241

Furugla, y, f. = fujara. Slov. Ssk.

Furula, y, f. = fujara. Slov. Ssk.

Furunculus, lat. = nežit.

Furverk. — F. z Vorwerk = folvark. Z.
d. opav.

Furverkář, e, m. = povozník. Kutn.

Furýr, vz Forír. Kká.

Fus, u, fusy, pl. m. == vous, der Bart.
Míl (měl) fusy frňusy a bradu až po kolina.
Laš. Tč.

Fúsa, pl-, n. = vousy. Šel s fúsama =
dat se oholiť. Brt. D. 210.

Fúsač = vousáč.

Fusak, a, m. = husák, houser. U Opav.
Brt. D.

Fúsál, u, m. = fasole bílá s černými
vousy. Zlinsky. Brt. — F. = kdo má veliké
vousy. Mor. Brt. D. 142.

Fúsatěti, ěl, ění, Bart bekommen. Bern.

Fúsatý = vousatý. F. žid. Laš. Té. Slov.
Bern.

Fustík, u, m. = žluté brasilské dřevo.
Schd. I 403.

Fustin, u, m. = barvivo fisetového dřeva.
Vz S. N.

Fusty, pl., f. = náhrada či slevení, které
při koupení zboží za to se povoluje, že
v něm jsou též nečisté látky; 2. nečisté
zboží, zadní. Kupecky. Kh.

Fušerák, a, m. = f ušer. Us. Jrs.

Fušerský, pfuscherhaft. Bern.

Fušerství, n., die Pfuscherei. Bern.

Futa, y, f. = zástěra z hrubého, barve-
ného plátna. Rr. Sb.

Euteř, e, f. = vítr s chumelenicí, slota
čas, das Unwetter. Us. u Nového Bydž. a j.
Kšť., Lpř.

Futilní = neplatný, ničemný, z lat. S. N.

Futirov-ati si co = vážiti si. Nic si mne
nefutiruje. Zlinsky. Brt. U Olom. Sd.

Futrál. Ďáblův f. = člověk liškou podšitý,
šibal. Us. Knrz. — Vz Pernyal.

Futrář, e, m. Petr F., měštěnín brněnský.
Půh. II. 185.

Futrovka, y, f. = druh cihel. Zpr„ arch.
VIII. 93.

Futrovati. Z čeho jich (koni) futruje?
Ze zlatého žlabka ona jich futruje. Sš. P.
753.

Futrovní, Futter-. Us. Šm.

Futrůvka, y, f. = futro u dveří. Vz
Futro. Laš. Tč.

Futyrovati, vz Futirovati.

Futur-um, a, n. Vz také fut. historické
v Brt. S.98., f. gnomické, ib. 100. 2., f.
děje možného, ib. 100. 3., f. rozvažovací,
ib. 100. 4., f. za imperativ, ib. 103. 1. —
Bž. 169.

Fux Ant. Jg. H. 1. 2. vyd. 556.

Fúz, u, m. = fús, vous. Slov. A ku kmo-
trovi len tak pod fúrom zamrnkol. Lipa I.
7. Ide Kuruz pri Dunaji, šábla sa mu blýska;
jde Němec ticho za ním, len plecima stíska;

ide Maďar vedla něho, vytiera si fúzy; ide
Slovák proti němu, Kuruc utiecť musí. Sl.
sp. 84.

Fúzik, u, m. = vousek. Slov. Ntr. V. 5.
Brožek mrdal fúzikami. ib. IV. 173.

Fyllit, u, m. = prahorní břidlice, der
Urthonschiefer. Jest kámen zvrstvený, dle
vrstevních ploch obyč. v tenké desky ští-
patelný a z mikroskopických zrnek živce,
křemene a lupének slídy a chloridu složený.
Krč. G. 78., 263., Stč. Zem. 687., Bř. N.
245., 255.

Fylloxera, y, f. = mšice révokazná. KP.

Fysa, y, f. = puchýř, z řec.

Fysem-a, ata, n., z řec, nápuch.

Fysharmonika. Vz KP. II. 324., S. N.

Fysický. F. těleso, ZČ. L, 4., Mj. 5., Jd.
Geom. I. 1., výjev, síla, ZČ. 4., kyvadlo,
optika, ZČ. I.130., III. 4., kultura, Kř. Stat.
2., zemdlenosť, Kaizl 119., vlastnosti boží.
MH. 7.

Fysika. Vz KP. II. 5., Schd. I. 14., 17.,
KP. IV. 180.; Sbn. 370., 410., S. N.; dějiny
její. Ib. 5. F. výkonná, theoretická. ZČ. —
F. či komposice slove havířům nečistý roztok
chloridu cíničitého, das Physikbad, salpeter-
saures Zinn. Exc.

Fysikalní návod, Mj. 1., kabinet, ZČ.
Předml. VI., zákon, princip, nástroj, disci-
pliny, vlastnosti hmoty, poznání, ZČ. 4., 5.,
10., 11., výzkumy, pravdy. Stč. Zem. 273.,
274.

Fysikalský = fysikalní. Kv. 1842.

Fysikat, u, m. = úřad mestského nebo
okresního lékaře. Prvním jeho představeným
byl v Praze dr. Pelz, druhým jest dr. Záhoř.

Fysikoteleologický = přírodoúčelný.
MH. 4.

Fysikotheologický = přírodobohoslovný.
F. důkaz jsoucnosti boží. MH. 4.

Fysikotheologie, e, f., z řec. = nauka
o Bohu, dokazující jsoucnosť božskou ze
spořádanosti přírody. Vz S. N.

Fysiognotyp, u, m., z řec. = otisk tváři.
S. N. X.

Fysiokratický. F. společnost v Praze.

Fysiologický. F. vlastnosti, Bř. N. 77 ,
účinky blesku, elektriky, KP. II. 208., 199.,
duše. Osv. I. 420. F. příčiny proměn jazy-
kových. Vz List. filol. I. 45.

Fysiologie, vz Slov. zdrav., Ukaz. 42.

Fysiologos, vz Povahopis, List. filol.
IV. 69.

Fytogeografický, phytogeographisch,
pflanzenbeschreibend. F. soustava. Stč. Zem.
816.

Fytogeografie, vz Stč. Zem. 814.

Fytochemie, e, f. == chemie rostlin za-
bývající se jich lučebním rozborem. S. N.
X. 208.

Fytopalaeontologický, phytopalaeonto-
logisch. Stč. Zem. 816.

Fytotomie, řec, pitva rostlin.