Předchozí (242)  Strana:243  Další (244) |
|
|||
243
|
|||
|
|||
Gagor, gágor = husí jícen, der Gänsehals.
Cf. Gaga, Gagati. — G. = chřtán, krk vůbec. Do gágora cpáti. Mor. Brt. Čím víc g. vy- plakuješ (piješ), více smrdíš z něho. Glč. II. 184. Trnka jí v g-ře čili v hardle vězeti zůstala; Prelejem mu g., bude píti lepšie; Kolko si vrútila do g-ra holbí? Koll. Zp. II. 52., 102., 103. Lokal do g-ra ústami víno. Hol. 333. — G. průdušnice. Pažerák, hrtán, der Schlund. Ľud jedno s druhým nesprávne zamiena, kdežto predsa g. je na dýchanie nie na glganie. Zapadlo mu něco do g-ra, nemôže to vykašlať. Zátur. Keď snímeme kožku s väzu (s grgu), najdeme na hrdle g., čo ním dýchame a hlas vydávame. Hdž. Čít. 216. — G. Ohnivé g-ry diel (děl), der Kanonen- schluud. Slov. Sldk. 122. — G. = břicho, bachor. Má plný g. Cf. Gágořisko. Val. Vck. G., a, m. = piják, žrout. Mor. Brt. — G., u, m. — puchr. Val. Včk. Gágorce, e, n. = malý gágor. Na vánoce,
po g-ce (až po krk se najidají); na velikú noc, moc; na Ducha do pôl brucha; na sv. Trojicu už len za užicu (lžíci). Slov. Rb. Sb. Gágorceky, pl., m. = kousky těsta v po-
lévce. Cf. Gagorík. Slov. Rr. Sb. Gagorík, u, m. Polévka s g-ky (do růžků
upravenými kousky těsta, magronky). (Slov. Pokr. Pot. I. 108. Cf. Gágorceky. Gágořisko, a, n. = gágor. Val. Vck.
Gagot, u, m. = qagotání, das Geschnatter.
G. husí. = G., das Geplausche. Laš. Tč. Je tu g-tu, ani svého hlasu neslyšet Na již. Mor. Šd. Gagotání, n., das SchnatteRn; Plauschen.
Bkř. Vz Gagotati. Gagotati = kýhati, gagati. Mor. a Slov.
G. — gagýňati. Husi gagocú, gagýňajú. Mor. Brt. D. — kde. U našich súsedov husy gagotajú: o mně po dědině řeči rozsievajú. Koll. Zp. I. 30. — G. = nesrozumitelně mlu- viti, jako husy křičeti. Mor. Vck. Nyní gago- tajíc běží skrze ruky pozdvižené. Sš. P. 729. Gagotavý = štěbetavý, schnatterhaft. G.
hus. Slov. Phld. V. 57. Gagotnica, e, f. = gagačka. Slov. Zátur.
Gagýnati, iter. ku gagotati, vz toto.
Gahnit, u,m. = kysličník hlinitozineč-
natý, nerost. Šfk. Poč. 296. Gailarda, y, f., květina, gailarda. G. velko-
květá, g. Loeselii, pestrá, g. pieta. Dlj. 59., 41. Gailenreuthská jeskyně ve Frankách.
Vz KP. I. 7. Gajak, u, m. = pryskyřice ze stromu
gajakového, Guajakharz. Vz S. N., Šfk. 533. Gajdar, a, m. = gajdoš. Slov. Bern.
Gajdati = sem tam pohybovati, třepatí,
hin und herbewegen. — čím. Laš. Tč. — se komu. Gajze se mi to (obilí na fůře se rozlízá). Brt. D. 210.— G. = soukati. Jídlo do sebe g. Cf. Gasati. Val. Vck. Gajděnce, pl., f. = malé gajdy. Slov. G.,
husličky si štemujú. Kol. ván. 153. A gaj- deniec ten štebot spevavý. Sldk. 16. — Hol. 317., NtR. V. 83., Ssk. Gajdice, pl., f. = gajdy. Phld. VI. 163.
Nachže nám zahučia tie tvoje g. Slov. Sb. sl. ps. II. 1. 105. |
Gajdlianky, pl., f. = druh sliv v Gajdloch
sa dariaci. Slov. Rr. Sb. Gajdoš, také hudec vůbec. Hdk. C. 377.
G. = dudák. Brt., Němc. III. 301. Aj gaj- došu s gajdama, aj smiluj se nad nama; a šak ja sa smiluju, až si gajdy naduju; Gaj- doš, milý g., nedal bych ťa za groš; Hudci a g-ši dobří řemesníci, nikde jich nenajde leda při sklenici. Sš. P. 613., 615. — G. = tesařík brouk. U Kopin. na Mor. Brt. — G., os. jm. na Vsacku. Vck. — G., psí jm. Mor. BRt.
Gajdošek, ška, m. = gajdoš. Mor. Brt.
Tu ty, tu ty na tie dudy tu ty máš, g-ško, tu ty máš groš. Sl. ps. Gajdošiti, il, ení = gajdovati. Slov. Hdk.
C. 378. Gajdovati. — abs. Učil sa g., neuměl
tancovať, tancovať neuměl, nohy lipové měl. Sš. P. 619. — komu. Zajíc s liškú tanec vede a srna jim gajduje. Ib. 695. Povídali, že sem umřel, já sem ešče nestonal, ešče byla duša v těle, už mně gajdoš gajdoval. Ib. 668. — jak. Ty jak chceš s kým obco- vati, zvěď najprv, jaký je, by si věděl podla ty g., jak žije. Glč. II. 311. — G. = ne- ustále jedno a též. opakovati (opovržlivě). U Nivnice. Kch. Žena mi v koutě gajduje, kysel mi v hrnci burcuje. Koll. Zp. I. 256. — se, sebou = ošívati se, nametati sebou, jako když gajdoš na gajdy hraje. Mor. Šd. Negajduj sa s tým děckem. Brt. D. 210. Gajdy, koř. litev. gaidys (pěvec), gödoti
(zpívati), strbl. gad = housti. Ht. Br. 22. Vz Mkl. Etym. 60., S. N. G. se skládají z kůže malé kozičky (i se srsti), k níž při- dělána jest píšťala o 7—8 dírkách; na dru- hém konci kůže jest otvor, jímž gajdoš čerpá vzduch do gajd nadýmaje kůži levým loktem. Té. Zahučaly g. a valach preberá na nich dierky. Dbš. Sl. pov. VIII. 42. — G. = ba- čkory. U Smidar. Kšť. Gajsať, gajsnúť = mikati, mihnouti, na-
horu posunouti, trhnouti, škubnouti (něčím), ošívati se, třepetati sebou. Když leze na vy- soký strom, na žerď, ten gajsá, gajsne, po- gajsne se a zase odpočívá. G. ramenoma = nahoru jimi trhnouti či hlavu mezi ramena stáhnouti. Slez. Šd. Gál, a, f. = Gallus, Havel. G. dievky
bral. Slov. Zátur. Vz Ondřej. — G., u, m. = bahno. Val. Brt. D. 210. Gála, y, m. = aron blamatý, arum macu-
Iatum. Ü Rožnova. Bayer. Cf. Slb. 269. — G., pl., n. = oči. Má velká g.; g. vypnouti. U Olom. Tč. Gaiaciska, pl., n. = kalhotiska. Mor. Brt.
P. 142. Galago, a, m., otolicnus, opice. Schd. II.
392. Galaktit, u, m. = druh hlíny. Vz S.
N. X. Galaktometr, u, m. = mlékoměr, nástroj,
jímž se jakosť mléka zkouší, kolik obsahuje tuku, sýroviny a vody. Vz Slov. zdrav., S. N. Galaktosa, y, f., v lučbě. Vz Sfk. Poč.
512. Galakturie, e, f., z řec. — močení mléčné.
Čs. lk. V. 249. 382*
|
||
|
|||
Předchozí (242)  Strana:243  Další (244) |