244

Galamuta, y, f. = balamucení, zmatek,
nepořádek. Šfk. Mus. 1874. 282. Slov. Zátur.,
Ssk. — G., y, m. = blúznivec. Slov. Ssk.

Galán, galan. Tě. myslí, že galan jest
lepší, protože Laši neříkají galun. Staro-
dávný galán jak stará halina, keď sa ňú
zakryje, že je pod ňú zima. Brt. P. 63.
Čarovaný galan neni požehnaný; Měla sem
galánů, jak maku drobného a včilej já smutná
už nemám žádného; A já mám galána do
sv. Jana a po sv. Janě dobrá noc, g-ne!
Vy břesovské děvčátka krajní noc vám ide,
vy g-nů nemáte, kdo vás budiť bude?; Měla
sem g-nů jak na hrušce květu, a včil mám
jednoho, nehodí se světu; Moja pani mamo,
g-ni jedu. Moja panno dcero, na čim se
vezu? Moravec na voze a Němec na koze
a můj nejmilejší v zlatym kočaře. Sš. P.
205., 235., 261., 396., 684., 709. Není tolik
vlny na každém baraně, jako falešuosti na
každém g-ně. Sš. T.

Galanda. U Moravanů na zálety a na g-du
choditi jedno znamená. Koll. Zp. I. 442. G. =
milkování. Brt. D.

Galánečka, y, f., vz Galánka.

Galániti, il, ění = galánem n. galánkou
komu býti. Laš. Tč.

Galánka, galánečka = milá;. Což je po
g-nce, dyž k ní chuti není. Čes. mor. ps.
111. Kamaráde bratře, galanečka plače; já
ju přece nechcu; Aj za horú za horečkú,
tam sem já mívával g-nečku; G-čky moje,
proč ste sa vybily? Pro teba, šohajku, že
sme fa lúbily; Neořu, nekopu, samo sa mi
rodí, mám takú galánku, sama za mnú chodí.
Sš. P. 203., 205., 232., 295. Přišla pro něho
galanečka jeho, aby jí šel zaseť čtvrť žita
jarého — čtvrť žita jarého, půl čtvrti po-
hanky . . . Val. Vck.

Galánský, galant. Pan adjunkt jimrovskej,
což von je g-skej . . . Brt. P. 133.

Galant, a, m. = galantník. Šm.

Galanterní, Galanterie-. G. zboží.

Galantník, a, m. = galant, der S tutzer.
Šm.

Galariža, e, f. = korál; pl. -že, ží. Slov.
Bern.

Galaš, e, m. Jos. Heřm. Agapit G., 1756.
až 1840, básník. Vz Bačk. Písm. I. 81.,
Slavín IV. 285. a násl., Tf. H. 1. 3. vd. 99.,
Jg. H. 1. 2. vd. 556., Šb. Dj. ř. 2. vd. 242.,
S. N., Pyp. K. II. 379.

Galašův. G-šovy časy, herrliche Zeiten.
Ten má g. č., dem blüht der Weizen. Šm.

Galata, y, f., die (eine) Hose, galaty, die
Hosen = široké kalhoty n. pantalony, úzké
slovou nohavice. Laš. Tč.

Galatine (galatýn), u, m., fr. = studené
jídlo z masa nebo ryb. Hnsg.

Galatové čili Celtové. Šfk. Strž. I. 313.,
412., 436.

Galaty, pl., f., vz Galata. Také u Místka.
Škd.

Galavír = kavalír. Ti třeboňští g-ři snědli
h .... na talíři. Č. T. Tkč.

Galbač, e, w. = levák, krchňák; hlupák.
Bern.

Galbačka, y, f. = krchňačka, kvačka.
Slov. Šd. Mor. Brt.

Galbák = krchňák. Val. Brt. Cf. Galbaň,
Galbavý.

Gíllban, gummiresina galbanum. Rstp.
41., 413.

Galbaň, é, m. = galbák. U Uher. Hrad.
Tč.

Galbaně, é, f. = levá ruka. U Strážn.
HoRný. Galbana. Brt.

Galbáník, u, m., galbanum, die Galban-
pflanze. G. obecný, g. officinale. Vz Rstp.
748.

Galbavec, vce, m. = galbák. Slov. Ssk.

Galbavosť, i, f. = nemotornosť, krchňavosť,
hloupost, die Ungeschicklichkeit, Plumpheit,
Dummheit. Slov. Bern.

Galček, ečka, m., zdrobn. Gál. Slov. let.
III. 66.

Galda, y, m., os. jm. Šd., Vck.

Gálek, lku, m. = důlek. Cúhaj do gálka =
koulej fazolem do důlka. Val. Brt. D. 210.

Galeni = jeřabiny (snad původně kalina).
V Bohusl, na Mor. Neor.

Galenit, u, m. = leštěnec olověný. Vz
Bř. N. 213., Krč. G. 457., Šfk. Poč. 316.,
KP. IV. 184.

Galenius Sigm. Mus. 1886. 27., 210.

Galenka, y, f. = galánka. Slov. Rr. Sb.

Galera, y, f. = galeje. Rk.

Galerie u kulatého hořáku, Gallerie beim
Rundbrenner. Us. Pdl.

Galerita Sim., farář, 1610. Jg. H. 1. 2.
vd. 556., Jir. Ruk. I. 200.

Galesový, Galläpfel-. Šm.

Galeta. Také na Mor. Kld. I. 32.

Galetka, y, f., das Käsefässchen. Bern.

Galety, pl., f. = galaty. Slez. Šd.

Galgán, galanga. Byl. 15. stol., Rstp.
1493. — G., a, m. = dareba, šejdíŕ, šibeni-
čník, ničema, der Lump, Galgenstrick. Mor.,
slez. a slov. Brt., Tč., Šd., Škd.

Galgánský = darebácký, lumpig. G. kúsek,
jednání. Ty galgáne galgánský, Lumpenkerl.
Laš. Tc.

Galgánstvo, a, galgánství, n. = dare-
báctví, die Lumperei, Gaunerei. Laš. Tč.

Galgati (glgati) = hltati (s příhanou).
Ten toho zgalgá. Val. Vck.

Galhute, pl. = kalhoty. Slaměné g. Sš.
P. od Brna.

Gáli Mat., kněz, † 1758. Jir. Ruk. I. 200.

Galia, e, f., die Galeere. Slov. Ssk.

Galiba. Němc. VII. 22., Hdk. C. 378.
K-bu robiti. Hdž. Slb. 31. Králevič prešiel
cez most bez g-by. Dbš. Sl. pov. 8. 23.
Vedeli, že jim budem robiť g-bu. Zátur.
Priat. IV. 109. Stala se nám g. Brt. D. 210.

Galibár, a, m. = překazitel. Slov. Bern.

Galibáriť = překážeti. Slov. Bern.

Galibárka, y, f. = překazitelka. Slov.
Bern.

Galibiť koho = překážeti komu, nesnáze
činiti. Prešli veľa míľ zeme a nič jich ne-
galibilo. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 565., Mt. S.
I. 73.

Galický tabák, der Galizier. Škd.

Galiga, y, f. Jak se máte, tetko? Ach
což já taká stará g. Val. Brt. D. 210.

Galija, e, f. = galia. Slov. Ssk. Pekný
jako g. Pořek. slov. Rr. Sb. Sv. Anna pekný
obraz malovala; kedz ho ona vymaluje,