246

na obach gambách. Hdž. Čít. 214. Potom
vzal hlavu a gamby z úst odrezal, že sa len
tak zuby vyškieraly. Dbš. Sl. pov. I. 17.
Zo štrbavých zubov drž (daj) si dolů gambu.
Sl. sp. I. 106., Koll. Zp. 1. 273. Sladké
gamby šuhajkovo, ked ma večar poboskaly,
do rána mi šmakovaly. Sl. sp. I. 198. Kto
sa haňbí, nach si utrie gamby. Mt. S. I.
106. — G. = huba (veliká, nepěkná), paštěka,
mor. a slov. Brt., Tč., Vck., ČT. Tkč. Kto
sa hanbí, má prázdne gamby. Pořek. Mt.
S. I. 119. Jdi, dám ti přes gambu. Koll.
Zp. II. 107. — G. = jedovatá houba vůbec,
ein Giftschwamm überhaupt. Val. Vck.

Ganibáč, e, m. = gambál. U Olom. Sd.

Gambačka, y, f. = gambula, hubačka.
Mor. Šd.

Gambál, a, m. = kdo má velikou hubu.
Mor. Brt. G. gambatý! Šd. Slov. Ssk.

Gambať sa = hněvati se. Slov. Ssk.

Gambatý = kdo má velikou hubu, veliké
pysky, pyskatý, veliké tváři, grossrnäulig,
grosslefzig, vollbackig. Mor. a slov. Sd.,
Brt., Tč., Šd. Ježibaby jsou strygy soplavé,
g-té či pyskaté, nos jako hrnec mající, by-
dlejí v hájích a jeskyněch. Koll. Zp. I. 420.
— G. = vadivý, zänkisch. Mamko, bohatá
je. Syn môj, gambatá je. Sl. spv. I. 12.

Gambavý = jazyčný, vadivý. Vz Gam-
batý. Slov. Ssk.

Gambečka, gambička, y, f. — malá gamba.
Slov. Bern.

Gámbela, y, m. = hlupák. Mor. Brt.

Gambér, u, m., vz Žambír.

Gambir, u, m, vz Žambír. Šp.

Gambočka, y, f. = hubička, pysk. Po-
boskám ci g-čky. Koll. Zp. I. 21. Cf. Gamba.

Gamboš, e, m. = ktorý v hneve gamby
(pysky) otřča. Slov. Dbš.

Gainbovati = hubovati, odmlouvati. Val.
Vck. Brt. D. 210.

Gambriu-us, a, m. = král prý flámsky,
který prý pivo vynalezl. S. N.

Gambrix, u, m. = látka na podšívky a
ženský oděv. G. šedý. Jdr. exc.

Gambula, y, f, = gambačka, která má
gambu, širokou tvář; ženská hubatá, vadivá.
Cf. Gambáč, Gambatý. Ty g-lo gambatá.
Mor. Šd.

Gamfor, u, m. = kafr. Slov. Ssk. Vz
Gáťor.

Gamolepsa, y, f. = květina, gamolepsis.
G. žlutá, g. tagetes. Dlj. 41.

z Gamsenberka, vz Schönpflug.

Gán, u, m. Gány lebo kány sú koly =
násada, topoRo (topůrko) na př. na rýle
(rýči), der Stiel. Slov. Hdž. Šlb. 11. Uderil
ho gánom po nose. 1b. 120. Cf. Hán, Bud-
zigán.

Gáňati = gagati. Hus gáňá (když osa-
mocena jsouc ostatních hledá a gá-gá-gá
křičí). Na již. Mor. Šd. Ich tmavé naňho
gáňajúce (upřené?) zraky. Hov. Klčk. V.
159. Žúrik by bol protivníka gáňacím po-
hľadom preklal. HVaj. BD. II. 94,

Gáňava, y, f. G-vy dělá dobytek, jde-li
přes orané za mokra. Val. Brt. D. 210.

Ganavaz, vz Kanafas. Soll. Hr. II. 167.

Gančáry, pl., m. = škarbaly. Val. Vck.

Gančovať — haněti. Slov. Ty všetko iba
obrehuješ, gaučuješ. Dbš., Mt. S. I. 111. Vz
Gandžovať.

Gandža, dle Káča = vada, chyba. Slov.
Hdž. Čít. XIV.

Gandžovati = gančovati, haněti, chyby
vytýkati. G. koňa, vola a vôbec hoviadko
alebo akýkoľvek tvar, znamená chyby mu
nachodit', aby cena slevena bola. Slov. Zátur.

Ganec, nce, m., eine Art Maisbrei. Slov.
Ssk.

Gáněti, ěl, ení = tlachati, schwätzen.
Slez. Šd. Laš. Brt. D. 210.

Gániti = hleděti hloupě jako tele na
nová vrata. Val. Brt. D. 210.

Ganga, y, f. G. arabská, pterocles alchata,
pták. Vz Frč. 351.

Gangal, u, m. = zkažená červená švestka,
jež uroste brzy po květu. Vz Psinka. Val.
Vck.

Gaugliový. G. nervy. Dk. P. 4.

Gangolče, ete, n. = holátko, neopeřené
ptáče. Slov. Dbš. Sl. pov. 1. 107., Rb. Sb.

Gangolec, lce, m. = gangolče. Slov. Řr.
Sb.

Gangoš, e, ta. = zajíkavý. Mor. Brt.

Gaugraena, y, f., z řec. = snět. Vz S. N.

Gánistý = žvatlavý. Slov. Phld VI. 254.

Ganofil, u, m. — bejlí, kručinka, genista
tinctoria, der Ginster. Mllr. 49.

Ganoid, a, m. G-di kostnatí, lepido-
ganoidei, die Knochengauoiden, vz Kostlín,
Bichýr, Kaproun; g. chruplavčití, placoga-
noidei, die Knorpeíganoiden, vz Jeseter,
Vyza či Bělucha. Ryby. Vz Frč. 299.-300.
Cf. násl.

Ganoidní ryby, ganoidei, die Schmelz-
schupper. Vz Ganoid, Frč. 298., Stč. Zem.
703., 705.

Gantár, u, m. = gantnár. Slov. Bern.

Gantnár, u, m. = kantnýř. Slov. Koll.
Zp. II. 409., 507.

Ganžská nížina. J. Lpř.

Gapel, plu, m., žentour, der Göpel. Slov.
Ssk.

Gapla, y, f. = gapel. Slov. Bern.

Gápľe, pl., f. = ústa. Slov. Aj ten má
dobré g. = veľa jie, veľa kričá, Pořek.
Sb. sl. ps. I. 87.

Gaplový kůň, das Göpelpferd. Vz Gapel.
Slov. Bern.

Garabina, y, f. = jeřabina. Slov. Hdž.
Čít. 191.

Garad, u, m. = příkop, der Graben. Vi-
nice byly hlubokým příkopem, což u Slo-
váků garad zovou, s obou stran cesty obe-
hnané. Koll. IV. 190. Skotúľal sa do g-du.
Dbš. Sl. pov. I. 265. — Rr. Sb.

Garafia = karafia. Slov. Bern.

Garaj = haraj, harajčiaci, hrčiaci potok,

brausender Bach. Slov. Dbš., čjk. 133. —

G. = vodotrysk. A tými rúrami rulí voda a

do válova na g-ji vyteká. Hdž. Čít. XII.,

Šlb. 15. Cf. Grant.

Garaliža = galariža. Slov. Bern.

Garam, u, m., potok na Slov. Sl. let. VI.
161.

Garancin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. 586..
Schd. I. 403., S. N.