Předchozí (236)  Strana:237  Další (238)
237
1827. 4°, a pak Kopitar v knize „Glagolita
Clozianus" ve Vídni 1836. Nové otisky podali
na veřejnosť Janežič (v Slovnici 160.—168.)
a Miklosič (Chrestomathia palaeslovenica,
1854. 89.-92.). Pyp. K. 234 - 235. Cf. S. N.
Friský jazyk. Vz S. N., Šrc. 405.
Frisovitý. F. pára, der Schwaden. Šm.
Fristuňk, u, m. = složení čtvrtletní daně
za povolení u prodloužení léna horního.
Nar. o h. a k.
Frišava, y, f., Frischau, ves u Nového
Města v Brněnskú a u Mikulova. — F. Horní,
Fröschau, Ober-Frischau, ves u Vranova na
Mor.
Friško = rychle. Mor. a slov. — F. =
bedlivě. Ešte krajšé (krásnější jméno) Jožko,
chovaj mi ho f. Sl. sp. 30.
Friškosť, i, f. = čerstvosť. Koll. Zpv. II.
222.
Frišký. Také na Mor. Heja, heja, heja,
nechcem já Ondreja, ale já chcem Miška,
aby bola friška; Když která co drotovať
dá, k tomu sem velmi frišký. Koll. Zp I.
76., 353.
Frišle, ete, n. == mladé prase. U Poličky.
Kšá.
Frišovna, y, f. = výheň napouštěcí, pu-
dlovna,
pec, v níž se litina v kuté železo
proměňuje. Prm. IV. 242.
Frita, y, f. = míchanina křemenu a sádry.
F. skelná, die Glasfritte, hmota, z které se
dělá sklo. Hvl. Z roman. Mz. v List. filol.
VII. 173.
Fritka, y, f. = mužská vesta ze zeleného
sukna až po krk se zapínající s lesklými
knoflíky o dvou řadách, při dírkách pestře
vyšívaná. — F. ženská (robská), byl živů-
tek takový, jako nynější šněrovačka, za-
pínala se dvěma a čtyřmi knoflíky mnohdy
drahocennými. Mor. Zkl., Brt.
Fritta, vz Frita.
Fritures (frytýr), fr. = jídla v másle
smažená. Hnsg.
Frivolitka, y, f., Frivolitenarbeit. Šp.
Frivolnosť, i, f. = rozpustilost. Dk. Roz.
fil. 172.
Frivorta, y, f. Již f-ty, již hry, již jiné
nešlechetnosti, vyraziv z vás slovo božie,
v vás navrátil. Hus III. 271.
Frižulka, y, f. = prysila. Mor. Vck.
Frkalka, y, f. = frkačka. Zlínsky. Brt.
Frkání, n., das Schnaufen. F. koňské.
Lpř.
Frkati také = letěti, rychleji jíti. Mor.
Mtl., Škd. Cf. Frčeti. — abs. Jak frká
i chrká, wie er sich räuspert und spuckt.
Dch. — kudy: nosem. Škd. — (odkud)
kam. Z úst jeho f-ly mu sliny na tvář
její. Té. Iskry na všecky strany f-ly. Lipa
I. 323. — čím oč. Tak ním frknul o zem
(mrštil). Mor. Vck.
Frkavosť, i, f., schnurrende Beschaffen-
heit. Šm.
Frkoč, e, m. Er. P. 346.
Frlať, vz Frčeti. Slov. Ssk.
Frňa, dle Káča = facka, poliček. Na
Vsacku. Vck.
Frňák, vz Frňous.
Frňati = frčeti, chrápati, tvrdo spáti.
Bylo něfrňať, když bylo maso v komíně
(bylo nespati, bdíti, aby ho zloděj neukradl).
Slez. Šd.
Frnčík, a, m. = knedlík. U Ronova. Rgl.
Frndálka, y, f. = frndžialka. Slov. Ssk.
Frnditi také mrhati. Profrndil statek.
U Nové Kdyně. Rgl.
Frndola, y, f. = frndolica. Slov. Ssk.
Frndolica, e, f., die Putzsüchtige. Slov.
Ssk.
Frndoliti se. Rr. Sb.
Frndula, y, f. = frndolica.
Frndžalica, e, f. = kořalka. Slov. Phld.
V. 290.
Frňdžati, al, ání = brnčeti. Slov. Ssk.,
Bern.
Frndžialka, y, f. = brnčadlo. Slov. Ssk.
Frněc, ňce, m. = frňák, veliký nos. U Něm.
Brodu. Holk. U Nepoměřic. Rč.
Frnina, y, f. = děvče, milenka. Do ví,
kde on má ňákou f-nu. Us. u Kunv. Msk.
Frniti se, sich putzen. U Místka. Škd.
Frnivý = kdo rád frní: pyšný, hněvivý.
Dch.
Frňka, y, m. a f. = kdo rád frňká, fňu-
kal, fňukalka,
der Greiner, die Greinerin.
Mor. Šd.
Frnkati, frňkati. — F. = házeti. Do
něčeho f. Mor. Val. — F. = létati, rychle
jíti od ruky.
Práce jí jen frnká. Us. u Kr.
Hradce. Kšť. — si, stolziren. Slov. Ssk.
Frňkavý = plným usmrkaným nosem
mluvící.
F. chlap. U Uh. Hrad. Té.
Frnoch = vláseň, vlášení, čmýr, čmýří,
mrcas, mrňous, mrcouch.
Sl. les.
Frňola, y, f. = vozler. — F., y, m. =
usmrkanec. Tkč.
Frnosa, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 120.
Frňous u rostlin, vz Frnoch. Veliký f.
u řepy: frnák. U Chocně. Ktk. — F., der
Schnurrbart. Bradu holil nechávaje f-sův
na vrchním pysku. V.
Frntiti se = fintiti se. Nič to nevie, len
sa f., len po báloch sa blázniť. Ntr. IV. 163.
Frntoliti = frndoliti. Slov. Rr. Sb., Ntr.
IV. 133.
Frnúseť = frňusy (frňúzy) dostávati. Slov.
Bern.
Frňúsiť = frňúsy hýbati (o zvířatech).
Slov. Bern.
Frňúzy, pl., m. = frňousy, bajuzy, fú-
ziky.
Slov. Rr. Sb.
Frodl z Tatenie. Blk. Kfsk. 110., Sdl.
Hr. I. 23.
Frolín, a, m., křest. jm. Brt. D.
Froliš, e, m., křest. jm. Brt. D.
From Ondř., 1669. Jg. H. 1. 2. vyd. 555.
Froněk, ňka, m., os. jm.
Front! Čelím v před! Links (rechts) F.,
v levo (v pravo) čelím! Čsk.
Frontalní útvar táboru. S. N. XI. 224.
Fronton, u, m. Vz Zpr. arch. VII. 54.
Frost Václ., kněz a řed. ústavu hlucho-
němých, nar. 1814. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 555.,
Šb. Dj. ř. 2. vd. 241., S. N. X.
Froška, y, f., os, jm. D. ol. I. 517.
Frozin Ant., 1704. Jg. H. 1. 2. vd. 555.,
Jir. Ruk. I. 197.
Frs. = francs, kupec. Kh.
Fŕskať = stříkati. Slov. Hned priskočili,
z pramienku vodou f-li i treli. Phld. IV. 8.
Předchozí (236)  Strana:237  Další (238)