Předchozí (235)  Strana:236  Další (237) |
|
|||
236
|
|||
|
|||
Fresovati se, z něm. Mkl. Etym. 58. =
starati se. V mysli se fresujete. BR. II. 30. a. -- F., fräsen. Šp. Fresový stroj, die Fräsmaschine. Šp.
Fretka = vret (lasice, kolčava), foetorius
vulgaris. Sl. les. F. kočičí, bassaris astuta, das Katzenfrett. Brm. I. 2. 31. Fretovati se oč — pracně něčeho se do- máhati. U Strunkovic. Rjšk. Freudl de Termis. 1520. Jir. Ruk. I. 199.,
Jg. H. 1. 2. vd. 555. z Freyfeldu, vz Kotva. Ctib.
Frfeň, u Olom. také masc. Sd.
Frflati = brblati, reptati, domlouvati
komu. F. na koho = pomlouvati. Mor. Brt. D. 210. Frflavý = brumlavý. Ssk.
Frflotati = bebotati. — kde. Okolo ohňa
devät variacích hrnkov frfloce; Na prostried izby frflotala smola. Dbš. Sl. pov. I. 22., 23. Vz Frfotati. Frfňa, dle Bača = frfnil. U Olom. Sd.
Frfnavosť, i, f. = soplavosť. Bern.
Frfnil, a, m., der Schmutzer, Sudelkoch.
Olom. Sd. Frfnilka, y, f., die Schmutzerin, Sudel-
köchin. Olom. Sd. Frfniti = sviniti, kaziti. Déšč nám prácu
pofrfnil. Brt. D. 210. — se = 1. brečeti; 2. ustavičně frkati; 3. bryndati se v něčem, šťárati se (v jídle, stirlen, unartig essen); 4. piplati se, soukati se. Mor. Vck., Brt., Sd. Nefrfni sa s tým (nepiplej). Brt. D. 210. Frfocati = frflati. Slov. Šsk.
Frfotati = frflotati. Slov. Frfoce jako
kaša v hrnku. Slov. Rr. Sb. — F. = mumlati, reptati. Vz předcházející. Čo trepete, čo frfocete! sto jasných do vašej duše! Koll. Zp. II. 116. Frfrati = frflati.
Frfravosť, i, f. = škamravosť. Slov. Bern.
Frfravý = škamravý. Slov. Bern.
Frgáč, e, m. = frkač. — F.=frkadlo.
Slez. Šd. Frgál, u, m. = frfen, der Rotz. U Li-
tovle. Kčr. — F. = frkač, frkačka, čamrha. Slez. Šd. — F. = vdolek. Val. Vek. — F. = nepodařené pečivo. U Klobouk. Bka. — F. = přaslének. F. se dává na vřeteno, aby frgalo. Slez. Šd. — Fly = varlata, die Hoden. Seď na f-loch! Vybral mu f-ly (vyplísnil ho, je jak mokrá slépka). Máme kobzole jako f-ly. Slez. Šd. Fricandeaux (frikandó), fr. = druh masa
slaninou protaženého a dušeného. Hnsg. Fricassé (frikassé), fr. == krmě z jem-
ných mas se zakyslou omáčkou se žloutky. F. z holoubátek, z kuřátek. Hnsg. Fricek, cka, m. = Fritz. — F., os. jm.
D. ol. II. 182. Frič, e, m. Dr. Ant. F., prof. a spisov.,
nar. 1832. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 167., 192., 193., 195., Šb. D. ř. 2. vd. 240., S. N. III. a X., Ukaz. 98. — F. Frant., 1786.—1847., farář. Vz Šb. D. ř. 2. vd. 241., S. N. — Dr. Jos. F., advokat a spisov., 1804.-1876. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 182., Jg. H. 1. 2. vd. 555., Šb. Dj. ř. 2. vd. 241., S. N. III., X., Ukaz. 98. — Jos. Václ. F., spisov., naroz. 1829. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 129., 146., 182., |
Slavín II. 205., Jg. H. 1. 2. vd. 555., Pyp.
K. II. 538., Sb. Dj. ř. 2. vd. 241., S. N. IIL, X. — F. Kar., nar. 1834. Vz S. N. X. 204. Fričaj, vz Fryčaj.
Friček, čka, m., os. jm. Arch. IV. 444.
Fričovice, dle Budějovice, Fritschowitz,
ves u Příbora. Fričova Anna (Sázavská). Šb. Dj. ř. 2.
vd. 241. Frida, y, m. F. Bedř., prof. v Praze. Vz
Tf. H. 1. 3. vyd. 146. — F. Emil, vz Vrch- lický. Fridl J. Adalb., knihtiskař 1591. Jir. Ruk.
I. 199. Fridlaud, a, m., Friedland, městečko
v Šternbersku. — F. v Boleslavsku. Blk. Kfsk. 1306., S. N.; pustý zámek v Litomř. lb. 846., Sdl. Hr. V. 253. Fridlandský. F. léna, vévodství. Vz S. N.
Fridlík, a, m., os. jm. D. ol. II. 334.
Fridlín, a, m., os. jm. D. ol. I. 287.
Fridnava, y, f., Friedenau, vsi v Chotě-
bořsku a u Něm. Brodu. Vz Blk. Kfsk. 1306., S. N. Fridolín, strčes. báseň. 1684. Mus. 1831.,
Jir. Ruk. I. 199. Fridrichov, a, m., Friedrichsdorf, vsi u Ji-
hlavy, u Kutné Hory a u Dašic. Fridštein, a, m., Friedstein, ves u Vyšňo-
brodu. F. v Boleslav., vz Blk. Kfsk. 1306. Fridúš, e, m., os. jm. (Friedrich). Pal.
Rdh. I. 120., D. ol. II. 76. Friedberg, vz Mirohorský. — Z F-ka
Desiderius. 1618. Jir. Ruk. I. 199. Frikandó, vz Fricandeaux.
Frikassé, vz Fricassée.
Frikce, e, f., z lat. = tření.
Frikční = třecí. F. kladka. ZČ. I. 267.
Frimburk, a, m., Frimburg, ves u Su-
šice; Pod F-kem, sam. u N. Města n. Met. Cf. Tk. IV. 379., 430., Tk. Ž. 102., 146. Z F-ka, vz Škorně Jan, Sdl. Hr. I. 253., II. 276., III. 302., IV. 221., V. 10., 11., S N. Frinda = ženská hezky ustrojená, které
to sluší; jinak sekna se říká. Na Plasku. BPk. Obé tam má lepší význam než parád- nice. Frintane-um, a, n. = ústav k vyššímu
vzdělání duchovenstva katol. ve Vídni. Frisinský. F. zlomky. Korutanským Slo-
vanům (Slovincům) náleží památné zlomky frisinské. Jsou to tři latinským písmem psané slovanské kousky, jmenovitě: dvě zpovědní formule a úryvek z nábožné řeči. Nalezly se vloženy ve starém latinském ruko- pise. Zlomky ty kladeny byly od učenců do XI., do X., ba i do IX. stol. a počítají se k nejstarším památkám jazyka slovan- ského. Podlé soudu Šafaříkova psány jsou v letech 957.—994., nejspíše frisinským bi- skupem Abrahamem. Latinský rukopis s do- tčenými Zlomky býval majetkem kláštera frisinského, nyní je v knihovně mnichovské. První zmínku o něm učinil Aretin (Neuer Liter. Anzeiger, 1807. čís. 12. str. 190.), po něm Dobrovský (Slovanka. Prag 1814. 249.—251.). Vydání Zlomků s úplným sním- kem a s vysvětlivkami od Vostokova ob- staral Köppen v „Sobranii slovenskich pa- mjatnikov, nachodjaščichsjavně Rossii", SPb. |
||
|
|||
Předchozí (235)  Strana:236  Další (237) |