Předchozí (243)  Strana:244  Další (245) |
|
|||
244
|
|||
|
|||
Galamuta, y, f. = balamucení, zmatek,
nepořádek. Šfk. Mus. 1874. 282. Slov. Zátur., Ssk. — G., y, m. = blúznivec. Slov. Ssk. Galán, galan. Tě. myslí, že galan jest
lepší, protože Laši neříkají galun. Staro- dávný galán jak stará halina, keď sa ňú zakryje, že je pod ňú zima. Brt. P. 63. Čarovaný galan neni požehnaný; Měla sem galánů, jak maku drobného a včilej já smutná už nemám žádného; A já mám galána do sv. Jana a po sv. Janě dobrá noc, g-ne! Vy břesovské děvčátka krajní noc vám ide, vy g-nů nemáte, kdo vás budiť bude?; Měla sem g-nů jak na hrušce květu, a včil mám jednoho, nehodí se světu; Moja pani mamo, g-ni jedu. Moja panno dcero, na čim se vezu? Moravec na voze a Němec na koze a můj nejmilejší v zlatym kočaře. Sš. P. 205., 235., 261., 396., 684., 709. Není tolik vlny na každém baraně, jako falešuosti na každém g-ně. Sš. T. Galanda. U Moravanů na zálety a na g-du
choditi jedno znamená. Koll. Zp. I. 442. G. = milkování. Brt. D. Galánečka, y, f., vz Galánka.
Galániti, il, ění = galánem n. galánkou
komu býti. Laš. Tč. Galánka, galánečka = milá;. Což je po
g-nce, dyž k ní chuti není. Čes. mor. ps. 111. Kamaráde bratře, galanečka plače; já ju přece nechcu; Aj za horú za horečkú, tam sem já mívával g-nečku; G-čky moje, proč ste sa vybily? Pro teba, šohajku, že sme fa lúbily; Neořu, nekopu, samo sa mi rodí, mám takú galánku, sama za mnú chodí. Sš. P. 203., 205., 232., 295. Přišla pro něho galanečka jeho, aby jí šel zaseť čtvrť žita jarého — čtvrť žita jarého, půl čtvrti po- hanky . . . Val. Vck. Galánský, galant. Pan adjunkt jimrovskej,
což von je g-skej . . . Brt. P. 133. Galant, a, m. = galantník. Šm.
Galanterní, Galanterie-. G. zboží.
Galantník, a, m. = galant, der S tutzer.
Šm. Galariža, e, f. = korál; pl. -že, ží. Slov.
Bern. Galaš, e, m. Jos. Heřm. Agapit G., 1756.
až 1840, básník. Vz Bačk. Písm. I. 81., Slavín IV. 285. a násl., Tf. H. 1. 3. vd. 99., Jg. H. 1. 2. vd. 556., Šb. Dj. ř. 2. vd. 242., S. N., Pyp. K. II. 379. Galašův. G-šovy časy, herrliche Zeiten.
Ten má g. č., dem blüht der Weizen. Šm. Galata, y, f., die (eine) Hose, galaty, die
Hosen = široké kalhoty n. pantalony, úzké slovou nohavice. Laš. Tč. Galatine (galatýn), u, m., fr. = studené
jídlo z masa nebo ryb. Hnsg. Galatové čili Celtové. Šfk. Strž. I. 313.,
412., 436. Galaty, pl., f., vz Galata. Také u Místka.
Škd. Galavír = kavalír. Ti třeboňští g-ři snědli
h .... na talíři. Č. T. Tkč. Galbač, e, w. = levák, krchňák; hlupák.
Bern. Galbačka, y, f. = krchňačka, kvačka.
Slov. Šd. Mor. Brt. |
Galbák = krchňák. Val. Brt. Cf. Galbaň,
Galbavý. Gíllban, gummiresina galbanum. Rstp.
41., 413. Galbaň, é, m. = galbák. U Uher. Hrad.
Tč. Galbaně, é, f. = levá ruka. U Strážn.
HoRný. Galbana. Brt. Galbáník, u, m., galbanum, die Galban-
pflanze. G. obecný, g. officinale. Vz Rstp. 748. Galbavec, vce, m. = galbák. Slov. Ssk.
Galbavosť, i, f. = nemotornosť, krchňavosť,
hloupost, die Ungeschicklichkeit, Plumpheit, Dummheit. Slov. Bern. Galček, ečka, m., zdrobn. Gál. Slov. let.
III. 66. Galda, y, m., os. jm. Šd., Vck.
Gálek, lku, m. = důlek. Cúhaj do gálka =
koulej fazolem do důlka. Val. Brt. D. 210. Galeni = jeřabiny (snad původně kalina).
V Bohusl, na Mor. Neor. Galenit, u, m. = leštěnec olověný. Vz
Bř. N. 213., Krč. G. 457., Šfk. Poč. 316., KP. IV. 184. Galenius Sigm. Mus. 1886. 27., 210.
Galenka, y, f. = galánka. Slov. Rr. Sb.
Galera, y, f. = galeje. Rk.
Galerie u kulatého hořáku, Gallerie beim
Rundbrenner. Us. Pdl. Galerita Sim., farář, 1610. Jg. H. 1. 2.
vd. 556., Jir. Ruk. I. 200. Galesový, Galläpfel-. Šm.
Galeta. Také na Mor. Kld. I. 32.
Galetka, y, f., das Käsefässchen. Bern.
Galety, pl., f. = galaty. Slez. Šd.
Galgán, galanga. Byl. 15. stol., Rstp.
1493. — G., a, m. = dareba, šejdíŕ, šibeni- čník, ničema, der Lump, Galgenstrick. Mor., slez. a slov. Brt., Tč., Šd., Škd. Galgánský = darebácký, lumpig. G. kúsek,
jednání. Ty galgáne galgánský, Lumpenkerl. Laš. Tc. Galgánstvo, a, galgánství, n. = dare-
báctví, die Lumperei, Gaunerei. Laš. Tč. Galgati (glgati) = hltati (s příhanou).
Ten toho zgalgá. Val. Vck. Galhute, pl. = kalhoty. Slaměné g. Sš.
P. od Brna. Gáli Mat., kněz, † 1758. Jir. Ruk. I. 200.
Galia, e, f., die Galeere. Slov. Ssk.
Galiba. Němc. VII. 22., Hdk. C. 378.
K-bu robiti. Hdž. Slb. 31. Králevič prešiel cez most bez g-by. Dbš. Sl. pov. 8. 23. Vedeli, že jim budem robiť g-bu. Zátur. Priat. IV. 109. Stala se nám g. Brt. D. 210. Galibár, a, m. = překazitel. Slov. Bern.
Galibáriť = překážeti. Slov. Bern.
Galibárka, y, f. = překazitelka. Slov.
Bern. Galibiť koho = překážeti komu, nesnáze
činiti. Prešli veľa míľ zeme a nič jich ne- galibilo. Slov. Dbš. Sl. pov. I. 565., Mt. S. I. 73. Galický tabák, der Galizier. Škd.
Galiga, y, f. Jak se máte, tetko? Ach
což já taká stará g. Val. Brt. D. 210. Galija, e, f. = galia. Slov. Ssk. Pekný
jako g. Pořek. slov. Rr. Sb. Sv. Anna pekný obraz malovala; kedz ho ona vymaluje, |
||
|
|||
Předchozí (243)  Strana:244  Další (245) |