242

G jest dle proudu, za kterého se článkuje,
hláskou jasnou a okamžitou a dle složitosti
hláskou jednoduchou, vzhledem pak k měk-
kosti a vlivu měkčícímu jest tvrdou, Gb. Hl.
19.—22. O vyslovování g m. h ve staré če-
štině cf. Jir. v Jagičové Archivu für slav.
Philol. II. 333. O přeměně g v h a k vz Gb.
Hl. 108. Na Zlínsku a jinde na Mor. se často
slyší: čagan, šmignúť, hogŕnať, ogebovať sa
atd. Brt. v Mtc. 1878. 6. Gaval, glej, fagan,
tragač, zgrblík. mizga, grča vedlé hrča. Brt.
G se střídá také s d: dbel vedlé gbel,
zdybnúť (val. zgybnúť = vzíti tajně), Drygal
v. Grygar. Brt. D. Vz D. A kromě toho s b,
vz B. Cf také Bž. 52. — G se na Lašsku
přisouvá: zegrulka, švrglať. Brt. D. 110. —
Před samohláskami měkkými a jotovanými
mění se g (h) v ź a ž. Loď Vega, na lodi
Veze, katalog, v katalozích. - Vz více v Gb.
Hl. 108., Mkl. aL. 239., 241., 243., 245., 247.,
Vm. v Mkl. Hl. 29. — G. = gramm.

Ga. Husa zlá, ga ga gaga. Sš. P. 729.

Gaba, y, m. a f. = Gabriel a Gabriela.
Us. Kšť. Cf. Gabinka. — G. = hromada,
chumel. Val. Brt. D. 210., Ssk.

Gabač, e, m. = tyčka, na níž vějička
s lepem připevněna jest. Jí se ptáčník čížkův
a čečetek pasoucích se dotýká je tak chy-
taje, číže na gabača chytati. Leimruthe auf
einer Stange befestigt. U Místka. Škd. —
G. zaniklé místo, bylo někde v Břeclavsku.
D. ol. I. 406.

Gabati a chabati = dotýkati se, sáhati,
hltavě bráti, begierig anrühren. Mor. a Slez.
Ten gabe (gebe); Už nagabal. V již. Mor.
Šd. Něgabajtě, bo někupitě (když někdo
pečivo, zboží, děvče omakává). Laš. Brt.
D. 210. — kam. Pane učiteli, ta na mne
dycky gabe (nedá mi pokoje)! Slez. Tč.
Gabnouti do dveří = drcnouti. Tys na to
gabnul (tys to trefil; když někdo něco hlou-
pého řekne, iron.). Laš. Brt. D. 210. — čím:
rukou, lžicí, vidlemi na něco, po něčem g.
Laš. Tč.

Gabbro, a, n., kámen podlé toskánského
městečka Gabbro nazvaný, krystallická smí-
šenina bílého nebo šedého labradoritu (alka-
lickovápenitého živce) neb saussuritu, dial-
lagu n. zeleného smaragditu (odrůdy augitu)
a obyčejně též olivinu, das Gabbra. Vz Krč.
G. 241., 154., 339., Bř. N. 151., 243., Schd.
II. 71., 141., Gabrovec, Mz. v List. filol. VII.
273., S. N.

Gabelfrühstück: také snad: dopolední
snídaní. Ranní s. jest něco jiného. Na Laš.
předobědek. Tč.

Gábera, y, m. a f. = otevřhuba, der
Maulaffe. Mor. Vck.

Gabianský olej. Vz S. N.

Gabinka, y, f., vz Gaba.

Gabler Vilém, dr. a řed. Vyšší dívčí školy
v Praze, nar. 1821. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 556.,
Tf. H. 1. 3. vd. 165., 179., Šb. Dj. ř. 2. vd.
241., Ukaž. 98.

Gabnouti, vz Gabati.

Gaboň, ě, f. G., místní jm. v Mal. Hontu
na Slov. Let. Mtc. sl. VI. 2. 13.

Gábor, vz Gáfor. Phld. VI. 127.

Gáborka, y, f., rokle v Pozlovicích u Lu-
hačovic na Mor. Sk.

Gabriel, a, m., vz Gaba, stran gt. Daniel.
Je-li mráz na G-la, bývají žně veselé. Kld.
Když na G-la prší a voda Ježí 48 hodin,
vyleží všechnu réž. Slez. Šd. — G., vz
Pannonius. — G. Jos., dr. práv, 1820.—-1880.
Vz Tf. H. 1. 3. vd. 120., Jg. H. 1. 2. vd. 556.,
Šb. Dj. ř. 2. vd. 242., S. N. — G., sam.
u Kašp. Hor.

Gabriela, y, f., vz Gaba. — G., huť
u Benešova.

Gabrielka, y, f., sam. u Nebušic u Prahy.

Gabrovec, vce, m. = gabbro.

Gabryš, e, m. = Gabriel. U Místka. Škd.

Gabula, y, f. = Gabriela. Mor. Brt. D.

Gabuzina, y, f. Slov. Papier na stole
tlel a z něho valil sa hustý dym sťa z pod-
pálenej mokrej g-ny. Phld. VI. 194.

Gace = gatě. Slov.

Gacek, cka, m. = netopýr. Slov. Ssk.

Gadati = po polsku mluviti, polštinou
zatrhovati, protože Polák nemluví, nýbrž
gadze; hovořiti. Mor. a Slez. On nemluví
po našimu, on gadze. Laš. Tč. — s kým.
Ty moje kochani, zaněs mu snídani, ene mi
s nim něgadaj. Sš. P. 196.

Gadolinit, u, m., nerost. Vz KP. IV.
304., S. N.

Gáfle, pl., m. = tlama, das Maul. Slov.
Ale teraz len ešte vyhúkne do Nich zo troch
gáfľov dym a plameň. Dbš. Sl. pov. I. 481.

Gáfor, u, m. = káfor, kafr, der Kampfer.
Ssk. Čert, diabol jeden gáfor. Slov. Sl. sb.
ps. I. 88. Vz Garnfor.

Gáforovať, mit Kampfer mischen. Slov.
Loos.

Gáforovník, u, m., der Kampferbaum.
Slov. Loos.

Gáforový, Kampfer-. Slov. Loos.

Gagačka, y, f. = křiklavá, jazyčná žena.
Slov. Zátur. Napr. 1.

Gágaga = křik husí. Sldk. 230. Cf. Ga-
gati.

Gagát, u, m. = odrůda hnědého uhlí,
černá, lesklá. Vz KP. III. 200., Bř. N. 234.,
263., S. N.

Gagati, gagotati = kýhati, schnattern
(o husách a kachnách). Mor. a Slov. Sš. P.
133., 729. Hus gagá, gagoce. Mor. Brt. Lie-
tala, gagala biela hus nad vodou, plače dievča,
plače nad svojou slobodou. Sl. spv. I. 29.
Nebudú-li husy g., ani sliepky kokdodákať
(kotkodákať. Koll. Zp. I. 282.). Sl. ps. 368.
Hora sa puká, kukačka kuká, žaby krkajú,
kačky gagajú; Přiletěly divé husy, ty mezi
sebú gagaly, že mú milú Němci vzali. Koll.
Zp. I. 289., II. 379.

Gagoň, ě, m. = gagor, krk. Mor. Brt.
Skd.



	242

	G.

	G jest dle proudu, za kterého se článkuje, hláskou jasnou a okamžitou a dle složitosti hláskou jednoduchou, vzhledem pak k měk- kosti a vlivu měkčícímu jest tvrdou, Gb. Hl. 19.—22. O vyslovování g m. h ve staré če- štině cf. Jir. v Jagičové Archivu für slav. Philol. II. 333. O přeměně g v h a k vz Gb. Hl. 108. Na Zlínsku a jinde na Mor. se často slyší: čagan, šmignúť, hogŕnať, ogebovať sa atd. Brt. v Mtc. 1878. 6. Gaval, glej, fagan, tragač, zgrblík. mizga, grča vedlé hrča. Brt. G se střídá také s d: dbel vedlé gbel, zdybnúť (val. zgybnúť = vzíti tajně), Drygal v. Grygar. Brt. D. Vz D. A kromě toho s b, vz B. Cf také Bž. 52. — G se na Lašsku přisouvá: zegrulka, švrglať. Brt. D. 110. — Před samohláskami měkkými a jotovanými mění se g (h) v ź a ž. Loď Vega, na lodi Veze, katalog, v katalozích. - Vz více v Gb. Hl. 108., Mkl. aL. 239., 241., 243., 245., 247., Vm. v Mkl. Hl. 29. — G. = gramm. Ga. Husa zlá, ga ga gaga. Sš. P. 729. Gaba, y, m. a f. = Gabriel a Gabriela. Us. Kšť. Cf. Gabinka. — G. = hromada, chumel. Val. Brt. D. 210., Ssk. Gabač, e, m. = tyčka, na níž vějička s lepem připevněna jest. Jí se ptáčník čížkův a čečetek pasoucích se dotýká je tak chy- taje, číže na gabača chytati. Leimruthe auf einer Stange befestigt. U Místka. Škd. — G. zaniklé místo, bylo někde v Břeclavsku. D. ol. I. 406. Gabati a chabati = dotýkati se, sáhati, hltavě bráti, begierig anrühren. Mor. a Slez. Ten gabe (gebe); Už nagabal. V již. Mor. Šd. Něgabajtě, bo někupitě (když někdo pečivo, zboží, děvče omakává). Laš. Brt. D. 210. — kam. Pane učiteli, ta na mne dycky gabe (nedá mi pokoje)! Slez. Tč. Gabnouti do dveří = drcnouti. Tys na to gabnul (tys to trefil; když někdo něco hlou- pého řekne, iron.). Laš. Brt. D. 210. — čím: rukou, lžicí, vidlemi na něco, po něčem g. Laš. Tč. Gabbro, a, n., kámen podlé toskánského městečka Gabbro nazvaný, krystallická smí- šenina bílého nebo šedého labradoritu (alka- lickovápenitého živce) neb saussuritu, dial- lagu n. zeleného smaragditu (odrůdy augitu) a obyčejně též olivinu, das Gabbra. Vz Krč. G. 241., 154., 339., Bř. N. 151., 243., Schd. II. 71., 141., Gabrovec, Mz. v List. filol. VII. 273., S. N. Gabelfrühstück: také snad: dopolední snídaní. Ranní s. jest něco jiného. Na Laš. předobědek. Tč. Gábera, y, m. a f. = otevřhuba, der Maulaffe. Mor. Vck. Gabianský olej. Vz S. N. Gabinka, y, f., vz Gaba. Gabler Vilém, dr. a řed. Vyšší dívčí školy v Praze, nar. 1821. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 556., Tf. H. 1. 3. vd. 165., 179., Šb. Dj. ř. 2. vd. 241., Ukaž. 98.	Gabnouti, vz Gabati. Gaboň, ě, f. G., místní jm. v Mal. Hontu na Slov. Let. Mtc. sl. VI. 2. 13. Gábor, vz Gáfor. Phld. VI. 127. Gáborka, y, f., rokle v Pozlovicích u Lu- hačovic na Mor. Sk. Gabriel, a, m., vz Gaba, stran gt. Daniel. Je-li mráz na G-la, bývají žně veselé. Kld. Když na G-la prší a voda Ježí 48 hodin, vyleží všechnu réž. Slez. Šd. — G., vz Pannonius. — G. Jos., dr. práv, 1820.—-1880. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 120., Jg. H. 1. 2. vd. 556., Šb. Dj. ř. 2. vd. 242., S. N. — G., sam. u Kašp. Hor. Gabriela, y, f., vz Gaba. — G., huť u Benešova. Gabrielka, y, f., sam. u Nebušic u Prahy. Gabrovec, vce, m. = gabbro. Gabryš, e, m. = Gabriel. U Místka. Škd. Gabula, y, f. = Gabriela. Mor. Brt. D. Gabuzina, y, f. Slov. Papier na stole tlel a z něho valil sa hustý dym sťa z pod- pálenej mokrej g-ny. Phld. VI. 194. Gace = gatě. Slov. Gacek, cka, m. = netopýr. Slov. Ssk. Gadati = po polsku mluviti, polštinou zatrhovati, protože Polák nemluví, nýbrž gadze; hovořiti. Mor. a Slez. On nemluví po našimu, on gadze. Laš. Tč. — s kým. Ty moje kochani, zaněs mu snídani, ene mi s nim něgadaj. Sš. P. 196. Gadolinit, u, m., nerost. Vz KP. IV. 304., S. N. Gáfle, pl., m. = tlama, das Maul. Slov. Ale teraz len ešte vyhúkne do Nich zo troch gáfľov dym a plameň. Dbš. Sl. pov. I. 481. Gáfor, u, m. = káfor, kafr, der Kampfer. Ssk. Čert, diabol jeden gáfor. Slov. Sl. sb. ps. I. 88. Vz Garnfor. Gáforovať, mit Kampfer mischen. Slov. Loos. Gáforovník, u, m., der Kampferbaum. Slov. Loos. Gáforový, Kampfer-. Slov. Loos. Gagačka, y, f. = křiklavá, jazyčná žena. Slov. Zátur. Napr. 1. Gágaga = křik husí. Sldk. 230. Cf. Ga- gati. Gagát, u, m. = odrůda hnědého uhlí, černá, lesklá. Vz KP. III. 200., Bř. N. 234., 263., S. N. Gagati, gagotati = kýhati, schnattern (o husách a kachnách). Mor. a Slov. Sš. P. 133., 729. Hus gagá, gagoce. Mor. Brt. Lie- tala, gagala biela hus nad vodou, plače dievča, plače nad svojou slobodou. Sl. spv. I. 29. Nebudú-li husy g., ani sliepky kokdodákať (kotkodákať. Koll. Zp. I. 282.). Sl. ps. 368. Hora sa puká, kukačka kuká, žaby krkajú, kačky gagajú; Přiletěly divé husy, ty mezi sebú gagaly, že mú milú Němci vzali. Koll. Zp. I. 289., II. 379. Gagoň, ě, m. = gagor, krk. Mor. Brt. Skd.