248

Gatty (Gatti) Kaj. Jan, 1756. Jg. H. 1.
2. vd. 556., Jir. Ruk. I. 201. — G. Ondř.
Blk. Kfsk. 628., 1024.

Gaťula, y, m. = neohrabaný človek, ein
plumper Mensch. U Olom. Sd.

Gauč, e, m. Jg. H. 1. 2. vyd. 556.

Gaučať = knučeti, skučeti. Deti gaučia,
keď plačú. Slov. Gömer. Dbš., Rb. Sb.

Gaugamela, mel, pl., n.

Gaúr, u, m. == buková díra. Na jihových.
Mor. Brt.

Gaúrník, a, m. = druh divokých holubů
hnízdících v bukových děrách, doupňák. Vz
Gaúr. U Hrozenkova na Mor. Brt. L. N. II.
139.

Gaúrnitý = vypráchnivělý. Pňoví, kerý
je g., koráb sa říče. Val. Brt. D. 211.

Gauss, a, m., math. Vz Sté. Zem. 872.,
S. N., Schd. I. 253. Vz Gaussovo.

Gaussovo pravidlo velikonoční. Vz Šim.
48.

Gauza, y, f. = špata, obtíž. Slov. Ssk.

Gavalec, lce, m. = gaval. U Olom. Sd.

Gavalér, a, m. = gavalier. Mor. A ty
sobě mysliš, že ku tobě zkažu? Také g-ry
pod koleno važu. Sš. P. 361.

Gavalier, a, m. = kavalír. Pl. gavalierä.
Slov.

Gavalír, a, m. = kavalír. Chodí za no
kancelarský, to je g. Sš. P. 660.

Gävdžěť = tence mluviti, vlastně o ten-
kém hlase housat. Dieťa gävdží. Slov. Hdž.
Šlb. 22., 34.

Gavenda, y, m. = tlachal, der Schwät-
zer, Plauscher. Laš. Brt, Tč. — G. = na-
dutý člověk, ein stolzer, eingebildeter Mensch.
U Místka. Škd.

Gavěr, u, m. = žumpa, močál. U Rož-
nova. Tč. Val. Brt. D. 211.

Gaviál, a, m., rhapsostoma, gavialis gan-
geticus, der Gangesgavial, krokodíl žijící
v Gangu v Indii. Frč. 333., Schd. II. 481.,
Brm. III. 103

Gavím, a, m. G páskový, atherina hep-
setus, ryba. Vz Frč. 296.

Gavlovič Hugolin, františkán, † 1787. Jir.
Ruk. I. 201.

Gaylussit, u, m. = klonivec polohrano-
lový jednoklonný, nerost. Vz Bř. N. 139.,
S. N.

Gaz, u, m. G. olefiant, v lučbě. Vz Šfk.
Poč. 140.

Gazaja, dle Káča = kazajka sváteční
z látky vlněné (sukno tmavozelené barvy),
určená na několik let. U Hostýna. Zkl.
U Frenšt. Dšk. Slov. Ntr. V 228.

Gazamir, a, m. = Kazimír, der Stör-
fried. Na Hané. Bkř.

Gazar = kazar. Slov. Bern.

Gazda. Vz Mkl. Etym. 61. Také na Mor.
Brt. Nech je g., jaký chce, když ho jenom
za gazdu majú. Slez. Tč. Čí to rola nezo-
raná na dvě na tři brázdy? Či by byla?
synečkova, nedbalého gazdy; Propil g. voly
a gazdina krávy; poraďme se, mužů, pro-
pijme i chýžu. Sš. P. 520., 612. Když si g.
svého statku, měj na to památku, by si měl
v pořádku dům svůj i čeládku. Tč. exc.
Dze je g. chorý, tam aj sluhu čosi morí.
Slov. Rr. Sb. Když zemře gazdovi gazděna,

tož děvčata nebo vdovy pochytajú klúče,
kde keré sú, a zvoníja němá po izbě, aby
si ich g. vzal za ženu. Val. Vck. — G. Ant.,
kuěz, 1798. Jg. H. 1. 2. vd. 556. — G. Vojt.
Frant., guardian, f 1817. Jir. Ruk. 1. 201.,
Pyp. K. II. 455.

Gazděna, gazděnka, y, f. = hospodyně,
die Hausfrau, Hauswirthin. Mor. Šd., Vck.

Gazdíček, čka, gazdík, a, m., zdrobn.
gazda. Bern.

Gazdina, y, f. — gazděna. Mor. a slov.
Keby si ty, Anka naša, dobrá g. bola, tak
by si nám tých brindzových halušek nava-
rila. Sl. sp. 115. Ožeň se, šuhaj, vezmi mňa,
ja ti budem dobrá g. Sl. ps. 318. Či vieš
polievku chutnú uvariť? A stehna smačno
baRanie škvariť? Bude nám z tebä g. Ntr.
V. 27. Vybíraj se, synu, v štěstlivů hodinu
pro dobrú g-nu. Koll. Zp. I. 250. Jakový
hospodář, taková g., nabrali popela, vezli
ho do mlýna. Sš P. 553. Kde g. korhel-
kyňa, tam je i prázdná kuchyňa. Ostrav.
Tč.

Gazdinka, y, f. = gazdina. Mor. a slov.
Šd., Trok. 22.

Gazditi = hospodařiti. Mor., slov.

Gazduvati. Rb., Němc. VII. 23. — kde.
U žida g-la už divoká luza. Ntr. V. 239. —
jak. Macocha gazdovala sama pro seba.
Dbš. Sl. pov. I. 554. Kováč zle gazduje,
keď od kováča uhlie si kupuje. Trok. 28..

Gazdovec, vce, m. = gazda- Bern.

Gazdovlivý = hospodářský, šetrný, wirth-
schaftlich, sparsam. Slov. G. žena. Dbš.,
Zátur. Priat. I. 11., Hdž. Šlb. 50.

Gazdovský = hospodářský, Wirthschafts-.
G. roboty, Zátur. Háj. I. 31., riad (nářadí).
Hdž. Šlb. 85. G-ho syna škoda, ten nech
robí doma, a chudobný, ten nevolný, nech
ide do vojny. Koll. Zp. I. 364.

Gazdovstvo. Němc. III. 14. Každý dobrý
hospodár varuj sa tých věcí, bo v krátký
čas vynesieš g. na pleci. Sl. sp. 121. To
malé g., ktoré si mal, i to si už všetko
premrhal. Sl. ps. 363. — Č. Čt. II. 479.

Gazela. Schd. II. 435. G. indijská. Ib.
436.

Gazetta, y, f., z fr. Poláci tak jmenují
noviny, ku př. g. lvovská. G. byl vlastně
malý peníz, za který se prodávaly listy
novin v Benátkach na počátku 17. století.
Exc.

Gazovati = gezovati.

Gázový. G. brokát. Us. Pdl. Síň se zlatí
hmotem g-vým. Koll. I. 128.

Gážista, y, m., pl. -sté == kdo gáži do-
stává. Vojenský g., der Militärgagist. Us.
Pdl.

Gažko, a, m. == Gažo.

Gažo, Gažko, a, m. = Kašpar. Slov.
Dbš., Hdž. Šlb. 27.

1. Gbel = dřevěná nádoba na měření syp-
kých věcí. Mor. Brt. — G. = okov u studně,
der Brunneneimer. Laš. Brt.

2. Gbel, a, m., městečko na Slov. v Tr-
navsku.

Gbelař, e, m. = kdo gbely dělá. Na Slov.
gbeliar. Phld. V. 39.
Gbelík = máselnice. U Mešna. Osm.
Gbelitý, kübeiförmig. Šm.