Předchozí (240)  Strana:241  Další (242) |
|
|||
241
|
|||
|
|||
Furugla, y, f. = fujara. Slov. Ssk.
Furula, y, f. = fujara. Slov. Ssk.
Furunculus, lat. = nežit.
Furverk. — F. z Vorwerk = folvark. Z.
d. opav. Furverkář, e, m. = povozník. Kutn.
Furýr, vz Forír. Kká.
Fus, u, fusy, pl. m. == vous, der Bart.
Míl (měl) fusy frňusy a bradu až po kolina. Laš. Tč. Fúsa, pl-, n. = vousy. Šel s fúsama =
dat se oholiť. Brt. D. 210. Fúsač = vousáč.
Fusak, a, m. = husák, houser. U Opav.
Brt. D. Fúsál, u, m. = fasole bílá s černými
vousy. Zlinsky. Brt. — F. = kdo má veliké vousy. Mor. Brt. D. 142. Fúsatěti, ěl, ění, Bart bekommen. Bern.
Fúsatý = vousatý. F. žid. Laš. Té. Slov.
Bern. Fustík, u, m. = žluté brasilské dřevo.
Schd. I 403. Fustin, u, m. = barvivo fisetového dřeva.
Vz S. N. Fusty, pl., f. = náhrada či slevení, které
při koupení zboží za to se povoluje, že v něm jsou též nečisté látky; 2. nečisté zboží, zadní. Kupecky. Kh. Fušerák, a, m. = f ušer. Us. Jrs.
Fušerský, pfuscherhaft. Bern.
Fušerství, n., die Pfuscherei. Bern.
Futa, y, f. = zástěra z hrubého, barve-
ného plátna. Rr. Sb. Euteř, e, f. = vítr s chumelenicí, slota
čas, das Unwetter. Us. u Nového Bydž. a j. Kšť., Lpř. Futilní = neplatný, ničemný, z lat. S. N.
Futirov-ati si co = vážiti si. Nic si mne
nefutiruje. Zlinsky. Brt. U Olom. Sd. Futrál. Ďáblův f. = člověk liškou podšitý,
šibal. Us. Knrz. — Vz Pernyal. Futrář, e, m. Petr F., měštěnín brněnský.
Půh. II. 185. Futrovka, y, f. = druh cihel. Zpr„ arch.
VIII. 93. Futrovati. Z čeho jich (koni) futruje?
Ze zlatého žlabka ona jich futruje. Sš. P. 753. Futrovní, Futter-. Us. Šm.
Futrůvka, y, f. = futro u dveří. Vz
Futro. Laš. Tč. Futyrovati, vz Futirovati.
Futur-um, a, n. Vz také fut. historické
v Brt. S.98., f. gnomické, ib. 100. 2., f. děje možného, ib. 100. 3., f. rozvažovací, ib. 100. 4., f. za imperativ, ib. 103. 1. — Bž. 169. Fux Ant. Jg. H. 1. 2. vyd. 556.
Fúz, u, m. = fús, vous. Slov. A ku kmo-
trovi len tak pod fúrom zamrnkol. Lipa I. 7. Ide Kuruz pri Dunaji, šábla sa mu blýska; jde Němec ticho za ním, len plecima stíska; |
ide Maďar vedla něho, vytiera si fúzy; ide
Slovák proti němu, Kuruc utiecť musí. Sl. sp. 84. Fúzik, u, m. = vousek. Slov. Ntr. V. 5.
Brožek mrdal fúzikami. ib. IV. 173. Fyllit, u, m. = prahorní břidlice, der
Urthonschiefer. Jest kámen zvrstvený, dle vrstevních ploch obyč. v tenké desky ští- patelný a z mikroskopických zrnek živce, křemene a lupének slídy a chloridu složený. Krč. G. 78., 263., Stč. Zem. 687., Bř. N. 245., 255. Fylloxera, y, f. = mšice révokazná. KP.
Fysa, y, f. = puchýř, z řec.
Fysem-a, ata, n., z řec, nápuch.
Fysharmonika. Vz KP. II. 324., S. N.
Fysický. F. těleso, ZČ. L, 4., Mj. 5., Jd.
Geom. I. 1., výjev, síla, ZČ. 4., kyvadlo, optika, ZČ. I.130., III. 4., kultura, Kř. Stat. 2., zemdlenosť, Kaizl 119., vlastnosti boží. MH. 7. Fysika. Vz KP. II. 5., Schd. I. 14., 17.,
KP. IV. 180.; Sbn. 370., 410., S. N.; dějiny její. Ib. 5. F. výkonná, theoretická. ZČ. — F. či komposice slove havířům nečistý roztok chloridu cíničitého, das Physikbad, salpeter- saures Zinn. Exc. Fysikalní návod, Mj. 1., kabinet, ZČ.
Předml. VI., zákon, princip, nástroj, disci- pliny, vlastnosti hmoty, poznání, ZČ. 4., 5., 10., 11., výzkumy, pravdy. Stč. Zem. 273., 274. Fysikalský = fysikalní. Kv. 1842.
Fysikat, u, m. = úřad mestského nebo
okresního lékaře. Prvním jeho představeným byl v Praze dr. Pelz, druhým jest dr. Záhoř. Fysikoteleologický = přírodoúčelný.
MH. 4. Fysikotheologický = přírodobohoslovný.
F. důkaz jsoucnosti boží. MH. 4. Fysikotheologie, e, f., z řec. = nauka
o Bohu, dokazující jsoucnosť božskou ze spořádanosti přírody. Vz S. N. Fysiognotyp, u, m., z řec. = otisk tváři.
S. N. X. Fysiokratický. F. společnost v Praze.
Fysiologický. F. vlastnosti, Bř. N. 77 ,
účinky blesku, elektriky, KP. II. 208., 199., duše. Osv. I. 420. F. příčiny proměn jazy- kových. Vz List. filol. I. 45. Fysiologie, vz Slov. zdrav., Ukaz. 42.
Fysiologos, vz Povahopis, List. filol.
IV. 69. Fytogeografický, phytogeographisch,
pflanzenbeschreibend. F. soustava. Stč. Zem. 816. Fytogeografie, vz Stč. Zem. 814.
Fytochemie, e, f. == chemie rostlin za-
bývající se jich lučebním rozborem. S. N. X. 208. Fytopalaeontologický, phytopalaeonto-
logisch. Stč. Zem. 816. Fytotomie, řec, pitva rostlin.
|
||
|
|||
Předchozí (240)  Strana:241  Další (242) |