236

Fresovati se, z něm. Mkl. Etym. 58. =
starati se. V mysli se fresujete. BR. II.
30. a. -- F., fräsen. Šp.

Fresový stroj, die Fräsmaschine. Šp.

Fretka = vret (lasice, kolčava), foetorius
vulgaris. Sl. les. F. kočičí, bassaris astuta,
das Katzenfrett. Brm. I. 2. 31.
Fretovati se oč — pracně něčeho se do-
máhati. U Strunkovic. Rjšk.

Freudl de Termis. 1520. Jir. Ruk. I. 199.,
Jg. H. 1. 2. vd. 555.

z Freyfeldu, vz Kotva. Ctib.

Frfeň, u Olom. také masc. Sd.

Frflati = brblati, reptati, domlouvati
komu. F. na koho = pomlouvati. Mor. Brt.
D. 210.

Frflavý = brumlavý. Ssk.

Frflotati = bebotati. — kde. Okolo ohňa
devät variacích hrnkov frfloce; Na prostried
izby frflotala smola. Dbš. Sl. pov. I. 22., 23.
Vz Frfotati.

Frfňa, dle Bača = frfnil. U Olom. Sd.

Frfnavosť, i, f. = soplavosť. Bern.

Frfnil, a, m., der Schmutzer, Sudelkoch.
Olom. Sd.

Frfnilka, y, f., die Schmutzerin, Sudel-
köchin. Olom. Sd.

Frfniti = sviniti, kaziti. Déšč nám prácu
pofrfnil. Brt. D. 210. — se = 1. brečeti;
2. ustavičně frkati; 3. bryndati se v něčem,
šťárati se (v jídle, stirlen, unartig essen);
4. piplati se, soukati se. Mor. Vck., Brt.,
Sd. Nefrfni sa s tým (nepiplej). Brt. D. 210.

Frfocati = frflati. Slov. Šsk.

Frfotati = frflotati. Slov. Frfoce jako
kaša v hrnku. Slov. Rr. Sb. — F. = mumlati,
reptati. Vz předcházející. Čo trepete, čo
frfocete! sto jasných do vašej duše! Koll.
Zp. II. 116.

Frfrati = frflati.

Frfravosť, i, f. = škamravosť. Slov. Bern.

Frfravý = škamravý. Slov. Bern.

Frgáč, e, m. = frkač. — F.=frkadlo.
Slez. Šd.

Frgál, u, m. = frfen, der Rotz. U Li-
tovle. Kčr. — F. = frkač, frkačka, čamrha.
Slez. Šd. — F. = vdolek. Val. Vek. — F. =
nepodařené pečivo. U Klobouk. Bka. — F. =
přaslének. F. se dává na vřeteno, aby frgalo.
Slez. Šd. — Fly = varlata, die Hoden.
Seď na f-loch! Vybral mu f-ly (vyplísnil
ho, je jak mokrá slépka). Máme kobzole
jako f-ly. Slez. Šd.

Fricandeaux (frikandó), fr. = druh masa
slaninou protaženého a dušeného. Hnsg.

Fricassé (frikassé), fr. == krmě z jem-
ných mas se zakyslou omáčkou se žloutky.
F. z holoubátek, z kuřátek. Hnsg.

Fricek, cka, m. = Fritz. — F., os. jm.
D. ol. II. 182.

Frič, e, m. Dr. Ant. F., prof. a spisov.,
nar. 1832. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 167., 192.,
193., 195., Šb. D. ř. 2. vd. 240., S. N. III.
a X., Ukaz. 98. — F. Frant., 1786.—1847.,
farář. Vz Šb. D. ř. 2. vd. 241., S. N. —
Dr. Jos. F., advokat a spisov., 1804.-1876.
Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 182., Jg. H. 1. 2. vd.
555., Šb. Dj. ř. 2. vd. 241., S. N. III., X.,
Ukaz. 98. — Jos. Václ. F., spisov., naroz.
1829. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 129., 146., 182.,

Slavín II. 205., Jg. H. 1. 2. vd. 555., Pyp.
K. II. 538., Sb. Dj. ř. 2. vd. 241., S. N. IIL,
X. — F. Kar., nar. 1834. Vz S. N. X. 204.

Fričaj, vz Fryčaj.

Friček, čka, m., os. jm. Arch. IV. 444.

Fričovice, dle Budějovice, Fritschowitz,
ves u Příbora.

Fričova Anna (Sázavská). Šb. Dj. ř. 2.
vd. 241.

Frida, y, m. F. Bedř., prof. v Praze. Vz
Tf. H. 1. 3. vyd. 146. — F. Emil, vz Vrch-
lický.

Fridl J. Adalb., knihtiskař 1591. Jir. Ruk.
I. 199.

Fridlaud, a, m., Friedland, městečko
v Šternbersku. — F. v Boleslavsku. Blk.
Kfsk. 1306., S. N.; pustý zámek v Litomř.
lb. 846., Sdl. Hr. V. 253.

Fridlandský. F. léna, vévodství. Vz S. N.

Fridlík, a, m., os. jm. D. ol. II. 334.

Fridlín, a, m., os. jm. D. ol. I. 287.

Fridnava, y, f., Friedenau, vsi v Chotě-
bořsku a u Něm. Brodu. Vz Blk. Kfsk.
1306., S. N.

Fridolín, strčes. báseň. 1684. Mus. 1831.,
Jir. Ruk. I. 199.

Fridrichov, a, m., Friedrichsdorf, vsi u Ji-
hlavy, u Kutné Hory a u Dašic.

Fridštein, a, m., Friedstein, ves u Vyšňo-
brodu. F. v Boleslav., vz Blk. Kfsk. 1306.

Fridúš, e, m., os. jm. (Friedrich). Pal.
Rdh. I. 120., D. ol. II. 76.

Friedberg, vz Mirohorský. — Z F-ka
Desiderius. 1618. Jir. Ruk. I. 199.

Frikandó, vz Fricandeaux.

Frikassé, vz Fricassée.

Frikce, e, f., z lat. = tření.

Frikční = třecí. F. kladka. ZČ. I. 267.

Frimburk, a, m., Frimburg, ves u Su-
šice; Pod F-kem, sam. u N. Města n. Met.
Cf. Tk. IV. 379., 430., Tk. Ž. 102., 146.
Z F-ka, vz Škorně Jan, Sdl. Hr. I. 253., II.
276., III. 302., IV. 221., V. 10., 11., S N.

Frinda = ženská hezky ustrojená, které
to sluší; jinak sekna se říká. Na Plasku.
BPk. Obé tam má lepší význam než parád-
nice.

Frintane-um, a, n. = ústav k vyššímu
vzdělání duchovenstva katol. ve Vídni.

Frisinský. F. zlomky. Korutanským Slo-
vanům (Slovincům) náleží památné zlomky
frisinské. Jsou to tři latinským písmem
psané slovanské kousky, jmenovitě: dvě
zpovědní formule a úryvek z nábožné řeči.
Nalezly se vloženy ve starém latinském ruko-
pise. Zlomky ty kladeny byly od učenců
do XI., do X., ba i do IX. stol. a počítají
se k nejstarším památkám jazyka slovan-
ského. Podlé soudu Šafaříkova psány jsou
v letech 957.—994., nejspíše frisinským bi-
skupem Abrahamem. Latinský rukopis s do-
tčenými Zlomky býval majetkem kláštera
frisinského, nyní je v knihovně mnichovské.
První zmínku o něm učinil Aretin (Neuer
Liter. Anzeiger, 1807. čís. 12. str. 190.),
po něm Dobrovský (Slovanka. Prag 1814.
249.—251.). Vydání Zlomků s úplným sním-
kem a s vysvětlivkami od Vostokova ob-
staral Köppen v „Sobranii slovenskich pa-
mjatnikov, nachodjaščichsjavně Rossii", SPb.