Předchozí (236)  Strana:237  Další (238) |
|
|||
237
|
|||
|
|||
1827. 4°, a pak Kopitar v knize „Glagolita
Clozianus" ve Vídni 1836. Nové otisky podali na veřejnosť Janežič (v Slovnici 160.—168.) a Miklosič (Chrestomathia palaeslovenica, 1854. 89.-92.). Pyp. K. 234 - 235. Cf. S. N. Friský jazyk. Vz S. N., Šrc. 405.
Frisovitý. F. pára, der Schwaden. Šm.
Fristuňk, u, m. = složení čtvrtletní daně
za povolení u prodloužení léna horního. Nar. o h. a k. Frišava, y, f., Frischau, ves u Nového
Města v Brněnskú a u Mikulova. — F. Horní, Fröschau, Ober-Frischau, ves u Vranova na Mor. Friško = rychle. Mor. a slov. — F. =
bedlivě. Ešte krajšé (krásnější jméno) Jožko, chovaj mi ho f. Sl. sp. 30. Friškosť, i, f. = čerstvosť. Koll. Zpv. II.
222. Frišký. Také na Mor. Heja, heja, heja,
nechcem já Ondreja, ale já chcem Miška, aby bola friška; Když která co drotovať dá, k tomu sem velmi frišký. Koll. Zp I. 76., 353. Frišle, ete, n. == mladé prase. U Poličky.
Kšá. Frišovna, y, f. = výheň napouštěcí, pu-
dlovna, pec, v níž se litina v kuté železo proměňuje. Prm. IV. 242. Frita, y, f. = míchanina křemenu a sádry.
F. skelná, die Glasfritte, hmota, z které se dělá sklo. Hvl. Z roman. Mz. v List. filol. VII. 173. Fritka, y, f. = mužská vesta ze zeleného
sukna až po krk se zapínající s lesklými knoflíky o dvou řadách, při dírkách pestře vyšívaná. — F. ženská (robská), byl živů- tek takový, jako nynější šněrovačka, za- pínala se dvěma a čtyřmi knoflíky mnohdy drahocennými. Mor. Zkl., Brt. Fritta, vz Frita.
Fritures (frytýr), fr. = jídla v másle
smažená. Hnsg. Frivolitka, y, f., Frivolitenarbeit. Šp.
Frivolnosť, i, f. = rozpustilost. Dk. Roz.
fil. 172. Frivorta, y, f. Již f-ty, již hry, již jiné
nešlechetnosti, vyraziv z vás slovo božie, v vás navrátil. Hus III. 271. Frižulka, y, f. = prysila. Mor. Vck.
Frkalka, y, f. = frkačka. Zlínsky. Brt.
Frkání, n., das Schnaufen. F. koňské.
Lpř. Frkati také = letěti, rychleji jíti. Mor.
Mtl., Škd. Cf. Frčeti. — abs. Jak frká i chrká, wie er sich räuspert und spuckt. Dch. — kudy: nosem. Škd. — (odkud) kam. Z úst jeho f-ly mu sliny na tvář její. Té. Iskry na všecky strany f-ly. Lipa I. 323. — čím oč. Tak ním frknul o zem (mrštil). Mor. Vck. Frkavosť, i, f., schnurrende Beschaffen-
heit. Šm. Frkoč, e, m. Er. P. 346.
Frlať, vz Frčeti. Slov. Ssk.
Frňa, dle Káča = facka, poliček. Na
Vsacku. Vck. Frňák, vz Frňous.
Frňati = frčeti, chrápati, tvrdo spáti.
Bylo něfrňať, když bylo maso v komíně |
(bylo nespati, bdíti, aby ho zloděj neukradl).
Slez. Šd. Frnčík, a, m. = knedlík. U Ronova. Rgl.
Frndálka, y, f. = frndžialka. Slov. Ssk.
Frnditi také mrhati. Profrndil statek.
U Nové Kdyně. Rgl. Frndola, y, f. = frndolica. Slov. Ssk.
Frndolica, e, f., die Putzsüchtige. Slov.
Ssk. Frndoliti se. Rr. Sb.
Frndula, y, f. = frndolica.
Frndžalica, e, f. = kořalka. Slov. Phld.
V. 290. Frňdžati, al, ání = brnčeti. Slov. Ssk.,
Bern. Frndžialka, y, f. = brnčadlo. Slov. Ssk.
Frněc, ňce, m. = frňák, veliký nos. U Něm.
Brodu. Holk. U Nepoměřic. Rč. Frnina, y, f. = děvče, milenka. Do ví,
kde on má ňákou f-nu. Us. u Kunv. Msk. Frniti se, sich putzen. U Místka. Škd.
Frnivý = kdo rád frní: pyšný, hněvivý.
Dch. Frňka, y, m. a f. = kdo rád frňká, fňu-
kal, fňukalka, der Greiner, die Greinerin. Mor. Šd. Frnkati, frňkati. — F. = házeti. Do
něčeho f. Mor. Val. — F. = létati, rychle jíti od ruky. Práce jí jen frnká. Us. u Kr. Hradce. Kšť. — si, stolziren. Slov. Ssk. Frňkavý = plným usmrkaným nosem
mluvící. F. chlap. U Uh. Hrad. Té. Frnoch = vláseň, vlášení, čmýr, čmýří,
mrcas, mrňous, mrcouch. Sl. les. Frňola, y, f. = vozler. — F., y, m. =
usmrkanec. Tkč. Frnosa, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.
Frňous u rostlin, vz Frnoch. Veliký f.
u řepy: frnák. U Chocně. Ktk. — F., der Schnurrbart. Bradu holil nechávaje f-sův na vrchním pysku. V. Frntiti se = fintiti se. Nič to nevie, len
sa f., len po báloch sa blázniť. Ntr. IV. 163. Frntoliti = frndoliti. Slov. Rr. Sb., Ntr.
IV. 133. Frnúseť = frňusy (frňúzy) dostávati. Slov.
Bern. Frňúsiť = frňúsy hýbati (o zvířatech).
Slov. Bern. Frňúzy, pl., m. = frňousy, bajuzy, fú-
ziky. Slov. Rr. Sb. Frodl z Tatenie. Blk. Kfsk. 110., Sdl.
Hr. I. 23. Frolín, a, m., křest. jm. Brt. D.
Froliš, e, m., křest. jm. Brt. D.
From Ondř., 1669. Jg. H. 1. 2. vyd. 555.
Froněk, ňka, m., os. jm.
Front! Čelím v před! Links (rechts) F.,
v levo (v pravo) čelím! Čsk. Frontalní útvar táboru. S. N. XI. 224.
Fronton, u, m. Vz Zpr. arch. VII. 54.
Frost Václ., kněz a řed. ústavu hlucho-
němých, nar. 1814. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 555., Šb. Dj. ř. 2. vd. 241., S. N. X. Froška, y, f., os, jm. D. ol. I. 517.
Frozin Ant., 1704. Jg. H. 1. 2. vd. 555.,
Jir. Ruk. I. 197. Frs. = francs, kupec. Kh.
Fŕskať = stříkati. Slov. Hned priskočili,
z pramienku vodou f-li i treli. Phld. IV. 8. |
||
|
|||
Předchozí (236)  Strana:237  Další (238) |