pl. I. 68., 76.

Fratora, y, f., phratora, brouk. F. vr-
bová, p. vitellinae, nejobecnější, p. vulga-
tissima. Kk. Br. 383.

Fratovka, y, f. = fratová voda, das
Grundwasser. Sl. les.

Fraucimerka, y, f. = nohsleda; komorná;
panenka. Slov.

Fraucimor. Žer. Záp. II. 183., Sdl. Hr.
III. 10., 140.

Fraucimorský = nohsledský; komorni-
cký; panenský. Slov. Bern. F. hospodyně.
Mus. 1880. 448., 219.

Fraunhofer, fra, m. Vz Schd. I. 127.,
135., S. N.

Fraxinin, u, m. = hranitelná látka v kůře
jasanu. Vz S. N.

Frc = zábava při všelijaké hudbě, často
jen ledabylé. V již. Čech. Jdr. — F. Frc
sem frc tam chodí = chodí z místa na místo
nic nedělaje. Ib. Jdr. — F. Ten je na frc
(o opilci). Us. Sm.

Frcálky, pl., f. = druh koblih. U Nové
Vsi v Kruml. Bauer.

Frcek, cku, m. = kazajka. U Přerova.
Tovač. Mtl. — F., cka, m. = nepočestný
ženich, milenec. U Nezamyslic. Bkř.

Frckati, frcnút = prskati, stříkati, sprit-
zen. Slov. Loos.

Frckoš, e, m. = třeštidlo, Windbeutel,
nadávka. Slov. Mt. S. I. 116., Dbš. Obyč.
44., Rr. Sb.

Frclena, y, f. = lehkomyslná ženština
eine leichtfertige Dirne. U Místka. Škd.

Frcnúť, vz Frckati.

Frcuutý = opilý. Ssk.

Frča, dle Káča. Zástěra zavazuje se pen-
tlemi na smečku, které se říká f. V jižní
Mor. Hrb.

Frček, čka, m. = hlodavec polozajíc, di-
pus jaculus, vz Frč 387., scirites, der Sand-
springer. Brm. I. 2. 356. F. obecný, tarbík
frček, scirites jaculus, der Pferdespringer.
Brm. I. 2. 356.

Frčeti. Mkl. Etym. 58. — odkud. Do-
kořen se rozděruje jícen, z něhož oheň frčí.
Pl. I. 43.

Frčina, y, m., der Schnauber. Rk.

Frčka. Na Zlinsku: ščugélka. Vz Rána.
Brt. Aj to by mali (měli) za satiry a frčky;
Také frčky sa veru nikomu páčiť němohú.

Ntr. IV. 7. 110. — F. = čamrha. V By-
stersku. Sn.

Frčkár, der Stutzer. Poskakuje si s kaž-
dým f-rom, fičúrom a švihákom. Č. Kžk.
I. 87.

Frčkovati si s kým = žertovati. C. Kžk.
I. 11.

Frdola, y, f., vz Prdola.

Frdoliti, vz Prdoliti. Mor. Hý.

Fregatka, y, f., tachypetes aquila, pták
veslař. Vz Frč. 344., Schd. II. 474.

Fregatta. Obrněná f, die Panzerfregatte.
Kpk. Kapitán fregatty = Oberst-Lieutenant.
Čsk., Kpk.

Freieslebenit, u, m., nerost. Bř. N. 215.

Frej. Št. Kn. š. 102., 136., 176. Byla
v srdci a v mysli freji, helbrechtenstvím
zšeřezena. Št. N. 8. 17. Že freje vedú. Ib.
98. 28. U frej s pěknými děvečkami zajdúc.
Ib. 98. 29. Tancóv, frejóv a jiných hřiechóv
nevidíme. Hus I. 129. (III. 175.). Nesluší
starci na vojnu a na freje choditi. Č. M.
309.

Frejíř. Sv. ruk. 316. Panny té f. BN.
Nechajte mi f-ře, nebť mnoho zlatých má.
NB. Tč. 148.

Frejmarčice, e, f. = partykářka. Č. T.
Tkč.

Frejmarčiti — Frejnštat. Tato slova
stojí ve slovníku chybné až za: Frejovný.

Frejovati = milovati, namlouvati si. —
komu. Jal se jí inhed f. GR. Starší dceři
jeden urozený druh f-val. BN.

Frejovně, buhlerisch, zamilovaně. F.
vzmluviti. Št. N. 118. b.

Frejovní, -ný, buhlerisch. F. básně, Hus
I. 127., lidé. Št. N. 44. 33. Zajdú v nečisté
f-né milosti: Z smilné myslce a f-né. Št.
N. 76. 22., 142. 29.

Frejnštat, a, m., Frankstadt, mě. v No-
vojičínsku na Mor. Vz S. N.

Frejunk, vz Kn. drn. LXVIII.

Frejunkový = svobodný. F. vinohrad.
17. stol. Bych já času tohoto f-vého neša-
noval, uměl bychť na to odpověď dáti. NB.
Tč. 243. Rušitel míru a pokoje f-vého. NB.
Tč. 104.

Frekvence, vz Frequence.

Frekventační, vz Frequentační.

Fremutov, a, m., Podmaršovice, Pod-
marschowitz, sam. u Neveklova.

Frencl, a, m. F. z Litožnic. Žžk. 7. —
Tk. V. 79., 90. — F. Innoc, dr. theol.,
1818.-1862. Tf. H. 1. 3. vd. 185., 186., Šb.
Dj. ř. 2. vd. 240., S. N.

Frenclín, a, m., os. jm. D. ol. III. 387.

Frenetický = povzteklý. Rk., Fřt.

Frenologie. Vz Schd. II. 338.

Frenštat, u, m., Frankstadt, mě. v Olo-
moucku. Obyvatele frenštatské poznáš podlé
dlouhých krků. Vz Sbtk. Krat. h. 154.

Frequentační, frekventační. F. vysvěd-
čení (o návštěvě), das Frequentationszeug-
niss.

Frequentovati == navštěvovati.

Fresa, y, f. = krouž, die Fräse. Vz Včr.
Z. II. 72.

Fresování, n. = zármutek, zastr, Vz
Fresuňk,