247

Garát, u, m. = koryto u studnice. Slov.
Bern.

Gárať = sáhati, gabati. G. na psa. Slez.
Sd. Laš. Brt. D. 210.

Garazda, y, f. = hluk, rámus, řvava.
Slov. Němc. III. 320. Príde domov. Tu hneď
proti svojmu obyčaju začal robiť g-du. Dbš. j
Sl. pov. V. 21., N. Hlsk. III. 164. — G. =
neřád. Val. Brt. D. 210. — G., y, m. =
nepokojný člověk. Listy filolog. 1885. 470.

Garazdiť - garazdovati. Ssk.

Garazdovati, garazditi = hluk, rámus,
řvavu činiti; nepokojným býti; řáditi, zle
n. neoprávněně hospodařiti; neřáditi. Slov.
Zátur., Listy filol. 1885. 470. Jej syn čo po
pustinách garazduje; Tam zbojníci sa boli
uhniezdili a zle g-li. Dbš. Sl. pov. 1. 254.,
II. 76. Pankrác činiac výlety zo Skalice
i do Moravy strašné tam g-val. Let. Mtc.
sl. IX. 2. 6.

Garazdovský = řádící, nepravosť tro-
pící, nepokojný. G. vojačina. Slov. Hdž.

Garažija, e, f. = starý nábytek. Val.
Brt., Vck. — G. = také stará kráva, starý
kůň ano i starý člověk, k ničemu se neho-
hodící a nemravný, zvl. stará ženská. Val.
Vck. — G. = zlá, špatná věc vůbec. Val.
Vck. — G. = sprostá společnosť; druh hru-
bého sukna. U Místka. Škd. — G. = skalní
vrabec. Us. ve Štrambersku. Vck. — G.,
grobes Tuch. Slov. Ssk.

Garb, u, m. Maso z garbu neboli z péra
nejlepší; garby husí = droby. Laš. Brt. D.
210.

Garbár, a, m. = garbíŕ. Slov. Ssk.

Garbárka, y, f. =jirchářka. Slov. Bern.

Garbárský = jirchářský. Slov. Bern.

Garbárství, n. = jirchářství. Slov. Bern.

Garbíř, e, m. =jirchář, der Weissgerber.
Slez. Tč.

Garbovati = zelné hlávky v hlubeeh na-
krájeti a je tak ke strouhání připraviti.
U Místka, Škd. G. = řezati; zvl. okurky
se garbují, když se nakládají; u zemáků
se garbují oka, když se mají sázeti. Us.
u Příbora. Mtl.

Gard, u, m. = chrbet hory. Slov. Let.
Mtc. sl. IX. 1. 39.

Gardistický == gardistský. G. rovnošat.
Ntr. V. 305.

Gardistský, Gardisten-. G. stejnokroj.

Gardiť = haniti. U Místka. Škd. — čím
— pohrdati. Slez. Tč.

Gardový, Garde-. G. pluk. Čsk.

Gargar, u, m., gargara, y, f., das Gurgel-
mittel, womit man sich gurgelt. Slov. Beru.

Gargarism-us, u, m., z řec. Při jedle sa
nepřísluší g-my činiť (říhati, rülpsen). Slov.
Glč. II. 346.

Gargarisovati = klokati, kloktati, z řec.
Slov. Bern.

Gargoň, ě, m. = hrtán, chřtán. U Místka.
Škd. Cf. Gagor.

Gargula. Na Hané = plátěný čepec. Brt.
Na Slov. čepec vůbec. Nosí se pod šátkem.
Vdaným trčí ven, svobodné jej mají pod
šátkem zastrčený. Džl.

Gargulák, a, m., os. jm. na Val. Vck.

Gargulík, a, m.. os. jm. na Val. Vck.

Garnát, a, m. G-ti, caridina, korýši. G.

jedlý, palaemon squilla, obecný, crangon
vulgaris, italský, nica edulis. Vz Frč. 105.,
Schd. II. 526., Odb. path. III. 901.—902.,
Brm. IV. 2. 29. Garnát obručný, palaemon
serratus, Brm. IV. 2. 31., pilovitý či skalní,
p. serratus. Odb. path. III. 901.

Garnatura, y, f. = garnitura. Slov. Bern.

Garnitura = sestavení 2—3 válců ve
stroji válcovém. NA. IV. 175.

Garnúť, vz Gárať.

Garnýr, u, m. = lem, obruba. Us.

Garnýrováti = lemovati, obrubovati. Us.

Gáro. Vz Rstp. 465.

Gás, u, m. = petrolej. Val. Vck.

Gasati, gasávaii = vyzdvihovati sukně,
kalhoty, aby se neublátily. Cf. Kasati. —
G. = mnoho a hltavě jísti. Gašu, eš, e. Val.
Vck.

Gasolin, u, m. G. kapalný. Prm. IV/135.

Gasometr. Šík. Ruk. 82., Schd. I. 310.,
S. N.

Gastralgie, e, f. = druh žaludeční bo-
lesti. Vz S. N., Slov. zdrav.

Gastricism-us, u, m. = porušené zaší-
vání. Slov. zdrav.

Gastroenterita, y, f. — zánětlivé one-
mocnění sliznice žaludkové a střev. Vz Slov.
zdrav.

Gastronomický = kuchařský, Koch-. G.
umění. Tejř.

Gastrosofie, e, f., řec. = labužnictví.
Jmt.

Gastrotomie, e, f., řec. = proříznutí
stěn žaludečních. Vz Slov. zdrav.

Gaštan = kaštan. Slov.

Gaštanový = kaštanový. G. vlasy. Sl.
ps. 292.

-gať: mágať — madžgať (mačkati), ťágať
(ťáďžu) — ťaďžgať (hnísti, mačkati). Vz Brt.
D. 159.

Gát, u, m. = vodní přehrada, das Gatter,
der Wasserdamm. G. mlýnský, das Mühl-
gatter. Slov. Bern.

Gatě, vz Mkl. Etym. 60., jsou sprosté,
široké, obyč. z hrubého plátna n. kanafasu
dělané bílé kalhoty; u Uh. Hrad. více nosí
se g. nežli nohavice. Tč. Hrubé plátěné g.
dole s třepením. Pokr. Pot. I. 66. Zapomněl
jsem doma gatí, košulenku na hóvratí. Sš.
P. 671. Plátěné gatě, košile se širokými ru-
kávy, čižmy a širák jsou jejich celým oble-
kem. Pokr. Pot, I. 8. Neopierajže mu, pre-
pitujem pekne, gäty (neohovárej ho, nezpo-
mínej jeho chyb, nepomlouvej ho). Pořek.
slov. Mt. S. I. 92. — G. = spodky, podvlí-
kačky, laš. podzůvky, die Unterziehhosen,
Gattie. — G. = nohavice, kalhoty, die Ho-
sen. Nestarej se, ženo má, ty máš g., sukni
já. Tč. Z boží vůle g. důle (dolů. Dí se
žertovně, když někdo má dostati po řiti).
Na již. Mor. Sd. Cf. Pltě.

Gaťka, y, f., rostl. Na jihových. Mor.
Hrb.

Gatlingovka, y, f., ručnice. Vz KP. IV.
508.

Gatňák, u, m. = tkanice okolo pasu v ga-
tích, die Hosenschnur. Mor. Navlec mi g.,
vyvlékl se mi g. Šd.

Gaťový, Hosen-. — G. pivo = patoky,
das Nachbier. U Olom. Sd.