238

Fŕskot, u, m. = střik, střikot. Slov. Phld.
IV. 5.

Frudlovica, e, f. = kořalka (žert.). Ta
f. ma ohriala. Slov. Č. Kžk. II. 60.

Fruktifikovati = na úroky uložiti. Č.,
Kaizl 241.

Frumar Ad., učitel v Praze. Tf. H. 1.
3. vd. 199.

Frumbie, frumbiery pl., f. = šňůry z černé
a bílé vlny. Slov. Němc. IV. 433. Cedidlo
(brašna) f-biami vykrášlené. Pokr. Pot. II. 67.
Mal tanistru priviazanú na chrbát f-biami na
prsách v jeden uzol sviazanými. Rb. Sb.

Frumštein, a, m. = zříceniny hradu
u Všerub v Plzeňsku. Vz S. N.

Frunkačka, y, f. = prak, die Schleuder.
U Mor. Ostrav. Mtl.

Fružská Hora (Fruška Gora) jest hor-
naté, hustými lesy obrostlé, krásné zákoutí
v Srjemu mezi Dunajem a Savou a jest tam
dvanáctero srbských klášterů. Když Srbové
koncem XVII. století do zemí rakouských
se přistěhovali, dali na jevo svou lásku
k staré vlasti tím, že čásť nové své země
odmezili a věnovali národním památkám.
Byla to Fružská Hora. Tam nastavěli ko-
stelův a klášterův a pojmenovali je podlé
těch, které doma opustili; tam přenesli i své
skrovné poklady. Ostatky posledního caře
srbského Lazara, jež dříve odpočívaly v klá-
šteře Ravanici, přeneseny jsou do Nové
Ravanice na Fružské Hoře. Den Kosovské
bitvy („Vidov dan", 15. června) slaví se
tam jako carův svátek a vábí tam tisíce
pobožných poutníkův. Pyp. I. 170.

Fryc, e, m. 1833. Jg. H. 1. 2. vd. 555.

Fryč, vz Frič. — F. Frant., farář, nar.
1786. Jg. H. 1. 2. vd. 555. — F. Jiřík, Václ.
Vz Blk. Kfsk. 1164, 1121. — F. Bonif.
Mus. 1880. 357.

Fryčaj, e, m., os. jm. — F. Tom., kněz,
naroz. 1759. Sb. Dj. ř. 2. vd. 241., S. N.,
Pyp. K. II. 379., Slavín IV. 285. a násl,
Jg. H. 1. 2. vd. 555.

Fryčať = frčeti, chrápati. Spala, tak
f-la. Slez. Sd.

Fryček, čka, m. F. Kristián, probošt,
nar. 1788. Vz Jg. H. 1. 2. vd. 556.

Fryčka, y, f. = frčka, frčala, chrápala.
Vz Fryčať. Sd. — F., y, m. F. Eman. Blk.
Kfsk. 580.

Frýda, vz Vrchlický, Frida.

Frydecký Kašp Blk. Kfsk. 1075.

Frydek, dka, m., Friedek, mě. ve Slez.
O obyvatelích vz Sbtk. Krat. h. 227., S. N.

Frydka, y, f., vz Fritka.

Frydl, a, m., os. jm 1524.

Frýmarek, rku, m., jm. pole u Bohučo-
vic na Opavsku. Sd.

Frynor, u, m., gentramen. 15. stol.

Frys, u, m. = stříhaný cajk s drsným
povrchem. Us. Hvl. Vz Frýž.

Frýsek, sku, m., vz Prýsek.

Frýsový. F. podlaha. Us. Pdl. Vz Frýs.

Frystuňk, u, m. F-ky na hory a kovy.
Vz Zř. zem. Jir. A. 21., 690.

Fryška, y, f. = hra, při níž se na řiť
bije. Hráti na f-ku. U Místka. Škd. — F.,
psí jm. Zlínsky. Brt.

Fryško = friško, rychle. Jdi f. U Místka.
Škd., Č. T. Tkč.

Fryšký = frišký, slovo cizí. Mor. Brt.
D. 210.

Fryšování, n. = kujnění železa. Vz Fri-
šovna. NA. IV. 173.

Frýštadský Andr. 1620. Jir. Ruk. I. 199.

Fryšták, u, m., Freistadtl, městečko u Ho-
lešova na Mor. D. ol. X. 380., S. N.

Frýštat, a, m., Freistadt, mě. u Těšína.
Vz S. N.

Frvtka, vz Fritka. Prm. V. 23.

Frýz, u, m. = tkanina, pannus hirsutus,
floccosus, der Fries. U Místka. Skd. Cf.
Frýs.

Frýzek, vz Potáč.

Fryžula. fryžulka, y, f. = pryzila. Mor.
Brt. Ď. 201.

Ft! = fič, fuč!

Ftačí == ptačí. Us. Ssk.

Fták, vz Pták. Us. Brt. P. 173., Sš. P.
612. Laš. také: ftok. Tč.

Fthalein, u, m., v lučbě. Šfk. Poč. 562.

Fthirias-is, y n. e, f., z řec. = všivosť,
všivíce. Vz S. N.

Fthis-is, y n. e, f., z řec. = úbytě, sou-
chotiny.

Ftrbos, u, m. = pohlavek. Val. Brt. D. 210.

Fuca, e, f. = kec, die Biestmilchbuchte.
Šp.

Fucka, y, f. = kucmoch, der Sterz. Slov.
Němc. IV. 431.

Fucmuc, e, m. = ničema, hulvát. U N.
Kdyně. Rgl.

Fučení, n., das Sausen. Pl. I. 54.

Fučeti, fukotati. Mkl. Etym. 58. Větr-li
to fučí lebo voda hučí ? Lebo sa šohajek
se svú milú účí (loučí)? Sš. P. 304. — jak.
Jak měch fučala. Sl. sp. 179.

Fučík, a, m., jm. psí. Mor. Brt. — F.,
Futschik, huť u Krumlova.

Fučil, a, fučílek, lka, m. = větroplach.
Šm.

Fučilosť, i, f., der Leichtsinn. Slov. Loos.

Fučilý, leichtsinnig. Slov. Loos.

Fučivosť, i, f., sausende Beschaffenheit.
Šm.

Fučka, y, f. = bramborová kaše. Vz Čír.
Slov. Rr. Sb.

Fučko, a, m. = blázen. Slov. Bern. —
F., der Schnauber, Zornige. Slov. Ssk.

Fudr, u, m. Výb. II. 336. 1.

Fuga v hudbě, vz Mlt. 48.—49.

Fügner Jindřich, první starosta Sokola
pražského. 1822.—1865. Vz S. N. X.

Fugovaný choral, fugirter Choral. Hud.
Mus. 1850.

Fugovati = žlábkovati, kehlen. Slov.
Bern.

Fuchsie, e, f. = rostl. Vz S. N.

Fuchsin, u, m. — anilinová červeň, bar-
vivo. Vz MS. 332., Prm. III. č. 5., S. N.
III.. X. 206., Šfk. Poč. 560., Slov. zdrav.

Fuchsmajor, a, m. - starosta buršáckého
spolku.

Fuj, vz Huj.

Fujanica, e, f. = fujavica, metelice. Brt.
D. 210.

Fujara. Také na Mor. Brt. P. 167., Kmk.
Cf. Mkl. Etym. 58. — Hdk. C. 377., Němc.