243

Gagor, gágor = husí jícen, der Gänsehals.
Cf. Gaga, Gagati. — G. = chřtán, krk vůbec.
Do gágora cpáti. Mor. Brt. Čím víc g. vy-
plakuješ (piješ), více smrdíš z něho. Glč. II.
184. Trnka jí v g-ře čili v hardle vězeti
zůstala; Prelejem mu g., bude píti lepšie;
Kolko si vrútila do g-ra holbí? Koll. Zp.
II. 52., 102., 103. Lokal do g-ra ústami víno.
Hol. 333. — G. průdušnice. Pažerák, hrtán,
der Schlund. Ľud jedno s druhým nesprávne
zamiena, kdežto predsa g. je na dýchanie
nie na glganie. Zapadlo mu něco do g-ra,
nemôže to vykašlať. Zátur. Keď snímeme
kožku s väzu (s grgu), najdeme na hrdle g.,
čo ním dýchame a hlas vydávame. Hdž. Čít.
216. — G. Ohnivé g-ry diel (děl), der Kanonen-
schluud. Slov. Sldk. 122. — G. = břicho,
bachor. Má plný g. Cf. Gágořisko. Val. Vck.
G., a, m. = piják, žrout. Mor. Brt. — G., u,
m. — puchr. Val. Včk.

Gágorce, e, n. = malý gágor. Na vánoce,
po g-ce (až po krk se najidají); na velikú
noc, moc; na Ducha do pôl brucha; na sv.
Trojicu už len za užicu (lžíci). Slov. Rb.
Sb.

Gágorceky, pl., m. = kousky těsta v po-
lévce. Cf. Gagorík. Slov. Rr. Sb.

Gagorík, u, m. Polévka s g-ky (do růžků
upravenými kousky těsta, magronky). (Slov.
Pokr. Pot. I. 108. Cf. Gágorceky.

Gágořisko, a, n. = gágor. Val. Vck.

Gagot, u, m. = qagotání, das Geschnatter.
G. husí. = G., das Geplausche. Laš. Tč. Je
tu g-tu, ani svého hlasu neslyšet Na již.
Mor. Šd.

Gagotání, n., das SchnatteRn; Plauschen.
Bkř. Vz Gagotati.

Gagotati = kýhati, gagati. Mor. a Slov.
G. — gagýňati. Husi gagocú, gagýňajú. Mor.
Brt. D. — kde. U našich súsedov husy
gagotajú: o mně po dědině řeči rozsievajú.
Koll. Zp. I. 30. — G. = nesrozumitelně mlu-
viti, jako husy křičeti. Mor. Vck. Nyní gago-
tajíc běží skrze ruky pozdvižené. Sš. P. 729.

Gagotavý = štěbetavý, schnatterhaft. G.
hus. Slov. Phld. V. 57.

Gagotnica, e, f. = gagačka. Slov. Zátur.

Gagýnati, iter. ku gagotati, vz toto.

Gahnit, u,m. = kysličník hlinitozineč-
natý, nerost. Šfk. Poč. 296.

Gailarda, y, f., květina, gailarda. G. velko-
květá, g. Loeselii, pestrá, g. pieta. Dlj. 59.,
41.

Gailenreuthská jeskyně ve Frankách.
Vz KP. I. 7.

Gajak, u, m. = pryskyřice ze stromu
gajakového, Guajakharz. Vz S. N., Šfk. 533.

Gajdar, a, m. = gajdoš. Slov. Bern.

Gajdati = sem tam pohybovati, třepatí,
hin und herbewegen. — čím. Laš. Tč. —
se komu. Gajze se mi to (obilí na fůře se
rozlízá). Brt. D. 210.— G. = soukati. Jídlo
do sebe g. Cf. Gasati. Val. Vck.

Gajděnce, pl., f. = malé gajdy. Slov. G.,
husličky si štemujú. Kol. ván. 153. A gaj-
deniec ten štebot spevavý. Sldk. 16. — Hol.
317., NtR. V. 83., Ssk.

Gajdice, pl., f. = gajdy. Phld. VI. 163.
Nachže nám zahučia tie tvoje g. Slov. Sb.
sl. ps. II. 1. 105.

Gajdlianky, pl., f. = druh sliv v Gajdloch
sa dariaci. Slov. Rr. Sb.

Gajdoš, také hudec vůbec. Hdk. C. 377.
G. = dudák. Brt., Němc. III. 301. Aj gaj-
došu s gajdama, aj smiluj se nad nama; a
šak ja sa smiluju, až si gajdy naduju; Gaj-
doš, milý g., nedal bych ťa za groš; Hudci
a g-ši dobří řemesníci, nikde jich nenajde
leda při sklenici. Sš. P. 613., 615. — G. =
tesařík brouk. U Kopin. na Mor. Brt. — G.,
os. jm. na Vsacku. Vck. — G., psí jm. Mor.

BRt.

Gajdošek, ška, m. = gajdoš. Mor. Brt.
Tu ty, tu ty na tie dudy tu ty máš, g-ško,
tu ty máš groš. Sl. ps.

Gajdošiti, il, ení = gajdovati. Slov. Hdk.
C. 378.

Gajdovati. — abs. Učil sa g., neuměl
tancovať, tancovať neuměl, nohy lipové měl.
Sš. P. 619. — komu. Zajíc s liškú tanec
vede a srna jim gajduje. Ib. 695. Povídali,
že sem umřel, já sem ešče nestonal, ešče
byla duša v těle, už mně gajdoš gajdoval.
Ib. 668. — jak. Ty jak chceš s kým obco-
vati, zvěď najprv, jaký je, by si věděl podla
ty g., jak žije. Glč. II. 311. — G. = ne-
ustále jedno a též. opakovati (opovržlivě).
U Nivnice. Kch. Žena mi v koutě gajduje,
kysel mi v hrnci burcuje. Koll. Zp. I. 256.
— se, sebou = ošívati se, nametati sebou,
jako když gajdoš na gajdy hraje. Mor. Šd.
Negajduj sa s tým děckem. Brt. D. 210.

Gajdy, koř. litev. gaidys (pěvec), gödoti
(zpívati), strbl. gad = housti. Ht. Br. 22.
Vz Mkl. Etym. 60., S. N. G. se skládají
z kůže malé kozičky (i se srsti), k níž při-
dělána jest píšťala o 7—8 dírkách; na dru-
hém konci kůže jest otvor, jímž gajdoš čerpá
vzduch do gajd nadýmaje kůži levým loktem.
Té. Zahučaly g. a valach preberá na nich
dierky. Dbš. Sl. pov. VIII. 42. — G. = ba-
čkory. U Smidar. Kšť.

Gajsať, gajsnúť = mikati, mihnouti, na-
horu posunouti, trhnouti, škubnouti (něčím),
ošívati se, třepetati sebou. Když leze na vy-
soký strom, na žerď, ten gajsá, gajsne, po-
gajsne se a zase odpočívá. G. ramenoma =
nahoru jimi trhnouti či hlavu mezi ramena
stáhnouti. Slez. Šd.

Gál, a, f. = Gallus, Havel. G. dievky
bral. Slov. Zátur. Vz Ondřej. — G., u, m. =
bahno. Val. Brt. D. 210.

Gála, y, m. = aron blamatý, arum macu-
Iatum. Ü Rožnova. Bayer. Cf. Slb. 269. —
G., pl., n. = oči. Má velká g.; g. vypnouti.
U Olom. Tč.

Gaiaciska, pl., n. = kalhotiska. Mor. Brt.
P. 142.

Galago, a, m., otolicnus, opice. Schd. II.
392.

Galaktit, u, m. = druh hlíny. Vz S.
N. X.

Galaktometr, u, m. = mlékoměr, nástroj,
jímž se jakosť mléka zkouší, kolik obsahuje
tuku, sýroviny a vody. Vz Slov. zdrav.,
S. N.

Galaktosa, y, f., v lučbě. Vz Sfk. Poč.
512.

Galakturie, e, f., z řec. — močení mléčné.
Čs. lk. V. 249.

382*