240

Fundator, a, m., z lat. = zakladatel, der
Gründer, Stifter. Ús. Tč. Vz Zem. zř. Jir.
690. — Později = opravní pán, der Schirm-
herr. 1538. Soud kn. opav.

Fundovaný, fundirt. F. dluh státní.

Fundovati = založiti, gründen, stiften,
z lat. — co kde. A na tejto hoře košćul
funduje. Sš. P. 776.

Fundus. Má z toho fundum = rozum.
Us. u Kr. Hrad. Kšť.

Fundžadlo, a, n. = funga. Slov. Zátur.

Fundžání, n. = fičení. Slov. Medzi hrme-
ním diel (děl) a f-ním gúl (koulí) zpomienka
na vás bola mojou útěchou. Ntr. V. 118.

Fundžati = fičeti. Slov.

Funebrák, a, m. = zřízenec ústavu :
pompe funebre. Ús. v PRaze. Rjšk.

Funěra. Zpanoší-li chuděRa, hned z toho
f. (pyšný). Č. M. 100.

Funěti také fičeti. VietoR funí. Slov. Zátur.

Funga, y, f. = fundžadlo, fundžalo, vlk,
brčadlo, frčadlo, der Kreisel. F. fundží. Slov.
Zátur.

Fungačka, y, f. = lučiště, prak, die
Schleuder. Slov. Ssk.

Fungin, u, m. = základní hmota hub.
Vz S. N.

Funil, a, m. =fuňa. Us. Rč.

Funivý, schnaubend. F. medvěd. Osv. I.
269.

Funkce v mathem. F. rozvinutá, neroz-
vinutá n. zavinutá, obrácená, algebraická,
celistvá, elliptická, transcendentní, o jedné,
o dvou, n. proměnných, rationalní, irratio-
nalní, lomená, Ryze lomená, neryze lomená,
exponentialní, logarithmická, cyklometrická,
periodická či obměnná, stejnoměrná či homo-
genní, souměrná či symmetrická, střídavá či
alternující, jednoznačná, mnohoznačná, pře-
tržitá, spojitá, odvozená. Stč. Dif. 1.—7., 13.,
Jrl. 205., Čs. math. X. 80. F. cyklické, hy-
perbolické. Čs. math. X. 80. F. třetího stupně.
F. čtvercová, Šim. 166.—168., chemická. Rm.

Funkční, Funktions-. F. počet, Stč. Dif.
17., přídavek (k platu).

Funkl. Mám f. nový kabát (zcela nový).
Us. Holk., Msk.

Funková z Prošovic Johanna. Blk. Kfsk.
106.

Funousek, sku, m. = funus děcka. U Cho-
cně. Ktk.

Funt. Dal. 74. Kn. dr. Poněvadž Stefek
penieze vzieti chce za ten úraz (poranění),
jest jemu Jan 10 funtuov dáti povinen; Za
každý f. položeno býti jmá 20 gr. českých.
NB. Tč. 252., 253. Ačkoli při skládání vraždy
50 funtuov šacují se za 50 kop, avšak v ji-
ných pokutách funt má za 20 gr. počten
býti. Kn. dRn. 130.

Funtovica, e, f., die Pfundsohle. Slov.
Loos.

Funtovnice, e, f. = veliké jablko. Vz
Funtovský, Funtůvka. U FRyštátu. Džl.

Funtovský. F. jablko. Na Zlinsku. Brt.
Vz Funtovnice, Funtůvka.

Funtový. F. hruška. Mor. Brt. Vz Fun-
tůvka.

Funtůvka, y, f. = druh velikých hrušek
a jablek. Mor. Brt. v Osv. 1884. 50., Tč. Cf.
Funtovnice, Funtovský, Funtový.

Funus. Budou strojiti f. (někdo jim umře);
Ještě mu nepůjdem na f. (ještě neumře). Us.
Tkč. Vynechal-li sazeč kus rukopisu, udělal
laichu (z Leiche, udělal f.). Us. Nvk.

Funusník, a, m. = pomáhač při pohřbech.
Us. u Ještěda. Sá. ve Kv. 1869. 2.

Funzol, u, m. = podešvice, podešev, šp.
z něm. Pfundsohle. Val. Vck. Maso jako f.
(tvrdé). U Víškova, J. Tš.

Fuosek, ska, m., os. jm. D. ol. VIII. 87.,
101.

Fůra. Je toho na fůry = mnoho. Us. Šml.

Furajtár, a, m., z něm. Vorreiter. Slov.
Koll. Zp. II. 113., Sl. sp. I. 163.

Furáž, e, m., die Fourage. Us. Tč.

Furberk, u, m., šp. z něm. Fuhrwerk.
Kutn.

Furbezna, y, f. == vozotajstvo, z něm.
Fuhrwesen. Us. Holk.

Furfuramid, u, m., v lučbě, das Furfur-
amid. Nz.

Furfurin, u, m., v lučbě, das Furfurin.
Nz.

Furfurol, u, m., v lučbě, das Furfurol.
Nz., Šfk. 560., Poč. 518.

Furch Vinc, účetní rada, 1817.—1864.
Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 556., Tf. H. 1. 3. vyd.
113., Šb. Dj. ř. 2. vd. 241., Ukaž. 98.

Furiacký = divoký, wild. F. chlapec.
Laš. Tč. Vz Furiák.

Furiák. Ten sedlák f., stojí v koutě jak
žebrák. Čes. mor. ps. 217. Také na Mor.
Brt. — F. = divoký člověk, vražebník, der
Wütherich. Laš. Tč.

Furiant = nadutý člověk. F-te českej, nic
sobě nestejskej. Čes. mor. ps. 221. U Místka
f. = práč, der Raufbold. Škd.

Furie. Nejsem já ti toho vinna, jenom
ta tvoja furia. Sš. P. 596. — F. = hrdosť,
zpupnost', pýcha. Sá. Furie míti = býti pyš-
ným. U Kr. Hrad. Kšť. Plno furie na ulici
a kus hovna ve truhlici. Us. Jv.

Furík. Na Slov. fúrik. Rr. Sb.

Furkoty, pl., m., getheilte Bergspitze.
Slov. Ssk.

Furlansko, a, n. Šfk. Strž. II. 353.

Furman =forman, der Fuhrmann. Na
zelené lúce formánkové stojó. Brt. P. 154.

Furmanka, y, f. = formanka, das Fuhr-
mannsgeschäft. Laš. Tč. On žil z f-ky. Tč.

Furnýr, u, m. = dyha. Prm.

Furnýrka, y, f. = furnýrová pila, pila
na dyhy. Zpr. aRch. VIL 28.

Fůrovati = z roboty voziti. — komu:
vrchnosti. 1660.

Furstenberk. Z F-ka Vratislav a jiní.
Vz Blk. Kfsk. 1306. F. kníže a landhrabě.
Vz S. N.

Furtácky = furiantsky, stolz. Brožek sa
po f. usmjeval. Ntr. IV. 92.

Furtácky = furiantský, žertovný. Vz
Furták, Ntr. IV. 172.

Furtáctvo, a, n., das Possentreiben, der
Streich. Slov. Ssk. Loos.

Furták. Čozě sa ty furták furtácký tak
šelmovsko usmjeváš ? Ntr. IV. 92. (143.,
152.). — Pokr. Pot. I. 332.

Furtka, y, f., das Pförtchen, die Neben-
thür. Ve velikých vratách bývají furtky
Laš. Tč. U Opav. Zkl.