239

III. 83. Ak žiadaš hlasnú fujaru, vykruť ju
z lipy, z mukyně, ze stromov, ktoré vy-
rástly v preľúbej našej krajine. Čjk. 20.
Stichly gajdy i fujary, nežije bača starý.
Sl. sp. 25.

Fujarať = na fujaru pískati. Nejedna
kozička na skalu vyskočí, či ma nepočuje
f. v úbočí. Slov. Čjk. 110.

Fujarka, y, f., vz Fujara.

Fujarovat = fujarať. Tam na fujarách
fujarajú. Slov. Hdž. Čít. 136.

Fujas! lauf! Slov. Ssk.

Fujasdiť, davonlaufen. Slov. Ssk.

Fujati, wehen. Sníh fujá, stöbert. U Místka.
Škd. — čím: fujá sněhem. Laš. Tč., Brt.
D. 210.

Fujavica, e, f. = metelice, das Schnee-
gestöber. Mor. a slov. Škd., Tč. Otvárajte
bránu, f. veje. Veru neotvorím, trebas vás
zaveje. Koll. Zp. I. 242.

Fujavý, sausend. Lpř. Sl. II 425.

Fujazdiť = odbíhati, utíkati. Slov. Rr.
Sb. F. do hor. Pokr. Pot. I. 332.

Fujtáš, e, m., der Ladungsstoíf. Slov.
Ssk. Jager si flintičku nabíjá, f. si zubami
prehrýzá, na mne zazerá, flintu namierá,
ukážem mu pu — pučalku, až si sednem na
vršku. Koll. Zp. I. 346.

Fuk = honem. Moucha začala sebou há-
zeť, vyškrábala se z pavučiny ven a fuk
do povětří. Er. Sl. čít. 18. F. s hoblíkem
do pece, ať se nám tam upeče. Sš. P. 728.
Fuk, fuk, fuk se s vršku v nohy dám. Koll.
Zp. I. 346. F. z komína ven. Jrs. Do sv.
Ducha nevyslékaj kožucha a po sv. Duchu
fuk do kožuchu. Slez. — F. = chlouba,
pýcha. Ten s tím nadělá hluků a fuků!
Dch. Tu kráčá paní od fuku, pýchy jako
prešinutá. Trok. 36. — F. = fukot, fouk-
nutí. To je mně fuk (= pouhé fouknutí,
nic). Us. Všk. Nákaz sbírání se morné vichr
mocným žene fukem. Pl. I. 53. Větrové
bylinám fukem zdravým zrůst dávali. Pl.
1. 58. — F. = krejcar. Nestojí to ani za
fuk. Us. Hnšk. — F., sam. u Pelhřimova. —
Fuky = očešky, kracle, sčesaný len ku pře-
dení na malých vochličkách. Us. Hk. —
Fuky = vtipy, schopnosti, nápady. S tím
si dej pokoj, ten má fuky! Slez. Šd., Brt.
D. 210.

Fuka, y, f. = štěrbina (járka) mezi de-
skami atd., kudy může vítr foukati, z něm.
Fuge. Us Ktk., Sd., Vck.

Fúkacina, y, f., das Aufgeblasene. Slov.
Ssk.

Fukač, e, m. = měch, der Blasebalg.
Slov. Kováči do fukačov vetry berú a dujú.
Hol. 29. Spává na f-či (v suchém). Bdl. —
F. = fukar. Mor. Vrch., Mtl. Fukačem plevy
z obilo vyfukoceš. Laš. Tč. — F. = fukací
nástroj, das Blasinstrument; řiť. Us. Škd.

Fukačka = foukačka. č. Kžk. II. 183. —
F-ky = lehké plevy. U Ronova. Rgl.

Fukály, pl., m., přenes, das Geld (Moos).
Rk.

Fukar = mlýnek na čištění obilí. Mor.
Jsk., Mtl., Kčr., Klš. Vz Burdák, Valach. -
F., os. jm. Žer. Záp. II. 183.

Fukar, e, m. = founa. U Něm. Brodu.
Smrd.

Fukarovati = kupčiti. Reš.

Fúkati, vz Foukati.

Fúkavě ho odbyl. Wtr.

Fúkavice. — F. = metelice. Val. Vck.

Fukna, y, f. = čepice se širokým dnem.
Na Plasku. BPk.

Fukátko, a, n. = foukačka.

Fuknouti, knul a kl, ut, utí = prsty po
tváři udeřiti. Slov. Phld. II. 2. 51. Kdo
tebe fukne, udri ho aj ty. Klčk. V. 34. Hned
mu červené iskry z nosa vyfrkly, keď ho
fuknul. Mt. S. I. 89.

Fukoidy = chaluhy. V mořských vrst-
vách objevují se otisky f-dů. Krč. G. 610.,
Frč. Geol. 17. Vz Krč. G. 356.

Fukotati = foukati. — komu, čím.
Liboce se, liboce lísteček zelený na lúce
(na buce); ešče by se libotal, kdyby ním
(mu) vétříček fukotal. Brt. P. 20., Sš. P.
280.

Fukovati = fuky zamazovati. Us.

Fulčík, u, m. Prkna sražená na fulčík.
Zpr. arch. VII. 54.

Fulda, y, f. Z Fuldy opat. Dal. 139.

Fulerna, y, f., vz Mastník.

Fulfas, u, m. = jistá míra mlynářská a
pekařská, z něm. Füllfass. U Místka. Škd.

Fulgurit, u, m. = blesková roura. Ves.
IV. 102., S. N. Vnikne-li blesk do písku
křemenitého, zůstaví po sobě roury, jichž
stěny z roztavených a v sklovitou hmotu
slepených zrn sestávají. Schd. II. 32., 1. 177.

Fulminan, u, m., v iučbě, der Fulminan.

Fulminanový. F. kyselina, die Fulminan-
säure.

Fulminat, u, m., das Fulmiuat. Nz., Šfk.
Poč. 435.

Fulnek, a, m., mě. v Jičínsku na Mor.
D. ol. I. 405., S. N.

Fulok, lku, m. = flok, šulok. Slov. Ssk.

Fumaran, u, m., fumarsaures Salz. Nz.

Fumarola, y, f. = sopka chrlící hlavně
parní vodu, die Fumarole. Bř. N. 252., Nz.

Fumarový. F. kyselina, die Fumarsäure.
Nz., S. N.

Fumička, y, f. = mladičká, svižná dívka
(s malinkou příhanou). U Kr. Hrad. Zkr.

Fuňa, dle Bača = funil, der Schnaufer.
Laš. Tč.

Fuňák, u, m. = frňák, veliký nos, die
grosse Nase, der Rüssel. Us. Škd., Brt. D.
210.

Funcka, y, f. = malá lampa. Us. v Opav.
Zkl.

Fundacija, e, f. = fundace. Slez. Tč.

Fundační mše sv. Us. Tč.

Fundament, z lat. Čos by bol svet papier
a more atrament (inkoust), věr' by něspísali
srdiečka f. Sl. sp. 115. — F. = nebezpečná
rána stále otevřená, zacelí-li se, následuje
smrť. Je s ním zle, má f. U Kr. Hrad. Kšť.

Fundamentalní pokus, Osv. 1.481., věta,
útvar. Stč. Zem. 146., 684. F. články čes.
vyrovnání.

Fundanina, y, f. = směs cukrovinek,
hrozinek a mandlí, kterou děvčata v maso-
pustní úterek hochům po každém tanci roz-
dávají. Us. u Jilemnice. Dch.

Fundatista, y, m. = kdo nějaké fundace
požívá, nadanec, Mus. 1880. 4.



	239

	III. 83. Ak žiadaš hlasnú fujaru, vykruť ju z lipy, z mukyně, ze stromov, ktoré vy- rástly v preľúbej našej krajine. Čjk. 20. Stichly gajdy i fujary, nežije bača starý. Sl. sp. 25. Fujarať = na fujaru pískati. Nejedna kozička na skalu vyskočí, či ma nepočuje f. v úbočí. Slov. Čjk. 110. Fujarka, y, f., vz Fujara. Fujarovat = fujarať. Tam na fujarách fujarajú. Slov. Hdž. Čít. 136. Fujas! lauf! Slov. Ssk. Fujasdiť, davonlaufen. Slov. Ssk. Fujati, wehen. Sníh fujá, stöbert. U Místka. Škd. — čím: fujá sněhem. Laš. Tč., Brt. D. 210. Fujavica, e, f. = metelice, das Schnee- gestöber. Mor. a slov. Škd., Tč. Otvárajte bránu, f. veje. Veru neotvorím, trebas vás zaveje. Koll. Zp. I. 242. Fujavý, sausend. Lpř. Sl. II 425. Fujazdiť = odbíhati, utíkati. Slov. Rr. Sb. F. do hor. Pokr. Pot. I. 332. Fujtáš, e, m., der Ladungsstoíf. Slov. Ssk. Jager si flintičku nabíjá, f. si zubami prehrýzá, na mne zazerá, flintu namierá, ukážem mu pu — pučalku, až si sednem na vršku. Koll. Zp. I. 346. Fuk = honem. Moucha začala sebou há- zeť, vyškrábala se z pavučiny ven a fuk do povětří. Er. Sl. čít. 18. F. s hoblíkem do pece, ať se nám tam upeče. Sš. P. 728. Fuk, fuk, fuk se s vršku v nohy dám. Koll. Zp. I. 346. F. z komína ven. Jrs. Do sv. Ducha nevyslékaj kožucha a po sv. Duchu fuk do kožuchu. Slez. — F. = chlouba, pýcha. Ten s tím nadělá hluků a fuků! Dch. Tu kráčá paní od fuku, pýchy jako prešinutá. Trok. 36. — F. = fukot, fouk- nutí. To je mně fuk (= pouhé fouknutí, nic). Us. Všk. Nákaz sbírání se morné vichr mocným žene fukem. Pl. I. 53. Větrové bylinám fukem zdravým zrůst dávali. Pl. 1. 58. — F. = krejcar. Nestojí to ani za fuk. Us. Hnšk. — F., sam. u Pelhřimova. — Fuky = očešky, kracle, sčesaný len ku pře- dení na malých vochličkách. Us. Hk. — Fuky = vtipy, schopnosti, nápady. S tím si dej pokoj, ten má fuky! Slez. Šd., Brt. D. 210. Fuka, y, f. = štěrbina (járka) mezi de- skami atd., kudy může vítr foukati, z něm. Fuge. Us Ktk., Sd., Vck. Fúkacina, y, f., das Aufgeblasene. Slov. Ssk. Fukač, e, m. = měch, der Blasebalg. Slov. Kováči do fukačov vetry berú a dujú. Hol. 29. Spává na f-či (v suchém). Bdl. — F. = fukar. Mor. Vrch., Mtl. Fukačem plevy z obilo vyfukoceš. Laš. Tč. — F. = fukací nástroj, das Blasinstrument; řiť. Us. Škd. Fukačka = foukačka. č. Kžk. II. 183. — F-ky = lehké plevy. U Ronova. Rgl. Fukály, pl., m., přenes, das Geld (Moos). Rk. Fukar = mlýnek na čištění obilí. Mor. Jsk., Mtl., Kčr., Klš. Vz Burdák, Valach. - F., os. jm. Žer. Záp. II. 183. Fukar, e, m. = founa. U Něm. Brodu. Smrd.	Fukarovati = kupčiti. Reš. Fúkati, vz Foukati. Fúkavě ho odbyl. Wtr. Fúkavice. — F. = metelice. Val. Vck. Fukna, y, f. = čepice se širokým dnem. Na Plasku. BPk. Fukátko, a, n. = foukačka. Fuknouti, knul a kl, ut, utí = prsty po tváři udeřiti. Slov. Phld. II. 2. 51. Kdo tebe fukne, udri ho aj ty. Klčk. V. 34. Hned mu červené iskry z nosa vyfrkly, keď ho fuknul. Mt. S. I. 89. Fukoidy = chaluhy. V mořských vrst- vách objevují se otisky f-dů. Krč. G. 610., Frč. Geol. 17. Vz Krč. G. 356. Fukotati = foukati. — komu, čím. Liboce se, liboce lísteček zelený na lúce (na buce); ešče by se libotal, kdyby ním (mu) vétříček fukotal. Brt. P. 20., Sš. P. 280. Fukovati = fuky zamazovati. Us. Fulčík, u, m. Prkna sražená na fulčík. Zpr. arch. VII. 54. Fulda, y, f. Z Fuldy opat. Dal. 139. Fulerna, y, f., vz Mastník. Fulfas, u, m. = jistá míra mlynářská a pekařská, z něm. Füllfass. U Místka. Škd. Fulgurit, u, m. = blesková roura. Ves. IV. 102., S. N. Vnikne-li blesk do písku křemenitého, zůstaví po sobě roury, jichž stěny z roztavených a v sklovitou hmotu slepených zrn sestávají. Schd. II. 32., 1. 177. Fulminan, u, m., v iučbě, der Fulminan. Fulminanový. F. kyselina, die Fulminan- säure. Fulminat, u, m., das Fulmiuat. Nz., Šfk. Poč. 435. Fulnek, a, m., mě. v Jičínsku na Mor. D. ol. I. 405., S. N. Fulok, lku, m. = flok, šulok. Slov. Ssk. Fumaran, u, m., fumarsaures Salz. Nz. Fumarola, y, f. = sopka chrlící hlavně parní vodu, die Fumarole. Bř. N. 252., Nz. Fumarový. F. kyselina, die Fumarsäure. Nz., S. N. Fumička, y, f. = mladičká, svižná dívka (s malinkou příhanou). U Kr. Hrad. Zkr. Fuňa, dle Bača = funil, der Schnaufer. Laš. Tč. Fuňák, u, m. = frňák, veliký nos, die grosse Nase, der Rüssel. Us. Škd., Brt. D. 210. Funcka, y, f. = malá lampa. Us. v Opav. Zkl. Fundacija, e, f. = fundace. Slez. Tč. Fundační mše sv. Us. Tč. Fundament, z lat. Čos by bol svet papier a more atrament (inkoust), věr' by něspísali srdiečka f. Sl. sp. 115. — F. = nebezpečná rána stále otevřená, zacelí-li se, následuje smrť. Je s ním zle, má f. U Kr. Hrad. Kšť. Fundamentalní pokus, Osv. 1.481., věta, útvar. Stč. Zem. 146., 684. F. články čes. vyrovnání. Fundanina, y, f. = směs cukrovinek, hrozinek a mandlí, kterou děvčata v maso- pustní úterek hochům po každém tanci roz- dávají. Us. u Jilemnice. Dch. Fundatista, y, m. = kdo nějaké fundace požívá, nadanec, Mus. 1880. 4.